Surfinia Green Enge Purple; Ray Sunflower; Night Sky

Ďábelské barvy petúnií

Taky se vám stalo, že jste viděli petúnii s neobvyklou barvou květu, a když jste si chtěli koupit semena této novinky, nenalezli jste ji v nabídce žádné seme­nářské firmy? To je tím, že se vel­ká část sortimentu množí řízky. Nejen převislé odrůdy, jak bylo zvykem, ale i celá řada dalších. Jaké můžeme čekat no­vinky v této části sortimentu?

Vegetativně snadno a rychle
Před dvaceti lety se na trhu začala objevovat celá řada nových květin vhodných především pro výsadby do truhlíků. Calibrachoa, Osteostermum, Bidens, Bacopa, tedy druhy, které se množily vegetativně - pomocí řízků. O tyto novinky byl velký zájem, a tak rychle vyrostla, především v Holandsku a Německu, celá řada firem, které se spe­ci­alizovaly na tento "řízkovaný sortiment". Tyto firmy mají matečnice v opti­málních geografických podmínkách, například v Izraeli nebo na Kanárských ostrovech. Řízky do Europy dorazí letecky a zde během 2-3 týdnů

(Celý článek najdete na straně 6).

Solitérně vysazené trsy ozdobnice (Miscanthus) v trávníku

Okrasné trávy

Okrasné trávy představují pes­trou a různorodou skupinu rost­lin. Jejich obliba je dána zejména relativní nenáročností a všestran­ným zahradním použitím. Mohou být součástí květinových záhonů, pěstovány jako solitérní, ale i půdopokryvné rostliny, jako ná­do­bové rostliny na terasách.

Trávy jsou nepostradatelné v přírodně pojatých zahradách, ale velmi dobře se hodí i do moderně pojatých výsadeb. Mnohé jsou vhodné pro slunná a sušší stano­viště, ale rovněž pro místa vlhčí, v polostínu nebo jako součást podrostových výsadeb. Proto najít zahradu, kde by alespoň nějaká okrasná tráva chyběla, je skoro nemožné.

(Celý článek najdete na straně 12).

Prvosenka bezlodyžná barevný posel jara

Jen se z pultů květinářství dos­tanou vánoční hvězdy a brambo­říky, netrvá příliš dlouho a uprázdněné místo po nich zabe­rou dřív nebo později rostliny symbolizující příchod jara. Často jsou to jarní cibuloviny nebo snad nejvíce nabízené různobarevně kvetoucí prvosenky. Víme však co s nimi, aby nám dělaly radost co nejdéle?

V běžném zahradnickém sor­timentu je nejčastěji zastoupenou prvosenka bezlodyžná (Primula acaulis, dříve také označovaná jako Primula vulgaris). V současné době se pěstuje v mnoha barevných formách a v různých skupinách odrůd, které se liší nejen vzrůstem, výškou zakládaných květů, ale především různou raností resp. pozdností, což je pro pěstitele velmi důležitý aspekt dovolující rozložení květní násady na co nejdelší období.

(Celý článek najdete na straně 18).

Roubování podnože a ušlechtilé odrůdy omega řezem.

Na révové sazenici záleží

V minulosti bylo získání révo­vých sazenic pro výsadbu na zahrádku velkým problémem. Situace se v posledních letech ale výrazně zlepšila. Přesto se na trhu objevují sazenice, které nezaručují, že bude pěstování révy úspěšné.

Révová sazenice vzniká roubo­váním ušlechtilé odrůdy na podnož odolnou k révokazu. Prostokořenná sazenice by měla být dlouhá 30-40 cm. Právě délka sazenice je velmi důležitá. Po výsadbě koření v půdě a největší podíl kořenů se tvoří v hloubce 30-60 cm. Kvalitní zakořenění umožňuje lépe odolávat stresovým situacím, zejména suchu a zimním mrazům. Kořeny mohou pronikat i do hlubších vrstev půdy za zdrojem podzemní vody. Na trhu se často objevují malé sazenice v kontejnerech. Jejich celková délka je 10 cm. Často se jedná o zakořeněné řízky ušlechtilé odrůd, které nejsou naroubované na podnoži.

(Celý článek najdete na straně 29).

Po odkvetení rostliny vyjmeme z květináče, v polovině května zasadíme do zahrady.

Kvetoucí zimní dekorace

Tradiční hrnkové květiny mů­žeme ještě dozdobit a vytvořit z nich kvetoucí dekoraci. Potře­bujeme slámovou podložku na věnce, talíř nebo misku, kůru platanu, vyhrabaný mech ze zahrady, suché větvičky, tavnou pistoli a hrnkové květiny, v tomto případě bramboříky.

1. Slámovou podložku polepíme pomocí tavné pistole kůrou platanu v několika vrstvách, abychom zvýraznili plasticitu, a položíme na talíř.

2. Prostor uprostřed vyplníme mechem a vložíme bramboříky v květináči tak, aby nebyly v jedné rovině a zároveň byly zakryty květináče. Trochu zalijeme vodou nejen rostliny, ale i mech, který udržuje vlhkost.

3. Celou kompozici dozdobíme kousky kůry a suchými větvičkami. Umístíme do vstupní haly nebo obývacího pokoje a dbáme na dostatek světla a teplotu, která by neměla přesáhnout 22 °C. Čím chladnější prostředí vybereme, tím déle nám celá dekorace vydrží, minimálně však 15 °C.

(Celý článek najdete na straně VII přílohy).

Madame Butterfly F1

Hledík

Mezi letničky, které nemohou chybět na žádné zahrádce, patří hledík. Atraktivní tvar květu a pastelové barvy z něj dělají ne­přehlédnutelnou květinu.

Hledík pochází ze Středomoří a Severní Ameriky. Latinsky se nazývá Antirrhinum, z řeckých slov anti, to je podobná a rhinos, to je nos. Anglický název Snapdragon je ještě výstižnější, květ vypadá jako dračí hlava. Ve své domovině se jedná o vytrvalou květinu, u nás ho ale pěstujeme jako letničku. I když snáší mírné poklesy teploty pod nulu, zimu na záhoně přežije jen výjimečně. Proto ho musíme každoročně vypěstovat ze semen. Drobná černá semena vyséváme v únoru a březnu. Semena nezasypáváme.

Na přelomu století se začaly prosazovat hybridní odrůdy. Skutečnou perlou sortimentu je vysoká plnokvětá odrůda vyšlechtěná americkou firmou Goldsmith, MADAME BUTTERFLY F1. Po právu obdržela ocenění All-America Selection.

(Celý článek najdete na straně 18).

Přeslička poříční

Mokřadní přesličky

Přesličky jsou jedny z nej­starších suchozemských rostlin na Zemi, kterou společně s pla­vuněmi ovládaly v období mlad­ších prvohor. Tehdy dorůstaly stromových rozměrů a dnes nám po těchto velikánech z kar­bon­ských močálů zbylo černé uhlí. Současné druhy jsou mnohem menší - jsou to byliny, které dosahují v našich zeměpisných šířkách zpravidla do výšky jed­noho metru.

Současné přesličky se rozdělují do asi 25 druhů. Přímo ve vodě je jich ale schopno růst jen velmi málo, většina dává přednost vlhkým stanovištím při březích.

(Celý článek najdete na straně 20).

Calibrachoa Kabloom YELLOW

Květinové novinky z jaroměře

Rodinný podnik Černý Seed s.r.o. se po generace specializuje na šlechtění květin, výrobu a prodej osiv. Stejně jako každý rok i letos uvádíme na trh celou řadu zajímavých novinek, a to jak z vlastního šlechtění, tak i od partnerských semenářských fi­rem. Do sortimentu čítajícího 1024 položek jsme pro vás vybrali a zařadili 23 nových odrůd květin a sedm odrůd zeleniny a bylinek.

Zahraniční novinky
Ze sortimentů našich partnerů bychom rádi upozornili především na zařazovanou hybridní kalibrachou ze semen. Čtyři odrůdy skupiny Kabloom představují první doposud generativně množenou skupinu tohoto druhu ve světových sortimentech. Producentům květin nabízí vynikající alternativu pro dopěstování bujných, bohatě kvetoucích a zdravých rostlin v atraktivní barevné škále.

(Celý článek najdete na straně 22).

Letorost poškozený jarními mrazy a rašící vedlejší očko

Réva vinná a mrazy

Réva patří mezi teplomilné dřeviny. I když se stále více rozšiřuje mimo tradiční vinařské oblasti, je třeba počítat s mož­ností poškození mrazy.

K výraznějšímu poškození zimními mrazy dochází obvykle tehdy, když teploty poklesnou k -15 °C. Mnoho odrůd však -20 °C. Základním opatřením je výběr chráněného stanoviště. Dalším nepřímým postupem je volba pěstitelského tvaru a způsobu řezu. Jako prevence jsou vhodné tvary s vyšším podílem starého dřeva, tzn. pergoly nebo tvary s rameny ze starého dřeva (kordon). Na starém dřevě se tvoří vyšší podíl spících oček. Spící očka většinou raší i po období se silnými mrazy a na letorostech mohou být také hrozny. Odolnější jsou také zimní očka v bazální části letorostu. V lokalitách, kde se poškození zimními mrazy vyskytuje pravidelně, volíme kordonové tvary s vyšším podílem starého dřeva. Na kordónových ramenech je potom vhodné nechat krátké plodné dřevo, tzn. čípky nebo krátké tažně.

(Celý článek najdete na straně 42).

Plodící kmen s houževnatcem jedlým (šii-také)

Houby na dřevě

Často se nás ptáte, jestli bychom neporadili, jak pěstovat různé druhy jedlých hub. Proto v tomto čísle začíná nový seriál, kde vás seznámíme s pěstováním řady oblíbených druhů hub, jejichž sadbu si můžete snadno zakoupit.

Pěstování dřevokazných hub na dřevě je pro tyto houby nej­při­rozenějším způsobem pěstování plodnic hub pro naši potřebu. Je to extenzivní způsob, při kterém přesně nevíme, kdy budeme úrodu sklízet. Protože tímto způsobem houby pěstujeme většinou venku na zahradě, musíme čekat, až pro tvorbu plodnic nastanou příznivé podmínky. Tento způsob je vhodný pro zahrádkáře

(Celý článek najdete na straně 42).

Miscanthus sinensis GOLD BAR

Okrasné trávy, středně vysoké druhy a odrůdy

Rozdělení okrasných trav podle velikosti má praktický význam pře­devším pro jejich použití v kom­binovaných výsadbách s os­tatními druhy okrasných rostlin, nejčastěji trvalek. Dnešní díl bude věnován zejména středně vysokým rostlinám, tedy druhům a odrůdám, které dorůstají výšky zhruba 60-120 cm.

Dochany
Pravděpodobně nejhezčím dru­hem této skupiny je dochan psárkovitý (Pennisetum alope­cu­ro­ides). Jde o trsnatě rostoucí druh původem z luk střední a východní Asie...

Třtiny
Mezi zahradnicky důležitý rod středně vysokých trav patří i třtina (Calamagrostis). Třtina os­tro­listá (Calamagrostis x acuti­flora) v době květu dorůstá do 120 (na vlhčích místech až 150) cm...

Trochu neobvyklou odrůdou v sortimentu středně vysokých (či dokonce i nižších) trav je i jedna z novinek ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis) GOLD BAR. Ve srovnání s ostatními odrůdami ozdobnic jde v tomto případě doslova o zakrsle rostoucí odrůdu dorůstající zhruba 50-70 cm.

(Celý článek najdete na straně 7).

Osteospermum LEONA

Osteospermum
africká exotika na český způsob

Latinské pojmenování tohoto krásného rodu rostlin nezní v češtině úplně libozvučně, ale ani lidová jména jako např. pa­prs­kovka či tvrdosemeník bych raději nepoužíval. Pro ty, kteří nechtějí používat „počeštěnou latinu“, nechť mají pro tyto nádherné rostliny výstižné lidové pojmenování „falešná kopretina“, se kterou mají společné toliko, že jsou řazeny jen do stejné čeledi - hvězdnicovité (Asteraceae).

Sortiment Rod Osteospermum pochází z polopouštních a pouštních oblastí jižní Afriky (malá část druhů pochází z Přední Asie), kde tvoří především keře a polokeře a jen minimum zástupců z přibližně sedmdesáti druhů rodu jsou vytrvalé byliny. V přírodě dorůstají výšky okolo 1 m, ale některé, např. Osteospermum fruticosum, tvoří kobercovité porosty. Pro zahradnické účely je nejvíce využíván původní botanický druh Osteospermum ecklonis, z nějž byl postupně vyšlechtěn nespočet odrůd, které šlechtitelské firmy představují pod vlastními registrovanými skupinami.

(Celý článek najdete na straně 10).

Osetý pozemek je třeba uválet nebo aspoň jinak přimáčknout

Letničkový záhon
z přímého výsevu

Je možné si vytvořit letničkový záhon bez skleníku pro před­pěstování sadby, když i nákup sazenic pro nás není řešením? Samozřejmě, některé druhy můžeme vyset přímo na záhon. Jedná se o různorodou skupinu letniček.

Nalezneme mezi nimi druhy, které pocházejí z polopouští a podmínky jejich přirozeného prostředí jim dávají jen několik týdnů, aby vyklíčily, vykvetly a vytvořily semena. Ty pak budou v půdě čekat na další pro růst příznivou periodu. Mezi takové patří kalifornský máček (Eschscholtzia californica). Když jednou za několik let polopoušť naplno vykvete, sjíždějí se obdivovatelé z celého světa. Další skupinou jsou letničky, jejichž semena jsou málo náročná na podmínky ke klíčení. Takovými jsou aksamitník (Tagetes), hrachor (Lathyrus) a další.

(Celý článek najdete na straně 12).

Středně raná kyselka HANA

Jak vybrat a pěstovat višeň

Popisy dalších devíti odrůd - pokračování z minulého vydání časopisu.

Hana
Středně raná kyselka, zraje ve 4. třešňovém týdnu. Vzrůstnost stromu je středně bujná, jeho habitus rozložitý. Plod je malý až středně velký, kruhovitý, stopku má krátkou a tenkou bez listenů. Slupka plodu je tmavě červená. Dužnina je také tmavě červená, středně tuhá, středně šťavnatá, v chuti navinule sladká, při plném vyzrání až sladká, velmi aromatická, výborná, připomínající spíše sladkovišně. Šťáva je červená. Pecka je v porovnání k plodu středně velká. Plodnost je pozdnější, malá, maximálně středně velká. Je vhodná spíše do středně teplých oblastí, do chladnějších na chráněná stanoviště, v teplejších špatně roste a málo plodí.

(Celý článek najdete na straně 26).

Hexaploidní odrůda BLACK BUTTE

Ostružinové novinky

Ostružiníky jsou ovocným druhem, který v našich končinách téměř výhradně pěstují jen za­hrád­káři (z větších pěstitelů např. Berry servis - 1,5 ha). Jejich obliba je mimořádná a tak snad nenajdeme zahradu, kde by ne­rostl alespoň jeden keř. Podí­vejme se blíže na jejich pěstování a dostupný sortiment.

BLACK BUTTE
Nová americká hexaploidní od­rů­da. Roste středně silně, klasic­kým poléhavým způsobem, typickým pro většinu odrůd ostružiníku. Vyznačuje se vitálním růstem, odolností proti chorobám a vysokou odolnost vůči mrazu, nevýhodou odrůdy jsou trnité výhony. Odrůda je spolehlivě samosprašná a velmi brzy dozrává. Sklizeň začíná již koncem června a trvá do konce léta. Rodí bohatě a pravidelně. Plody jsou pevné, atraktivního vzhledu i velikosti, tvarově vyrovnané, nadprůměrné velikosti o délce 5 cm a šířce 2,5 cm. Plody jsou šťavnaté, velmi sladké chuti.

(Celý článek najdete na straně 32).

LUBAANTUM 1D YYW-WWY

Pestrá paleta narcisů

Téměř každý zahrádkář má na své zahradě alespoň několik odrůd narcisů a již se všichni těšíme, až nám tito poslové jara vykvetou.

Většinou si všichni myslí, že jejich pěstování je jednoduché - stačí zasadit a po několika letech přesadit. V podstatě je to pravda, ale pokud se nechceme dožít nepříjemných zklamání, je třeba dodržovat alespoň základní pravidla úspěšného pěstování. Nově vyšlechtěné odrůdy narcisů, stejně jako i ostatních květin, pochopitelně nejsou tak bezpro­blémové jako původní odrůdy a naši péči si zaslouží.

Na rozdíl od tulipánů pocházejících ze suchých stepí rostou původní odrůdy narcisů převážně na horských loukách a vlhčích stráních, které jsou každoročně pokryty vysokou vrstvou sněhu, která na jaře zajišťuje dostatečný přísun vláhy. Ta ale v našich krajinách většinou chybí, a pokud zjara narcisy dostatečně nezavlažujeme, květní stvoly zůstanou krátké a nekvalitní.

(Celý článek najdete na straně 7).

California Sky Blue

Lobelka
modrá perla zahrádky

Mezi letničkami naleznete stovky druhů, ale jen několik jich kvete modře. K nim patří i lobelka drobná, latinsky Lobelia erinus.

Bohatý sortiment Pochází z jižní Afriky, kde roste jako trvalka. S jinými druhy planě rostoucích lobelek se můžeme setkat v mírném pásmu prakticky všech světadílů. Některé se i u nás pěstují jako trvalky, například Lobelia speciosa. My však zůstaneme věrní lobelce drobné. Na slabých, bohatě větvených stoncích jsou stovky drobných květů. V zahradách se pěstuje již od roku 1681. Za více než 300 let byla vyšlechtěna celá řada odrůd. V sortimentu dominují nízké, modře kvetoucí odrůdy. K nejznámějším patří EMPEROR WILLIAM s jasně modrou barvou květu. Oblíbená je i CRYSTAL PALACE, která má bronzově hnědý list a tmavě modrý květ. CAMBRIDGE BLUE má zase nebesky světle modrý květ. Že lobelky nemusí být jen modré, dokazuje odrůda WHITE LADY s bílým květem.

(Celý článek najdete na straně 12).

Forsythia x intermedia SPECTABILIS

Forsythia - posel jara 2

V minulém čísle jsme uvedli informace o pěstování a řezu zlatice, o jejím množení, cho­robách a škůdcích a začali jsme uvádět důležitější druhy a kulti­vary. V tomto čísle najdete další.

Zlatice prostřední (Forsythia x intermedia) V současnosti sadov­nicky nejcennější druh zlatice.

SPECTABILIS
Keř kolmo vystoupavý, vzpří­meně stavěný, habitus užší, štíhlejší, až 2,5 m vysoký. Do pěstování zavedena v roce 1906 školkařskou firmou L. Späth v Berlíně. Spojuje vlastnosti F. viridissima a F. suspensa var. sieboldii. Vyznačuje se bohatým květenstvím velkých tmavě žlutých květů o průměru 3,5 cm, nahloučených po celé délce větévek. Od doby, kdy byla uvedena do pěstování, zůstává stále nejlepší a nejcennější forsytií.

(Celý článek najdete na straně 16).

Hippeastrum APHRODITE

Hvězdník

Hvězdník neboli zornice, často též nesprávně amarylis, vědecky Hippeastrum, z čeledi amarylkovitých pochází z Jižní Ameriky a Afriky.

Tato vytrvalá cibulovitá rostlina má spoustu odrůd. Dekorativní je především třemi až pěti mo­hutnými nálevkovitými květy vyrůstajícími z dutého stvolu o délce až 80 cm. Květy bývají zbarveny od bílé po červenou, mohou být jedno nebo i vícebarevné s úzkými proužky.

Hvězdník kvete převážně v zimě a v předjaří. Záleží na tom, kdy jsme ho vysadili. Během kvetení ho necháváme na světlém místě s teplotami kolem 18 °C. Od listopadu, kdy květina začíná rašit, stavíme květináč na okno při teplotě minimálně 20 °C. V létě jej můžeme umístit ven na slunné místo. Rostlinu zaléváme pravidelně, aby zemina byla stále vlhká, ale ne přemokřená. Od srpna, kdy zálivku omezujeme, začínají odumírat nadzemní části rostlin. Listy nikdy předčasně neodřezáváme. Až se cibule zatáhne, přeneseme ji na suché a chladné místo s teplotami do 15 °C. Necháme ji zde po dobu dvou až tří měsíců. Bez tohoto období klidu by rostlina kvetla jen chvíli nebo vůbec. V době rašení začneme znovu pravidelně zalévat. V době růstu také pravidelně přihnojujeme.

(Celý článek najdete na straně 21).

Ostružina NAVAHO

Ostružinové novinky

Protože jsme se v minulém čísle věnovali více výsadbě a pěstování a přehled zajímavých odrůd ostružin jen nakousli, přinášíme informace k dalšímu sortimentu.

Navaho
Americká beztrnná odrůda. Roste vzpřímeně, velmi silně, keře se však nadměrně nezahušťují. Plodí středně bohatě a každoročně. Dozrává v polovině července a plodí přibližně měsíc. Šťavnaté plody jsou velké (6-8 g), mají sladkokyselou chuť, jsou vhodné pro univerzální zpracování. Odrůda je vysoce mrazuodolná a odolná vůči houbovým chorobám. Vykazuje také rezistenci proti antraknóze.

(Celý článek najdete na straně 27).

Brugmansie žlutá

Brugmansie
rostliny s obřími květy

Brugmansie vs. durman
Zvolit hned v počátku a bez vysvětlení správné jméno by asi nebylo vhodné. Latinské pojme­nování Brugmansia má český ekvivalent durmanovec, tedy název, který se prakticky nepo­užívá. Psát o durmanu, jakkoliv je to zaužívané, je zavádějící, jelikož se jedná o jiný botanický rod, pro nějž máme vědecké označení Datura. Proto je zřejmě nejvhodnější použít vžité, počeštěné latinské jméno - brugmansie. V záloze je ještě varianta, se kterou se vnitřně trošku peru - totiž psát lidovým pojmenováním o andělských trumpetách, když už je to tak rozšířené..

Rostliny patří do čeledi lilkovitých (Solanaceae) a v přírodě rostou většinou jako polokeře dosahující obvykle výšky od 3 do 10 metrů. V našich podmínkách jsou daleko menší, ale dobře pěstované keře ke třem metrům bez problémů dorostou také. Podlouhlé, střídavé listy jsou 10-30 cm dlouhé, většinou porostlé jemnými chloupky.

(Celý článek najdete na straně 12).

Calibrachoa NOA APRICOT

Calibrachoa
mladší sestra petúnie

Petúnie patří mezi klasické květiny vysazované do truhlíků. První se do Evropy dostaly ve 30. letech 19. století. Od té doby jsou intenzivně šlechtěny. Díky velké variabilitě ve velikosti květu, barvě, vzrůstu a dalším znakům je petúnie jednou ze třech nejpěstovanějších letniček.

V posledních letech petúnii v po­myslném pelotonu dýchá na záda její mladší sestra Cali­brachoa. První komerční odrůda byla vyšlechtěna v roce 1993. Calibrachoa patří mezi nové letničky. Na trh byla uvedená před 23 lety japonskou firmou Suntory Flowers. Výchozí materiál byl získán z expedic, které podnikla firma do Severní a hlavně Jižní Ameriky, která je i domovem původních druhů petúnií. Traduje se, že jednoho dne objevili na samém okraji strmé skály malou rostlinu, která byla doslova obsypána drobnými růžovými květy připomínajícími petúnii. Opatrně z rostliny odebrali řízek. Právě tato rostlina trčící nad propastí byla základem pro dnešní kultivary. Calibrachoa byla botaniky popsána již před řadou let, ale pro zahradníky a šlechtitele nebyla atraktivní. Měla malé květy, podstatně menší než petúnie a prakticky nevytvářela semena. To je pro semenářské firmy nepřekonatelná nectnost, ale pro pěstitele velká výhoda.

(Celý článek najdete na straně 16).

Orsej jarní BRAZEN HUSSY

Orseje a blatouchy

Orseje (Ficaria) Orseje jsou těmi drobnějšími a ranějšími. Jako první zaplavují vlhčí místa na zahradách i v přírodě množ­stvím lesklých žlutých kvítků. Poté se zdánlivě vytratí. Jsou to ale vytrvalé byliny s kyjovitě ztlustlými kořenovými hlízami. Rostou při zemi, jejich lodyhy bývají často poléhavé a vytvářejí nízký koberec jednoduchých, celistvých, většinou dlouze stop­katých a leskle zelených listů. Od března do května vykvétají jednotlivé zlatožluté kvítky o průměru kolem 1,5 cm. Celá rostlina je 5-15 cm vysoká. Nadzemní části rostlin koncem jara odumírají a rostlina přežívá až do dalšího jara prostřednictvím kořenových hlíz. Orseje jsou jedovaté. Šťáva vytékající při jejich poranění obsahuje alkaloidy, které mohou způsobit kožní alergie, svědění a puchýře. Pozření části rostliny může vyvolat nevolnost, závratě, zvracení i těžší otravu. Jedovaté látky se ale rozkládají sušením a vařením, také u mladých rostlin je jich méně.

(Celý článek najdete na straně 20).

DEVÍN

Vysaďte si dřín

Dřín (Cornus mas) řadíme do skupiny méně známých druhů ovoce. K jeho významnějšímu rozšíření nikdy nedošlo, mezi zahrádkáři je však stále oblí­bený. Může za to zejména jeho nenáročnost. Dříny vyžadují v za­hradě jen minimum prostoru. Pěstují se ve formě nižšího či středně velkého keře nebo menšího stromku. Některé od­rů­dy však rostou doslova zakrsle a dorůstají do výšky pouze při­bližně 1,5 metru.

Plody jsou masité, šťavnaté, sladkokyselé chuti, při dozrávání výrazně mění svou chuť. Dozráváním ztrácejí trpkost a získávají příjemně sladkou chuť. Aby však k této změně došlo, je třeba, aby plody zcela dozrály. Nevýhodou je, že v tomto období jsou plody náchylné na opad, ke kterému dochází i při menším větru. Plody také nelze sklidit najednou, jelikož dozrávají postupně.

(Celý článek najdete na straně 34).

Tuřín nebo také KVAKA či KOLNÍK

Tuřín je jednou z nejodolnějších druhů kořenové zeleniny. V ně­kterých zemích ho pro jeho odolnost nazývají švédská řed­kev. Na Moravě a na Slovensku ho znají pod lidovým názvem kvaka, v Čechách také jako kolník.

Jedná se o robustní a nenároč­nou zeleninu, jednu z těch nej­snáze pěstovatelných. Je chut­ným a vynikajícím doplňkem zimní stravy. Dnes už docela zapomenutý tuřín byl v minulosti jednou ze základních plodin. Před objevením Nového světa byl využíván jako příloha k pokrmům - místo dnes daleko běžnějších brambor. Tuřín byl také významnou krmnou plodinou. První tuříny měly typickou řepovitou příchuť, první odrůda polokrmného tuřínu s částečně jemnější chutí byla u nás vyšlechtěna pod názvem Milevský až v roce 1959. Tato odrůda se hodila na tuřínové zelí, saláty, přílohy k masu, ale jako čerstvá nebyla ještě chuťově nic moc. Kvalita kořenů nových, moderních odrůd tuřínů zřejmě způsobila, že v dnešní době opomíjený tuřín zažívá stále se zvyšující oblibu. Po uvedení první odrůdy tuřínu na trh jsme zaznamenali až neuvěřitelné zvýšení zájmu o jeho osivo. Nové odrůdy mají obecně jemnější chuť, přišly o pro ně typickou řepovitou příchuť. Odrůda BRORA je moderní odrůda se sladkými chutnými kořeny s vysokým podílem kvalitních kořenů s atraktivní tmavě fialovou slupkou a krémově bílou dužninou. Má poměrně lahodnou chuť a relativně nízký obsah sušiny. Lehce se vaří. Tato odrůda si již své místo na zahrádkách našla.

(Celý článek najdete na straně 38).

Bellis ROGGLI PINK

Sedmikráska a pomněnka

Dvouletky byly v minulých le­tech tak trochu polo­zapo­menuté. Pouze maceška zůstala na vý­sluní zájmu pěstitelů. Časy se ale mění, jaro v truhlících a nádobách začíná být pro spoustu milovníků květin startem do pěstitelské sezony. Co kvetou­cího nasadit počátkem dubna? Sedmikrásky a pomněnky jsou dobrou volbou.

Sedmikrásku zná snad každý. Botanický název Bellis dostala z latinského bellus, tedy hezký, krásný. Je to původem domácí druh. Když porovnáme plané rostliny z trávníku s moderními velkokvětými odrůdami, musíme uznat, že generace šlechtitelů odvedly dobrou práci. Centry šlechtění byly především rakouské a švýcarské firmy, které však v druhé polovině 20. století v rámci globalizace obchodu s osivy postupně zanikly. Jejich štafetu převzala německá firma Benary, která má několik zajímavých skupin. Standardem je skupina Roggli, je velmi raná, květy mají velikost 5 cm. Barevná škála je u tohoto druhu poměrně chudá od bílé přes různé odstíny růžové až po krvavě červenou.

(Celý článek najdete na straně 6).

Polyantka KALEVALA

Zvláštní růže
z Dunajské Stredy

Růže, které vznikají u šlech­titele pana Szilvesztra Gyoryho v Dunajské Strede na jižním Slovensku, se opravdu dost liší od těch, co jsou běžně na trhu.

Naši pěstitelé a obdivovatelé růží je ovšem již nějaký rok znají zejména zásluhou člena Rosa klubu specializované organizace ČZS pana Miloslava Šípa ze Skaličan v jihozápadních Čechách. Více než jméno této vesničky bude čtenářům říkat reklamní heslo z třicátých let minulého století „Blatná město růží“. Ano; Skaličany jsou jen 4 km od Blatné, kde kdysi růže šlechtil, pěstoval a prodával Jan Böhm, ale o tom někdy jindy. Tedy díky panu Šípovi jsou mimo mnoha jiných i růže z Dunajské Stredy množeny a na internetu popisovány. Činnost pana Gyoryho je hmatatelným důkazem toho, že velké znalosti, pozorovací talent, dlouholetá práce a trpělivost opravdu růže přináší. Za posledních dvacet let vyšlechtil 145 růží.

(Celý článek najdete na straně 14).

IGA 2017

Celoněmecká zahradnická výs­tava IGA se koná každých 10 let vždy na jiném místě Německa. Ta letošní, která trvá od 13. dubna do 15. října, byla vybu­dována na ploše 104 ha. Je umístěna ve východní části Ber­lína ve čtvrti Marzhan-Heller­sdorf. Z centra je dostupná pohodlně metrem.

Pro výstavu byla vybudována kabinová lanovka s jednou mezi­stanicí, rozhledna, ze které mů­žete pozorovat celý areál z nad­mořské výšky 120 m i panelové domy obklopující výstaviště ze všech světových stran. Berlíňanům bude po ukončení výstavy sloužit také několik stovek metrů dlouhý most. Základem byly již dříve vybudované „zahrady světa“ - čínská, japonská, korejská, orientální a další, ke kterým přibyla například „anglická krajina“ s pasoucími se ovcemi a nejrůznější zahrady zahradních architektů. Nově vznikl tropický skleník, ve kterém je umístěna balijská expozice.
Velmi lákavý je pavilon, ve kterém v době naší návštěvy byly umístěny orchideje, pěnišníky, šeříky a mnoho dalších kvetoucích rostlin ve velmi atraktivních aranžmá.

(Celý článek najdete na straně 22).

Technika ruční probírky plůdků jabloní nožem (WEALTHY DOUBLE RED)

Probírka plůdků
zlepšuje kvalitu ovoce

Základním předpokladem vý­no­su ovocných stromů jsou bezesporu květy. Střídavě plo­dící odrůdy se vyznačují tím, že příliš velký počet plodů, vyvíjejících se na stromě v da­ném roce, potlačuje tvorbu květních pupenů, které by měly být základem výnosů ovoce v následné vegetaci. Naopak vy­vá­žená úroda na stromě zajistí obvykle plodnost i v dal­ším roce.

Optimální výnos se příznivě projevuje ve zvětšení průměrné velikosti a tedy i hmotnosti plodů. Především u bohatě kvetoucích odrůd jabloní jako nejvíce rozšířeného druhu pečlivě sledujeme, jaký byl propad neoplozených květů a k jakému stupni probírky „přispěli“ škůdci, jako je květopas jabloňový („zapečené“ květy) nebo pilatka jablečná, která způsobuje takzvanou prvotní červivost. Nepodceňujeme ani pokračující fyziologický propad plůdků, který probíhá obvykle začátkem června. Zůstane-li přesto na stromě nadměrná násada, ihned po tomto propadu uděláme probírku plůdků. Jde o zásadní opatření, které vedle řezu omezuje také alternující (střídavou) plodnost. Ta spočívá v tom, že jeden rok má strom nadúrodu, zatímco další rok je bez ovoce nebo jsou sklizně velmi nízké.

(Celý článek najdete na straně 26).

Česká odrůda ANNY

Poznejte kustovnici

Sortiment méně známých ovoc­ných druhů na zahrádce lze rozšiřovat neustále. Jednou z nejzajímavějších novinek po­sled­ních let je i kustovnice.

Toto zajímavé ovoce pochází z Číny a Tibetu. Botanicky ho zařazujeme do čeledi Sola­naceae a kulturní odrůdy patří do dvou základních druhů a to kustovnice čínská (Lycium chi­nen­sis) a k. cizí (L. barbarum). Plody tibetského druhu L. chinensis jsou menší, vejčitého tvaru, zářivě červenavé barvy a sladší chuti. Označují se jako goji. V Číně je nazývají „phangma“. V Číně rozšířený druh L. barbarum plodí větší a delší plody oranžové barvy, které jsou šťavnatější a kyselejší. Tyto plody se označují jako wolfberry nebo také chinese wolfberry či „Gou Qi Zi“. „Pravé“ goji jsou tedy druhu L. chinensis. Paradoxně, nejvíce se množí a pěstuje druh L. barbarum a všechny vypěstované plody se takříkajíc házejí do jednoho pytle a označují se jako „goji“.

(Celý článek najdete na straně 29).

Působí křehce, ve skutečnosti jsou však lekníny velmi odolné.

Život mezi jezírky

Přijměte pozvání do zahrady, ve které tančí vodní víly a kde můžete pozorovat nebe se skloněnou hlavou. Jednou při­pomíná zámecký park, po­dru­hé zas bujný prales, v němž máte chuť se aspoň na chvíli ztratit před ruchem a shonem všedních dní.

Tvůrcem tohoto podivuhodného světa, který se rozprostírá na 3500 m² ve Lhotě na Kladensku je Vladimír Hříbal, autor, pro­fe­sor jazyků, držitel černého pásku v judu, sběratel a pře­de­vším zahradní odborník s vel­kým O, který se ve své knize Voda v zahradě a vodní rostliny se čtenáři vítá slovy: Bez vody by nebyl možný život, voda je jeho kolébkou na Zemi. Vladimírův život je s tekutým živlem pevně spojený a nikoho proto asi nepřekvapí, že se mu na zahradě zrcadlí na padesát jezer a jezírek.

"Od 70. let jsem kopal jedno jezero za druhým, vlastníma rukama vyhazoval tuny ornice a jílu. Když to nešlo rýčem, pomohly vidle, kterými se mazlavá hmota vybírá pohodlněji. Udržoval jsem se tak ve formě," říká s úsměvem. Ostatně Vladimír posiluje dodnes při přehazování kompostu, a to zanedlouho oslaví osmdesáté narozeniny.

(Celý článek najdete na straně 6).

Atraktivní odrůda astry - CONTRASTER

Astra - letnička do vázy

Botanický název tohoto druhu je Callistephus chinensis, což v překladu znamená krásný věnec a napovídá, že tato květina po­chází z oblasti Číny a Mongolska. Odtud přivezli misionáři v roce 1728 první semena do Evropy. To ale měla astra pouze jed­no­duché bílé květy, které dobře charakterizoval tehdejší lidový název "Sedmikráska královna".

Již v roce 1750 se objevily první plnokvěté odrůdy, z roku 1807 zase pocházejí zmínky o prvních trubičkovitých odrůdách. A tak bychom mohli pokračovat. Postupně vznikl rozsáhlý sortiment, kterým se z letniček nemůže pochlubit žádný jiný druh. I šlechtitelská pracoviště v bývalém Československu obohatila sortiment o zajímavé odrůdy. Nejznámější je asi PRŮHONICKÝ TRPASLÍK, který se stal pod názvem Pinocchio součástí celosvětově pěstovaného sortimentu. Nesmíme ale zapomenout i na pracoviště v Turnově, Libochovicích, Veltrusech a na dalších místech. Šlechtitelské programy se zaměřovaly především na ranost a dobrý zdravotní stav.

(Celý článek najdete na straně 12).

Škornice Epimedium x rubrum ozdobná listy i květy.

Osvědčené kombinace trvalek pro stinná a vlhčí stanoviště

Vlhkostní a světelné poměry konkrétního místa na zahradě jsou dvě základní charak­te­ristiky, které by měly být res­pektovány při výběru vhodných zahradních trvalek.

Tento první díl bude věnován vytrvalým květinám pro polo­stinná až stinná místa a ne­vysychající půdy. Ještě než se ale dostaneme ke konkrétním druhům, bude dobré zmínit, co je míněno "nevysychající půdou". Definovat zcela objektivně takové zahradní stanoviště není tak jednoduché. Obecně se jedná o půdu, která je stále mírně vlhká, resp. vlhká natolik, aby rostliny na takovém místě vysazené nikdy netrpěly nedostatkem vláhy a nejevily příznaky vadnutí. Tato vlhkost může být buď přirozená (např. díky vyšší hladině podzemní vody, blízkosti prameniště apod.), ale také dodávaná zálivkou, kterou zajistíme, aby na místech jinak sušších mohly být pěstovány rostliny s vyššími nároky na vláhu. Polostinné či stinné podmínky pak bývají způsobeny nejčastěji vyššími stromy nebo plochami u severních stran různých staveb.

(Celý článek najdete na straně 14).

Nová česká středně raná tmavá chrupka TAMARA

Novější i starší odrůdy třešní

V minulých dílech jsme se začali seznamovat s odrůdami vhodnými do zahrádek. V tomto pokračování doplníme dalších osm odrůd.

TAMARA
Nová česká středně raná tmavá chrupka, zraje v 5. třešňovém týdnu. Strom roste slabě až středně bujně, habitus koruny je polovzpřímený. Plod je velký, tvarem ledvinovitý. Stopka je středně dlouhá a středně tlustá. Slupka plodu je tmavě červená, středně tlustá. Dužnina je tuhá, tmavě červená, středně šťavnatá, v chuti výrazně sladká, aromatická, velmi dobrá. Šťáva je purpurové barvy. Pecka je malá až středně velká. Plodnost je brzká, velká. Odolnost plodů proti pukání je střední. Vyniká výrazným aroma a sladkostí plodů. Vzhledem ke slabšímu růstu je vhodná i do menších zahrádek.

(Celý článek najdete na straně 19).

Odrůda AMETYST - hrozen s rozvětvenou třapinou.

Redukce násady hroznů
u stolních odrůd

Omezení násady hroznů stol­ních odrůd révy vinné se v mno­hém odlišuje od odrůd moš­to­vých. U moštových odrůd je hlavním cílem harmonizace výnosu a zlepšení kvalitativních parametrů. U stolních odrůd ovlivňujeme vzhled hroznů, har­mo­nizujeme výnos, ovlivňujeme kvalitu a zlepšujeme ranost.

Stolní hrozny mají často velmi rozvětvenou třapinu, proto nemusí docházet vždy k op­ti­málnímu zásobování všech jejich části živinami. Na některých částech třapiny tak může docházet ke sprchávání květenství nebo nedojde k dokonalému oplození a bobule zůstanou malé. Dochází tím ke zhoršení vzhledu hroznů. V takovém případě je možné provádět prostřihávání hroznů. Na jednotlivých hroznech je možné odstranit ty části třapiny, na kterých se nachází nedokonale vyvinuté bobule. Po tomto zásahu se pak vzhled hroznů stává opět atraktivní.

(Celý článek najdete na straně 26).

Diascia WINK LAVENDER PINK

Diascia - vycházející letničková hvězda

Okenní truhlík je zmenšeninou zahrady. Vysazujeme do něj většinou pouze osvědčené letničky. Ty musí kvést od výsadby do prvních podzimních mrazíků, jejich atraktivní květ musí být v řadě barevných variací, dobrý zdravotní stav a nenáročnost na údržbu je samozřejmostí. Při takovýchto požadavcích se nemůžeme divit, že v první lize kraluje jen několik druhů, jako jsou například petúnie, pelargónie, verbeny. V posledních letech se do ní zařazuje i Diascia barbarae, českým názvem ostruhatka Barbeřina.

Na pultech obchodů ji často nalezneme pod počeštěným názvem diascie. Do našich výsadeb se dostala z jižní Afriky, odkud pochází celá řada zajímavých letniček. Dlouho však patřila mezi květiny patřící ke zpestření sortimentu.

(Celý článek najdete na straně 6).

Stachys macrantha SUPERBA

Osvědčené kombinace trvalek pro slunce a nevysychavá místa

Pokud není nevysychavé místo na zahradě nějak přirozeně a především pravidelně zásobováno vláhou, pak bývá ve většině případů nutná závlaha. Její četnost pak bude záviset na konkrétním stanovišti a především v letních měsících pak rovněž na délce období bez deště a teplotě vzduchu. Na půdách těžších, s vyšším obsahem jílovitých částic, stačí obvykle zalévat jednou za 7-10 dní. Na půdách lehkých, s vyšším obsahem písku, může být potřeba závlahy daleko vyšší.

Níže uvedené druhy jsou voleny tak, aby nejen vyhovovaly daným podmínkám, ale rovněž aby záhon kvetl po většinu vegetačního období, tedy zhruba od začátku či poloviny května a dokvétal během měsíce října. Mezi časně kvetoucí druhy vhodné pro tento typ stanoviště patří určitě orlíčky (Aquilegia). V současné době nabízí odrůdový sortiment nepřeberné množství zahradních kultivarů lišících se výškou, barvou i tvarem květů. Většinou se jedná o rostliny, které se snadno kříží a rády přesévají a nebývá tedy výjimkou, že se po nějaké době objeví i na místech, kde nebyly přímo vysazeny.

(Celý článek najdete na straně 12).

Odkvétající květní laty s nápadně červenými kališními lístky

Heptakodium
málo známá dřevina

Heptakodium jasmínovité (Heptacodium miconioides) je keř z čeledi zimolezovitých. Rod obsahuje pouze jediný druh, který pochází z horských oblastí Číny. Rostlina byla nalezena teprve v roce 1907. Začíná se objevovat v okrasném školkařství a postupně získává na popularitě jako zajímavý keř.

Opadavý, bujně rostoucí keř nebo menší strom s široce kulovitou až široce pyramidální korunou se vstřícně rostoucími větvemi. V našich klimatických podmínkách se zatím projevuje jako dostatečně mrazuodolná rostlina. Listy jsou až 18 cm dlouhé a 8 cm široké, dlouze vejčité s celokrajným, mírně zvlněným okrajem, sytě zelené, matné, dolů svěšené. Typickým znakem listu jsou dvě podélně vedené vmáčklé žilky vedle hlavní středové. Květní latu tvoří vstřícně větvené stonky, z nichž je vždy na koncích soubor sedmi (hepta) drobných kulatých semeníků, z kterých vyrůstá v kruhu šest květů. Laty jsou řídce stavěné až 30 cm dlouhé a kvetou postupně na konci letošních výhonů. Bílé až krémově bílé, drobné jemně vonné květy mají šest volných, korunních lístků, které jsou 6-8 mm dlouhé a široce do stran rozložené.

(Celý článek najdete na straně 22).

Broskvoň s plochými plody PEENTO

Broskev s plochými plody

V zemích jako je Španělsko, Francie, Itálie, Řecko můžeme během léta občas vidět v obchodě i na tržišti ploché broskve. Prodávají se tam pod názvem "talířové" nebo "diskové" broskve. Ve Španělsku plochou broskev nazývají Paraguayos, ve Francii Peches plates, v USA Sandwich. Prunus persica subsp. compressa patří do skupiny broskvoní s plochými plody "Peento"

Broskvoně pocházejí ze střední a severní Číny, kde jsou údajně známé nejméně 2500 let. Broskvoně s plochými plody se pěstují ve střední a jižní části Číny. Plody se kromě přímého konzumu zpracovávají na džemy a sušené ovoce je velice oblíbené pro svou výrazně sladkou a aromatickou chuť připomínající fíky. Původní poddruh má slupku plstnatou, nažloutle zelené barvy, dužninu krémově bílou. U nově vyšlechtěných odrůd je slupka jemně plstnatá nebo hladká jako u nektarinek, světle žlutá až žlutá, dužnina žlutomasá. Chuť je aromatická, velmi sladká, dobrá. Pecka je velmi malá, v plné zralosti odlučitelná od dužniny.

(Celý článek najdete na straně 19).

Odrůda RUBELIT

Novinky jabloní ze Střížovic

V Ústavu experimentální bo­ta­niky AV ČR, v.v.i. vy­šlech­tili odrůdy zajímavé barev­ností, chutí a konec konců i skla­dovatelností plodů.

RUBELIT
je další z pozdně zimních odrůd, vznikla křížením odrůdy TOPAZ a genotypu UEB. Vzrůstnost je středně bujná až bujná, typ rozvětvený, habitus rozložitý. Nasazení plodů na dlouhých tlustých výhonech bývá jednotlivé, někdy i ve shlucích. Plod je po probírce středně velký až velký, tvar ploše kulovitý, se středními žebry a středně výraznými svalci na vrcholu. Základní barva plodu je žlutá, krycí červená ve formě celoplošné s rozmytým žíháním. Slupka je tenká, hladká, bez ojínění, na skládce středně mastná. Dužnina krémové barvy, je středně pevná, středně šťavnatá, navinule sladké chuti. Stopka je středně tlustá a středně dlouhá. Ve sklizňové zralosti je od poloviny října, konzumní zralost od ledna. Skladovat lze do března. Odrůda je rezistentní proti napadení strupovitostí a středně odolná vůči padlí.

(Celý článek najdete na straně 26).

AUTUMN BEAUTY

Slunečnice
sluneční rostlina

Její latinské jméno je odvozeno ze dvou řeckých slov helios, tj. slunce, a anthos, tj. květ. I český název dokládá, že květy slu­neč­nice připomínají slunce. A tak to je prakticky ve všech jazycích. My si ceníme tuto rostlinu na zahrádce jako spolehlivou a ne­ná­ročnou letničku. Stále se in­ten­zivně šlechtí, a je tedy z čeho vybírat.

Původní plané druhy rostou většinou v Severní Americe. V Evropě se začala pěstovat koncem 18. století. Slunečnice je nejen okrasnou květinou, ale i důležitou zemědělskou plodinou. Velká květenství jsou složena ze dvou druhů květů. Na okraji jsou jazykovité květy, které si můžeme představovat jako paprsky slunce. Nemusí být jenom žluté, ale mohou být i v různých odstínech přes fialovou po tmavě hnědou. Ty jsou sterilní a slouží jen pro lákání

(Celý článek najdete na straně 6).

Blatouch bahenní MULTIPLEX

Sortiment trvalek pro slunná stanoviště
a podmáčené půdy

Mít podmáčenou část zahrady asi její majitele příliš nenadchne. Pokud se tato situace opravdu vyskytne, bývá často takový kout ponechán spíše ladem a jen vzácně je nějak zajímavě využit, což je velká škoda.

Klasickým příkladem z domácí flóry je blatouch bahenní (Caltha palustris). Ten nakvétá velmi časně, obvykle již na přelomu března a dubna. Mimo podmáčené půdy roste velmi dobře také v mělkých vodních prvcích nebo na okrajích zahradních jezírek. Botanický druh se obvykle sám přesévá a rozšiřuje. Velmi efektní je plnokvětá odrůda MULTIPLEX. Jarní měsíce mohou svými jasně žlutými či oranžovými květy zdobit také upolíny (Trollius). Pěstují se především odrůdy upolínu nejvyššího (T. altissimus, syn. T. europaeus), které mimo výraznou barvou zaujmou také jakoby kulovitě utvářeným květenstvím. Známé jsou např. odrůdy ORANGE QUEEN, LEMON QUEEN, KANARIENVOGEL, GOLDQUELLE aj. Hezký je rovněž asijský T. chinensis, s jasně žlutooranžovými květy.

(Celý článek najdete na straně 10).

kříženec - SL 1650

Jak se šlechtí kosatce

Navštívil jsem úspěšného šlech­titele velkokvětých kosatců Ing. Dušana Slošiara na jeho zahradě v Neznašově u Týna nad Vltavou. Musím obdivovat fakt, že přes­tože se křížení kosatců věnuje teprve několik let, jeho semenáče patří mezi naprostou špičku a jsou oceňovány i ve Spojených státech, které jsou domovinou moderních odrůd těchto nádher­ných květin.

Dušana znám již řadu let a vím, že zprvu se věnoval hlavně mečíkům, kterých pěstoval více než tisíc odrůd, potom si přidal lilie a v posledních letech jsou jeho největší láskou právě kosatce. Zvládá však i nadále mečíky i lilie. Vystavuje je třeba na Zahradě Vysočiny v Žirovnici a řadě dalších výstav. Kosatce vystavuje každoročně v Památníku v Lidicích.

(Celý článek najdete na straně 16).

Broskvoň s plochými plody PLATERCIA

Ploché broskve
pěstování a odrůdy

Ploché broskve se u nás začaly ve větší míře objevovat v ob­chodech před několika lety. Plody bývají někdy komerčně ozna­čovány jako "dětské broskve" nebo "broskve pro děti". Je to dáno nejen jejich tvarem vhodným pro přímý konzum a malinkou peckou, ale i jejich většinou velmi sladkou chutí, pokud jsou plně dozrálé.

Tato skupina broskvoní se odborně označuje "Peento" (Prunus persica subsp. platycarpa) a pochází pravděpodobně z Číny, kde vznikla přirozenou genetickou mutací. V této skupině, jíž jsou společné právě ony typicky ploché plody, najdeme odrůdy s plody, které mají dužninu žlutou i bílou a slupku plstnatou i lysou, tedy takové ploché nektarinky. Pokud se týká nároků stromů na pěstování a ošetřování, nijak zásadně se neliší od klasických broskvoní či nektarinek. Je však třeba pamatovat na to, že většina těchto odrůd je poměrně citlivá na nevyrovnané srážky. Může pak dojít k praskání plodů v kališní části a následnému napadání moniliovou hnilobou. Plody jsou také poměrně žebernaté s kratičkou stopkou a nasedají tak těsně k větvi, proto jejich sklizeň vyžaduje opatrnost, aby nedošlo při odtrhávání plodů k poškození o přisedlou větev a také k poškození stopečné části. V poslední době se i u nás začaly objevovat v obchodní síti stromky některých zahraničních odrůd, které lze v našich podmínkách úspěšně pěstovat.

(Celý článek najdete na straně 30).

Věneček od Marie Flekrové - 1. místo v soutěži, kategorie žáci

Květy 2017
Pozvánka do ráje

21. ročník výstavy Květy v Lysé nad Labem nesl název Kousek ráje. S rájem si spojujeme Adama a Evu, jablko ze stromu poznání, hada pokušitele a pře­devším krásnou přírodu.

Když tvůrci výstavy vymýšleli její motto, měli na mysli všechny tyto aspekty. Letošní rok je velmi významný. Připo­mí­náme si 60. výročí od založení ČZS a v říjnu bude mít u nás premiéru evropská přehlídka ovoce Europom, kterou pořádá ČZS na výstavišti v Olomouci.

Na téma výstavy navázalo i finále floristické soutěže Staň se hvězdou floristiky, kterou ČZS pořádá již pošesté. Opět se jí účastnili vítězové zemských kol v kategorii žáci, junioři a senioři. Předsedou poroty byl florista Petr Grzywa.

(Celý článek najdete na straně 56).

Dianthus DYNASTY ORCHID F1

Dianthus - božská květina

V posledních létech dobývají trh s letničkami nové hrnkové hy­bridní odrů­dy hvozdíku. Jsou kom­pakt­ní, dlouho a bo­ha­tě kve­tou. Průměr květu je až 5 cm.

Ve Starověkém Řecku byl hvozdík nazýván bož­skou kvě­tinou (řecky Dios - Bůh, anthos - květina), to mu zůstalo i v bo­ta­nickém názvu - Dianthus. I když existuje více než 320 druhů této květiny, jako letnička se pěstuje pouze jeden, a to Dianthus chi­nen­sis - hvozdík čínský. Většinou jsou jeho osiva nabízena jako směs. Tato nepříliš využívaná letnička má jednu nectnost, a to, že v horkých létech již koncem srpna ukončí svoji vegetaci.

Všechno se však změnilo s příchodem hybridních odrůd na počátku nového milénia. Americká firma Goldsmith přišla na trh s novou skupinou Super Parfait F1. Nejedná se již o původní druh - hvozdík čínský, ale o křížence, který má i krev jiných hvozdíků. Je geneticky kompaktní, dorůstá výšky 20-25 cm. Kvete nepřetržitě až do příchodu mrazů. Květy jsou dvoubarevné, velké 5 cm.

(Celý článek najdete na straně 6).

Blatouch bahenní MULTIPLEX

Sortiment trvalek pro slunná stanoviště s nedostatkem vláhy

Problematika nedostatku vláhy v půdě se stává čím dál častěji diskutovaným tématem. Ani le­toš­ní rok v tom není výjimkou. I letos řada regionů trpěla během vegetačního ob­dobí značnými vlá­hovými deficity, popř. ob­do­bími řady dnů či týdnů s vyššími teplotami střídanými občasnými velmi intenzivními, ale krátkými dešti, které ovšem do hlubších vrstev půdy mnoho vláhy nepřinesly.

Bohužel podle řady prognóz se s tímto stavem v oblasti střední Evropy asi budeme muset v budoucnu naučit žít a pravděpodobně se v menší nebo větší míře odrazí také v sortimentu zahradních květin, které budou pro výsadby do těchto podmínek vhodné či je budou minimálně tolerovat. Výběr druhů bude s největší pravděpodobností vycházet z druhů rostoucích v přirozeně sušších regionech, např. stepních oblastí Evropy či střední Asie, mrazuvzdorných druhů ze Středozemí nebo rostlin z krátkostébelných, sušších prérií středu a západu USA a Kanady. Naštěstí už v současnosti dostupný sortiment nabízí celou řadu zajímavých a atraktivních druhů a odrůd, které jsou schopny se vyrovnat s relativním nedostatkem vláhy během vegetace. I u suchotolerujících rostlin ale platí to, že jsou schopny se vyrovnat s nižší mírou půdní vlhkosti pouze v případě, že jsou dobře zakořeněné.

(Celý článek najdete na straně 8).

Malus x zumi GOLDEN HORNET

Jabloně ozdobou zahrad
od jara do zimy II.

Představení sortimentu okras­ných jabloní, který jsme nakousli v minulém čísle, dokončíme dnes. Určitě se hodí pro každou zahrádku, malou i velkou, a kdo je vyzkouší, nebude litovat.

Malus x zumi (jabloň Zumova) se vyznačuje menšími kuže­lovitými stromy. Růžová poupata v květnu postupně přecházejí v bílé květy o průměru 30 mm. Plody velikosti 10 mm jsou kuželovité, červené. M. x z. var. calocarpa má široký habitus, plody červené až oranžově červené, v hroznech, bohatě plodí, plody vydrží na stromě až do prosince. Je odolná vůči strupovitosti (jedné z nejrozšířenějších houbových chorob jabloní). M. x z. GOLDEN HORNET má v poupěti tmavě růžové, po rozvití bílé, jednoduché květy, otevírající se v květnu. Kulovité, 20 až 30 mm velké plody dozrávají koncem léta a jsou žluté. M. x z. PROFESSOR SPRENGER se vyznačuje oranžovými, 10 mm velkými plody, které dobře drží na stromě dlouho do zimy. Kromě toho listy na podzim krásně vybarvují do žlutooranžových tónů. Kultivar je mrazuvzdorný, ale krátkověký.

(Celý článek najdete na straně 16).

Ing. Pavel Nejedlo - LUKON BULBS Lovčice

Za narcisy do Lovčic

Je potěšitelné, že mezi ama­tér­skými šlechtiteli květin je řada takových, jejichž novinky se vyrovnají tomu nejlepšímu, co vytvoří profesionální šlechtitelé. Jedním z nich je Ing. Pavel Nejedlo, který se zaměřuje hlavně na šlechtění narcisů a jeho výpěstky jsou oceňovány nejen u nás, ale i v USA či Holandsku a rozšiřují se mezi pěstitele narcisů po celém světě.

Obdivuhodné je, že Pavel, který šéfuje jedné z největších zásilkových firem LUKON BULBS v Lovčicích, si ještě najde čas se věnovat tomuto koníčku. Jeho firma totiž každoročně rozesílá zájemcům tisíce balíků a v katalozích, které každoročně obměňuje a vydává třikrát ročně, nabízí prakticky celý zahrádkářský sortiment, tisíce odrůd nejen narcisů, tulipánů, mečíků a kosatců, ale všechny další cibuloviny, letničky a trvalky. Navštívil jsem ho v době květu narcisů. Přestože bylo letošní jaro mimořádně chladné, bylo se na co dívat a obdivovat. Odpověděl ochotně na řadu otázek, které jistě čtenáře zaujmou.

(Celý článek najdete na straně 24).

SLENDERA

Hledání chutnějších
odrůd jablek

V tomto pokračování objevíte zajímavé chutné zimní odrůdy převážně z VŠÚO Holovousy, vý­jimkou je odrůda MAJOR vyšle­chtěná ve firmě Ing. Petr Hajduček - UNIPLANT.

SLENDERA je kolumnární odrůda. Vznikla křížením odrůd FLORINA a TELAMON. Vzrůstnost stromu je středně bujná, typ sloupcovitý, terminál hustě ob­růstá tlustými výhony. Někdy je třeba provést redukci obrostu i zakrácení bočních letorostů. Plody nasazují na krátkém obrostu, převážně ve shlucích. Plod je po probírce středně velký až velký, kuželovitý se středně znatelnými žebry, bez masitých svalců na vrcholu. Základní barva plodu je zelená, krycí středně červená, celoplošně rozmytá. Slupka je tlustá, hladká, středně ojíněná, bez rzivosti s četnými lenticelami. Dužnina bílé barvy, středně tuhé konzistence, středně šťavnatá, v chuti slabě navinulá. Sklizňová zralost nastává začátkem října, konzumní v prosinci se skladovatelností do února. Odrůda je rezistentní proti napadení strupovitostí, odolnost k padlí je nízká.

(Celý článek najdete na straně 30).

Novošlechtění japonských kosatců Zdeňka Seidla

Kosatce z Hlučína

V předminulém čísle jsme přinesli zprávu o velkém úspěchu Zdeňka Seidla z Hlučína, který zvítězil v Paříži na mezinárodní soutěži Franciris s odrůdami CHACHAR a OGAR. A protože právě u něj na zahradě kvetly japonské kosatce, využili jsme tuto příležitost k návštěvě jeho zahrady.

Cesta ke kosatcům
Zahradě se začal věnovat po přestavbě domu a založení rodiny. Prvními rostlinami, které začal pěstovat, byly skalničky. To bylo spojené s turistikou, s horami a lidmi, kteří ho k tomu přivedli. "Celý život jsem pracoval v energetice a se zahradou má můj život společné to, že v ní žiji od mládí. Byl to únik k jiné činnosti a taková duševní rehabilitace," říká Zdeněk Seidl. Kosatce objevil na výstavě mečíků v Ostravě, kde se dříve v jídelně Vítkovických staveb konaly výstavy. Vzpomíná: „Přijel tam nějaký starší pán a měl kufr s kosatci a ukazoval jejich barevné fotky, obrázky mě nadchly a tak jsem začal pěstovat vysoké bradaté kosatce. Bylo to v roce 1983 nebo 1984, tenkrát měli někteří lidé možnost kosatce dovážet z USA.“

(Celý článek najdete na straně 6).

Řeřicha PHOENIX

Popínavé letničky
krása za pár korun

Nevíte si rady se zakrytím ne­vzhledného plotu nebo si chceme vyzdobit pergolu či balkon? Nej­lepším řešením je vyset popínavé letničky. Mají skutečně pověst­ných pět P, jsou efektní, levné, snadno se pěstují, rychle rostou a udělají nám spoustu radosti.

Mezi osvědčené druhy, které nikdy nezklamou, patří hrachor vonný (Lathyrus odoratus). Bohatě kvete pestrými květy, které velmi příjemně voní. Když si ho uřízneme do vázy, budeme se z něho těšit celý týden. Především v 19. století byly vyšlechtěny stovky odrůd. Toto hrachorové „šílenství“ pokračuje v Anglii, kde je tato květina velmi populární. Pěstování je jednoduché. U nás je běžně k dostání osivo ve směsi dvou nejznámějších skupin, Spencer a Cuthbertson. Semena podobná hrachu vyséváme brzy na jaře, koncem března až počátkem dubna přímo na stanoviště. Rostliny potřebují ke svému růstu oporu.

(Celý článek najdete na straně 12).

Paznehtník Acanthus hungaricus

Osvědčené kombinace trvalek pro sucho a stín

Plochy, kde k této ne příliš žádoucí kombinaci dochází, jsou nejčastěji pod vzrostlými stromy či skupinkami stromů. Ty velkou část půdní vláhy odčerpávají pro sebe a díky mohutnosti korun pak rovněž do určité míry zachytávají i dešťové srážky (podíl takto zadržené vody může dosahovat 15-50 %). Výběr vhod­ných druhů pro případný podrost je omezen na ty, které dokážou tolerovat přísušek a rovněž relativní nedostatek světla. V běžných zahradních podmínkách se nejčastěji jedná o plochy pod vzrostlými ovocnými nebo okrasnými listnatými stromy, menšími skupinkami listnatých stromů či solitérně vysazenými vyššími jehličnany.

Vyšší trvalky

Do podrostových výsadeb lze využít i vyšší druhy trvalek. Ty pak mohou sloužit i jako optické dominanty v porostu nižších bylin. Velmi efektní je např. paznehtník (Acanthus hungaricus, syn. A. balcanicus).

(Celý článek najdete na straně 14).

MYRTLES BRANDY

Za jiřinkami do podhůří Jizerský hor

Jednu z největších sbírek jiřinek můžete navštívit ve frýdlantském výběžku v obci Raspenava. Pečují zde o ní manželé Věra a Jan Dvořákovi. Zahrada je volně přístupná a v době květu jiřinek vás v obci na samotu Dvořákov upozorní šipka.

Dvořákovi žili sedmadvacet let v panelovém bytě v Hrádku nad Nisou. Jan tam s pěstováním jiřinek začínal v zahrádkové osadě: „Dělal jsem tam dvacet let předsedu. Pořádali jsme i pěkné výstavy dokonce s mezinárodní účastí. V roce 1987 se nám povedl mezinárodní seminář o šlechtění jiřinek. Byli tam Němci, Maďaři, Poláci.“

(Celý článek najdete na straně 18).

Eustoma v nádobách na zahradě

Vyzkoušejte eustomu

Před pěti léty jsem psal první článek o pěstování eustom. Za tu dobu jsem přišel na nové poznatky, jak tyto krásné hořcům příbuzné rostliny pěstovat nejen ve skleníku.

Eustoma grandiflorum (syn. Lisianhus) pochází ze Severní Ameriky z oblasti Texasu, Arizony, Colorada a Mexika. Američané jí říkají růže z Texasu. Ačkoliv byla objevena v pouštních oblastech, není typickou pouštní rostlinou. V oblastech původního rozšíření roste podél řek a v údo­lích, kde je možnost přístupu k vodě. V létě, kdy jsou srážky méně časté, se "pouštějí" kořeny do velkých hloubek za vodou. Z tohoto důvodu je pro pěstování eustomy kořenový systém klíčový.

Eustomy pěstuji již 11 let a za tuto dobu jsem ledacos vyzkoušel a chtěl bych se s vámi o to podělit. Dříve jsem myslel, že tyto květiny se dají pěstovat jen ve skleníku nebo fóliovníku, ale v posledních šesti letech jsem je rozdal několika známým, kteří je pěstovali venku na záhonech a měli krásné květy. I já jsem je loni vysázel kromě skleníku i na záhony a byly nádherné. Začaly kvést 22. srpna a kvetly do poloviny října. Doporučuji pěstovat eustomu venku jako letničku.

(Celý článek najdete na straně 24).

BLUE PICOTEE F1

Primula
atraktivní hrnková květina

Původní druhy jsou doma v Ev­ropě a Asii a jejich přes 500. Krkonošskou zvláštností je prvo­senka vyšší krkonošská, kterou nalezneme pouze v našich nej­vyš­ších horách a nikde jinde na světě. Většinou to jsou víceleté byliny, které kvetou brzy na jaře. Nás budou zajímat jen dvě z nich, prvosenka bezlodyžná (Primula acaulis) a prvosenka nálevkovitá (Primula obconica).

Oblíbenější je samozřejmě prvosenka bezlodyžná, kdo by neznal tohoto prvního posla jara. Kvetoucí rostliny můžeme v květinářských prodejnách nakoupit již v průběhu listopadu. Většina výpěstků pochází od tuzemských zahradníků. Její kultivace není tak náročná na topení, a tak se její pěstování vyplatí i v našich klimatických podmínkách. Pěkná je samotná rostlina v ozdobném keramickém květináči, tak i jako součást sesazovaných košíčků či misek. Vhodnými partnery jsou čemeřice, minibramboříky nebo i rychlené konvalinky. Odkvetlé rostliny můžeme zasadit na zahrádku, i když moderní skleníkové odrůdy nejsou šlechtěny speciálně na mrazuvzdornost. Modře a žlutě kvetoucí rostliny jsou nejodolnější a většinou si zvyknou na naše podnebí. Po odkvětu na rostlině můžeme nalézt zelené tobolky, ve kterých se vytvoří během měsíce matně černá semena. Prvosenky patří mezi druhy jejichž semeno rychle ztrácí klíčivost.

(Celý článek najdete na straně 10).

Řeřicha PHOENIX

Pryšec vznešený
květinový symbol Vánoc

Zahradníci se na Vánoce při­pravují již dlouho před jejich vypuknutím. Není to jen o pří­pravě adventních svícnů a adventních věnců na stoly či na zavěšení nebo o přípravě vánoč­ních stromků v kontejnerech. Je to především práce zahradníků spojená s napěstováním typic­kých květin, bez kterých si Vánoce asi nedokážeme před­stavit.

A ta začíná mnoho měsíců před Vánocemi samými. Teprve pak si můžeme své příbytky vyzdobit hrnkovými květinami zcela typickými pro toto období. Jedná se především o brambořík (Cyclamen), stále modernější jsou vánoční kaktusy (Schlumbergera) s květy pastelových barev a snad v žádné domácnosti nechybí pryšec vznešený - lidově zvaný vánoční hvězda. Euphorbia pulcherrima - tak zní latinské pojmenování tohoto druhu pryšce, který byl také řazen do samostatného rodu Poinsettia. Proto "vánoční hvězdu" stále nazývá "stará zahradnická škola" poinsecie, což je koneckonců jméno, které slýcháme i v mnoha jiných jazycích.

(Celý článek najdete na straně 11).

ANDENKEN AN F. HAHN

Velkokvěté zahradní dračíky

Velkokvěté dračíky (Penste­mon) tvoří poměrně specifickou skupinu vytrvalých zahradních květin. V nabídkách zahradních center či na zahradnických výsta­vách jsou nabízeny relativně často, ale na zahradách už tak často k vidění nebývají. Je to dáno především tím, že tyto rost­liny patří v našich pod­mín­kách spíše mezi nespolehlivě zimo­vzdor­né trvalky

Na to, zda naši zimu ve ven­kovních výsadbách přežijí, má vliv nejen četnost mrazivých dní, ale také výraznější výkyvy počasí během zimních měsíců. Především střídání relativně teplých dnů a dnů, kdy teplota klesá hlouběji pod nulu. Zimování na venkovních záhonech rovněž neprospívá těžší, příliš přemokřená půda, kde může docházet k zahnívání kořenů. Asi nejhorší jsou pak déletrvající silnější holomrazy (orientačně méně než -10 °C po dobu delší než 2-3 týdny). Takové počasí rostliny málokdy přežijí. Pokud má zima mírnější průběh a teploty se drží kolem nuly nebo klesají jen mírně pod nulu (řekněme kolem -5 až -10 °C, a pokud jsou rostliny vysazeny v propustnějším substrátu, mohou přečkat i zimní období venku relativně bez problémů. Problém je ale to, že se na takové zimy nedá (alespoň zatím) příliš spoléhat.

(Celý článek najdete na straně 14).

Odrůda BURBANK (P. salicina x SIMON /P. simonii)

Mezidruhoví kříženci slivoní, meruněk, myrobalánů a nektarinek

Slivoně se pěstují ve všech podnebných pásmech, avšak nej­výz­namnější pěstitelskou oblastí je oblast mírného pásu. Díky svě­tové produkci, která přesa­huje 11 mil. t/rok, patří mezi čtvrtý nejpěstovanější ovocný druh mírného pásma.

Z celosvětového hlediska jsou podle míry produkce významnější asijské slivoně než evropské. Asijské slivoně jsou doménou Čínské lidové republiky. Celková produkce slivoní v Číně tvoří víc jak polovinu světové produkce slivoní. Přičemž v Číně se pěstují výhradně asijské slivoně. V Kalifornii představuje produkce asijských slivoní 57 % z celkové produkce slivoní v USA. V Asii je vyprodukováno přibližně 58 % celosvětové produkce plodů slivoní, v Evropě 29 %, v Americe cca 10 %, Africe 2 % a Oceánii okolo 1 %. Podle náležitosti k původnímu botanickému druhu lze rozdělit slivoně na dvě hlavní skupiny a to evropské slivoně odvozené od původního druhu Prunus domestica (včetně kříženců), které se rozdělují na všem známé švestky, pološvestky, slívy, renklódy a mirabelky. A skupinu asijských slivoní, kam patří odrůdy a kříženci odvození od druhu Prunus salicina, jejichž plody výrazně připomínají renklódy a mirabelky.

(Celý článek najdete na straně 23).

Bobule na samičí rostlině

Jmelí nejen symbol Vánoc

Jmelí je jedním z neodmy­sli­tel­ných symbolů Vánoc. Podí­vejme se ale na tuto rostlinu trochu podrobněji a to z hlediska bota­nického, rostlinolékařského, me­di­cínského i mytického.

Jmelí je celosvětově rozšířený stálezelený keřík, který se vyskytuje na řadě listnatých dřevin. Z ovocných dřevin jej můžeme najít především na jabloních a jeřábech. Podle hos­titele botanikové u jmelí bílého (Viscum album) rozeznávají tři poddruhy. Kromě toho nejčas­tějšího, které roste na listnatých stromech, roste jeden poddruh i na jedlích a další na borovicích. Jedná se o poloparazita, kvete v březnu a v dubnu nevýraznými květy a bílé plody (bobule) najdeme jen na samičích rostlinách. Uvnitř bobulí jsou v silně lepkavé dužnině semena. Díky tomuto lepu se semena velmi snadno přilepí na nové větve a stromy poté, co je sem prostřednictvím výkalů přenesou ptáci. Lep připravovaný z bobulí v minulosti sloužil v čižbě, tj. k lapání drobných ptáků. Podle velikosti keřů se dá usuzovat na jejich stáří, neboť každý rok jejich prýty narostou jen o jeden článek s jednou dvojicí listů.

(Celý článek najdete na straně 44).