právě vychází:

 

NEJOBLÍBENĚJŠÍ HOBBY ČASOPIS O ZAHRADĚ

 

2019 <-    ARCHIV ČASOPISŮ - ROK 2020

Zahrádkář - titul
I 2020
Zahrádkář - titul
II 2020
Zahrádkář - titul
III 2020
Zahrádkář - titul
IV 2020
Zahrádkář - titul
V 2020
Zahrádkář - titul
VI 2020
Zahrádkář - titul
VII 2020
Zahrádkář - titul
VIII 2020

 

 

LEDEN 2020

Lednové vydání vás provede po zahradě, která kvete i v zimě, ale rostliny mohou být krásné i když nekvetou. Seznámíme vás s novinkami v osivech na další rok, poohlédneme se po širokém spektru japonských javorů, naučíme vás vysévat letničky. V pomologické diskusi hodnotíme Dicovery a pěstitelům vína přidáme další lahodné odrůdy.

-
Helleborus niger ´Praecox´

Rostliny pro zimní zahrady I. živé efekty

Termín "zimní zahrada" je u nás takřka výhradně spojen s pro­skleným prostorem či přístavkem k rodinnému domu, které slouží k zimování rostlin nebo je využíván jako součást obytného prostoru, doplněného o rostliny v ná­do­bách. Tento termín je ale také používán pro venkovní zahrady či výsadby s výrazným zimním okrasným efektem. V našich končinách jsou takto řešené větší výsadby určené primárně pro zimní efekt k vidění relativně málo. Daleko větší tradici mají např. ve Velké Británii, Nizozemsku nebo Německu. Přitom rostlin, které lze na zahradu vybrat, aby ji zdobily především v zimě, je celá řada.

Při výběru v zimě atraktivních rostlin je vhodné pamatovat na to, jaký je jejich primární okrasný efekt a ve výsadbě je zkombinovat tak, aby byl tento co nejpestřejší. Je dobré se orientovat především na druhy se zimními květy, s barevnými plody, s barevnou borkou a se stálezelenými listy. Tedy na rostliny, které poskytují "živý efekt".
Opravdu v zimě kvetoucích bylin, resp. trvalek je relativně málo. Asi nejznámější jsou v tomto ohledu čemeřice (Helleborus), a to především č. černá (H. niger), jejíž květy se objevují často již v prosinci či lednu a kultivary a kříženci čemeřice východní (H. orientalis), které většinou kvetou od února do března (podle průběhu počasí). Řada druhů čemeřic nabízí navíc také stálezelené olistění.

(Celý článek najdete na straně 6).

-
Jediná rostlina Thunbergia grandiflora dokáže popnout za krátký čas velké plochy nejrůznějších konstrukcí.

Thunbergie coby dřeviny

V minulém dílu jsme se věno­vali bylinným thunbergiím, které se v naší kultuře pěstují jako letničky. Tento díl zasvětíme thun­bergiím dřevitým, z nichž se nejčastěji pěstují druhy s oví­jivými výhony dorůstajícími mno­ha­metrových délek za je­dinou sezonu. To je také jeden z dů­vodů, proč se mezi ama­tér­skými pěstiteli příliš neprosadily a jsou doménou především velkých tropických skleníků botanických zahrad.

Všechny thunbergie pocházejí z oblastí střední a jižní Afriky, ale také z tropických oblastí Asie a Austrálie. Tomu samozřejmě odpovídají i jejich nároky na pěstování v našich podmínkách. Méně vzrůstné, keřovité druhy z Afriky jsou vhodné i pro pěstování v bytech. Nejvzrůstnější asijské druhy jako např. thunbergie velkokvětá - Thunbergia grandiflora či jí velmi podobná thunbergie vavřínolistá - Thunbergia laurifolia můžeme doporučit opravdu pouze do velkých prostor s teplotou neklesající ani v zimním období pod 20 °C.

(Celý článek najdete na straně 12).

Gazánie

Výsevy letniček

Je to neuvěřitelné, že z malého semínka během několika týdnů vyroste nádherná květina. V kra­bici s několika sáčky můžeme mít s mírnou nadsázkou schovanou celou zahrádku, včetně mnoha druhů letniček. Druhy, které tak označujeme, jsou skupinou co do nároků velmi různorodou. Ně­kte­ré mají dlouhou vegetační dobu, a proto potřebují předpěstování.

Nákup semen Prvním, ale velmi důležitým krokem je obstarat si dobré osivo. Můžeme mít vlastní, které jsme sklidili v předchozím roce. Většinou však semena nakupujeme. Moje prababička, která již na začátku minulého století prodávala semena na trzích, říkávala: "Obchod se semeny je obchod s důvěrou". Je to tak, koupíme semena a teprve po několika týdnech či měsících se přesvědčíme o jejich kvalitě. Vyrostlo nám z nich to, co bylo na obrázku barevného sáčku? Tedy nejlepší rada je nakupovat semena z prověřeného zdroje. Osiva nedoporučujeme dlouho skladovat ani u prodejce ani u spotřebitele. Dlouho skladovaná osiva sice částečně vyklíčí, ale jejich energie klíčení je nízká. Ve výsevu pak nalezneme klíčence různých velikostí s okraji děložních lístků, které jsou zčásti zaschlé.

(Celý článek najdete na straně 14).

cornus
Podzimní zbarvení javoru dlanitolistého Acer palmatum 'Wabito'

Japonské javory

Tato skupina dřevin je v rámci celého rodu složitěji zařaditelná. Více než botanické či geografické členění podléhá její zařazení do kulturní roviny. V podstatě se jedná o javory asijského původu, avšak ne vždy japonské. Spo­ju­jícím faktorem je historické, ale i současné použití v asijských za­hra­dách, zejména čínských a japonských. Jednotlivé druhy spo­juje kompaktnost, keřovitý růst a tvarovatelnost, a to ať už řezem či vyvazováním. V případě řezu je třeba přihlédnout ke klimatickým středoevropským podmínkám a brát zřetel na jistou choulostivost skupiny.

Spojujícím estetickým faktorem je tvar a barevná variabilita listů. Nejvyšší estetické hodnoty tak dosahují na jaře a na podzim. Samozřejmě je vyšlechtěno nepřeberné množství kultivarů, které jsou tvarově i barevně výrazné po celou dobu vegetace. To, že se jedná o starou vývojovou skupinu, dokazuje i fakt, že podobné druhy lze vidět i na západě severoamerického kontinentu, jako například javor okrouhlolistý (Acer circinatum), což před rozdělením pradávné pevniny nebylo do východní Asie až tak daleko. Nebýt tedy jeho původu, jistě by nalezl své uplatnění i v tomto typu zahrad.

(Celý článek najdete na straně 16).

-
Pohled na zahradu v červnu

Zahrada spojení

Možná si asi říkáte, proč nese takovýto název, ale v japonské zahradě má své opodstatnění každý i sebemenší detail. Když jsem byl před deseti lety požádán o projekci a následnou realizaci japonské zahrady, musel jsem vycházet nejen z půdních, ale i klimatických podmínek Jab­lo­necka a ještě k tomu smysluplně navázat na zahradu, kterou majitelé již měli hotovou kolem rodinného domu.

Naštěstí si majitel po léta pěstuje bonsaje a ostatní výsadby v zahradě bylo možné upravovat k budoucí japonské zahradě na vedlejším přikoupeném pozemku o rozloze 900 m2. A byl by hřích nespojit vizuálně určitou část zahrady s pohledem do okolní krajiny, kde na vzdáleném horizontu dominuje Ještěd. Při zpracování návrhu bylo nutné zohlednit i přání majitelů, aby vzniklo členité jezírko s koi kapry a dále, aby se zahrada proměňovala dle ročních období. Samozřejmostí muselo být i místo, kde budou majitelé odpočívat a relaxovat. Nelehký úkol, protože stěžejní prioritou bylo, aby již při zrodu měla zahrada shodnou atmosféru i ducha, jako ve své domovině v Japonsku.

(Celý článek najdete na straně 20.)

OBSAH
  • Lednová okrasná zahrada - kalendárium
  • Živé efekty Rostliny pro zimní zahrady I.
  • Cesty krajinou Ze zápisníku zahradního architekta
  • Thunbergie coby dřeviny
  • Výsevy letniček
  • Japonské javory
  • Zahrada spojení
  • Lednová ovocná zahrada - kalendárium
  • Discovery Pomologická diskuse
  • Novinky pro pěstitele jabloní III.
  • Další "jahodové odrůdy" révy
  • Zahrádkářství je tradice
  • Lednová zeleninová zahrada - kalendárium
  • Výběr z novinek zeleniny SEMO pro jaro 2020
  • Pastinák téměř zapomenutá zelenina
  • Merlík všedobr, merlík listnatý a další merlíky
  • Knižní novinky živá půda, Jedlé a léčivé houby a jak je pěstovat, Kaktusy - otrněná krása
  • Celer nejen do polévky
  • Ptáci a zahrada
  • Pěstujeme na terase, balkoně nebo na okenním parapetu
  • Jak vyzrát na moly
  • Myši, hraboši, hryzci
  • Odpovídá rostlinolékař
    - Jaroslav Rod
  • Vzpomínky na minulost - fejeton Václava Větvičky
  • Soběstačně na zahrádce?
  • Filatelistický mikroskop - náš tip
  • Za kouzlem zimního veltruského parku
  • II. Sněm ČZS
  • Zahrádkářské akce výstavy, soutěže
  • Vybíráme z únorového Zahrádkáře
  • Křížovka o ceny
ZAHRÁDKÁŘKA - příloha nejen pro ženy
  • S Florentýnou v kuchyni - LEDEN
    - Kapustový nákyp; Vepřový guláš; Hrachová polévka; Domácí müsli tyčinky
  • Oblázkový svícen
  • Zasněžené lampičky
  • Kotvičník zemní Lékárna na zahradě
  • Pojďme spolu na zahradu aneb Rok s dětmi v přírodní zahradě
    5. DÍL - LEDEN V PŘÍRODNÍ ZAHRADĚ
  • Mikrobiální kontaminace ovoce a zeleniny
  • Pět domácích prostředků nahradí celou drogerii

 

ÚNOR 2020

Únorové vydání si všímá neživé krásy v zimní zahradě, naučí vás řízkovat letničky, které jste dříve vysévali, zavede vás do krásné zahrady vytvořené podle citu a na kvetoucí dvorek který vzniknul z bývalé kovárny. Dále vám pomůže s výběrem vhodné meruňky do zahrádky, v pomologické diskusi se vrací k starší odrůdě James Grieve.

-
Ozdobnice (Miscanthus sinensis) dokáže zdobit zahrady dlouho do zimy

Rostliny pro zimní zahrady II. Neživé efekty

Rostliny, kterým se budeme vě­novat v dnešním článku, nepři­nášejí do zimních zahrad barevné květy, listy či borku. Vynikají ale jiným kvalitami. Jde především o tvary a struktury už odumřelých nadzemních částí (proto ty "neživé efekty".), kterými doká­žou zahrady zpestřit i během období vegetačního klidu a nabíd­nout tak i trochu méně obvyklý okrasný aspekt, než pro jaký se obvykle na zahradách vysazují.

Mnohé druhy nabízejí i "bonusy navíc", jako např. vítaný zdroj semen pro řadu u nás přezimujících ptáků a také prostor, kam se tito mohou ukrýt před predátory. Bez významu není ani to, že odumřelá nadzemní hmota do určité míry chrání přezimující nebo rašící výhony rostlin před zimními mrazy. Asi nejvýznamnější skupinou rostlin, jejichž okrasné kvality nekončí s koncem vegetačního období, jsou okrasné trávy. Jde zejména o střední a vysoké druhy a kultivary, jejichž trsy vypadají i po odumření a změně barvy olistění velmi dobře dlouho do zimy. To, jak dlouho vydrží v hezkém stavu, je závislé především na počasí a zejména na tom, zda nedojde k jejich rozválení díky zapadání těžkým a mokrým sněhem. I to je jeden z důvodů, proč se obvykle na zimu trsy vysokých trav svazují. Dalším důvodem je i to, aby koncem zimy a v předjaří nedocházelo k vylamování stébel trav větrem a k jejich rozfoukání po zahradě. Mezi nejefektnější "zimní" trávy patří především ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis), dochan (Pennisetum alopecuroides), metlice trsnatá 'Palava' (Deschamspia caespitosa), proso prutnaté (Panicum virgatum), rákosovka (Hakonechloa macra) či bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea).

(Celý článek najdete na straně 6).

-
dlouhý kvetoucí záhon

Kvetoucí dvorek

Dnes vás vezmeme na zahradu, kterou v žádném jiném časopise dozajista neuvidíte. Návštěva tohoto místa se v našem zá­pis­níku objevuje častěji než jiné návštěvy zahrad.

Bývalá kovárna starého řa­do­vého domku v jihočeském měs­teč­ku je porostlá pří­sav­níkem, u vstupních dveří do domu kvete červená keřová růže. Dům na­štěs­tí odděluje dnešní zahrádku od místní silnice, ze které nebyla vyloučena kamionová doprava. To je problém obyvatel mnoha menších nejen jihočeských měst. Držme jim společně palce, aby se řešení obchvatů a vyloučení kamionové dopravy z obytných částí stalo brzo nejen městskou ale i státní prioritou, a obyvatelům dokázalo zajistit lepší život bez věčného hluku, prachu a ničení místních komunikací. Zahrádka je nevelká, přesto v ní vlastně nic neschází a z domu i dvorku je na co koukat. Po celé délce domu se táhne zadlážděný dvorek, který umožňuje posezení na dlouhé staré lavici pod okny nebo u stolku pod korunou mladé okrasné jabloně 'Red Sentinel', která drží půvabná červená jablíčka do časného jara, kdy je spořádají kosové. To, že dlažba na dvorku i zadlážděné cestě směřující do středu zahrádky prorůstá trávou nebo mateřídouškou, nikoho nezneklidňuje, právě naopak. Dvorek od udržovaného trávníku odděluje dlouhý kvetoucí záhon, je směsí trvalek, letniček, růží a bylinek, krásně pestrý a proměnlivý v roce.

(Celý článek najdete na straně 13).

Gazánie

Řízkujeme letničky a balkonové květiny

Před třiceti lety bylo řízkování květin vyhrazeno druhům a od­růdám, které nebylo možné množit semeny. V našich krajích, ve kterých je v zimě málo slunečního světla, je obtížné udržovat matečnice pro odběr řízků v dobrém zdravotním stavu. Rostliny bylo jednodušší vy­pěs­tovat ze semen. S nástupem levné letecké dopravy a s glo­balizací zahradnictví se poměr rostlin vypěstovaných z řízků vyhoupl přes 50 %.

I druhy typicky množené semeny jako petúnie (Petunia), begónie (Begonia), verbeny (Verbena) nabízejí specializované firmy v podobě řízků. Tento způsob množení dovoluje velmi rychlou obměnu sortimentu. Vyšlechtit hybridní odrůdu petúnií trvá i deset let, řízkovanou můžeme mít za dva až tři roky. Řízky se pěstují ve výborné kvalitě třeba v severní Africe, Izraeli, na Kanárských ostrovech, tedy na místech s celoročně ideálním podnebím - teplem a dostatkem slunce. Když si zahradník objedná nezakořeněné řízky, obdrží letecky polystyrenový box, který obsahuje desítky mikrotenových sáčků a v každém nalezne několik stovek 2-3 cm dlouhých řízků. Obsahem takového boxu zaplní třeba celý skleník. Samozřejmě je možné nakoupit i zakořeněné řízky v sadbovačích, ty dodává celá řada tuzemských i zahraničních firem.

(Celý článek najdete na straně 16).

cornus
Centrální kompozice u terasy. Do budoucna bych doporučil nahradit tento odlitek lucerny za originální ručně tesanou lucernu z kamene v menší velikosti.

Zahrada podle vlastního citu

Vznik každé zahrady má svůj osobitý příběh. Někdo si nechá udělat pouze projekt, jiný si vše dělá podle svého uvážení a další to má na zakázku od firmy se vším všudy. Tato zahrada má zcela jiný a odlišný vznik.

Majitelé v roce 2014 dostavěli dům a následně začali budovat zahradu vlastními silami. Při každé jejich návštěvě u nás v zahradním centru jsem podle doložených obrázků radil, jak postupovat, aby došlo k utvoření kostry jednotlivých kompozic. Bez toho by zahrada působila velmi chaoticky a nesourodě. Některé detaily bylo nutné řešit okamžitě po telefonu, což je velice problematické bez vizuálního kontaktu. Zahrada má i velice zajímavou dispozici. Leží na terase nad svahem. Majitelé mají úchvatný výhled přes koruny stromů na Ještěd. Původní záměr byl takový, že plochu jen zatravní a již dále osazovat nebudou. Postupně ale přehodnotili názor: "Nesměle jsme začali osazovat malé ostrůvky při okraji zahrady. Když jsme pak navštívili zahradní centrum pana Kastnera v Třebízi u Slaného, uchvátilo nás to natolik, že jsme se dali do budování zahrady se vším všudy.

(Celý článek najdete na straně 20).

-
Bergeron

Meruňky na zahradě a sortiment významnějších odrůd

Meruňka (Prunus armeniaca) není u nás původním druhem, avšak podobně jako je tomu u broskvoně s postupným otep­lováním klimatu na našem území se možnosti jejího úspěšného pěstování rozšiřují i do oblastí, kde ještě před pár lety po nich nebylo ani vidu ani slechu.

Ovoce je spotřebiteli velmi žádané, pro zdraví významné (výzkum potvrdil výskyt látek omezujících riziko vzniku ra­ko­viny) a tak nalézá široké uplatnění nejen pro stolní použití ale i pro zpracování na kompoty, džemy, klevely, rosoly; lze je mrazit, sušit atd. V posledních letech byly převážně v zahraničí vyšlechtěny odrůdy, které jsou výrazně později zrající než klasický sortiment, některé z nich dozrávají až v průběhu září, což výrazně prodloužilo sklizňovou sezonu. Plocha produkčních sadů sice poklesla, ale situace není tak špatná, jako je tomu u broskvoní, v posledních letech se drží na konstantní úrovni. Mezi zahrádkáři jsou meruňky velmi oblíbené, minimálně jeden strom lze najít téměř v každé zahradě, která leží alespoň v trochu příznivé poloze.

(Celý článek najdete na straně 26.)

OBSAH
  • Únorová okrasná zahrada - kalendárium
  • Neživé efekty Rostliny pro zimní zahrady II.
  • Přesazování květin
  • Zelenina od semínka? Jednoduše a Vaše?
  • Kvetoucí dvorek
  • Řízkujeme letničky a balkonové květiny
  • Aby byly sukulenty barevné
  • Zahrada podle vlastního citu
  • Únorová ovocná zahrada - kalendárium
  • Meruňky na zahradě a sortiment významnějších odrůd
  • James Grieve a mutace Pomologická diskuse
  • Vypěstujte si bez
  • Únorová zeleninová zahrada - kalendárium
  • Rajčata na vaření i na jídlo
  • Chmel otáčivý
  • "Microgreens" kouzlo svěžesti
  • Čas výsevu raných kedlubnů
  • Kadeřávky a listová kapusta
  • Plevel - nezvaný host, nebo může být i prospěšný?
  • Ptačí krmítka
  • Na co si dát pozor při skladování zeleniny
  • Odpovídá rostlinolékař
    - Jaroslav Rod
  • Plevele
  • Působení můry kapustové na rajčatech
  • Co ukazují listy ve vinici? Vlnovník révový a plstnatost
  • Komunitní zahrady jsou pro společnost přínosem?
  • Václav Větvička odpovídá
  • Tichá vzpomínka fejeton Václava Větvičky
  • Křížovka o ceny
  • Vybíráme z březnového Zahrádkáře
ZAHRÁDKÁŘKA - příloha nejen pro ženy
  • S Florentýnou v kuchyni - ÚNOR
    - Mrkvový zeleninový flan;
    - Desetiminutový knedlík z mikrovlnky;
    - Segedínský guláš
  • Srdce ze "šiškových květů"
  • Aloe - pěstování, využití, léčivé přípravky
  • 6. DÍL - ÚNOR V PŘÍRODNÍ ZAHRADĚ
    - Pojďme spolu na zahradu
  • Dusičnany v zelenině Zahradní produkty a zdraví
  • Zdravější alternativy ke kupovaným výrobkům

 

BŘEZEN 2020

Březen nás již láká do zahrady. Poradíme vám jak zjara ošetřit trvalkové záhony, jak vrátit zahradu přírodě, aby přitom zůstala krásná i pro vás, přitom se podíváme na biologickou ochranu, kterou si můžete dopřát a také jak můžete podpořit drobné opeřence na zahradě. Povíme si i něco o jablku Lotos..

-
Málokdo by snad vyháněl ze zahrady včelky

O přírodě, zahradě
a přírodní zahradě

Zahrada byla ve svém pra­pů­vodu místem, které mělo poskyt­nout útočiště před divočinou lidskou i přírodní, místem, které člověk vyrval přírodě a sám ho přetvořil k obrazu svému.

Jeho ruka byla v jeho díle záměrně patrná, ať už šlo o kompozici zahrady nebo výběr a posléze i šlechtění rostlin. Století se se stoletím sešlo a mnohé je jinak. Přírodu, která v člověku kdysi budila patřičný respekt, by dnes pohledal. Její zbytky jsme museli začít chránit zákonem. A to, co často za přírodu považujeme, je z většiny ve skutečnosti člověkem obhospodařovaná krajina. V té člověk s přírodou spolupracuje někdy více, jindy méně.
Nové zahrady dnes vznikají z velké části v polích, ta bychom přírodou nazvali stěží. A zakládány někdy bývají způsobem, který je od přírody vzdálen na hony, a to nešetrnou prací s půdou a terénem, bez jasného smyslu a nákupy v hobby marketech. Na pozemcích pak místo skutečných zahrad leží všemožné plastové a betonové prefabrikáty předstírající, že jsou tůňkou, okrajem záhonu nebo dřevěným plotem. Místa pro výsadby jsou potažena textilií a zasypána kůrou nebo kamením, rostlin je tam většinou málo a často v nefunkčních sestavách. A toto tápání plus pocit absence pravé přírody patrně stojí za vznikem toho, čemu se dnes říká "přírodní zahrada".

(Celý článek najdete na straně 10).

-
Promenea sp.

Miniaturní orchideje v bytě

orchideje v bytě K nejčastějším problémům pěstitelů pokojových rostlin patří nedostatek místa na oknech. Tolik úžasných kytek a tak malé parapety! Pro milovníky orchidejí se nabízí aspoň čás­tečné řešení - rozdat větší rost­li­ny a vrhnout se na miniaturní druhy. Mezi orchidejemi drob­ného vzrůstu si vybere každý, jak znalý specialista, tak i úplný začátečník.

Kříženci pro začínající Pokud chybí zkušenosti s pěstováním orchidejí, je dobré začít s mini­aturními hybridy rodu Phalaenopsis, které vydrží běžné bytové podmínky stejně jako velké kultivary. Čím dál častěji se nabízejí i další kříženci. Lze si pořídit drobnější odrůdy rodu Cymbidium, které se přidáním genů tropických druhů staly i teplomilnějšími. Rozměrné odrůdy rodu Vanda se zmenšily křížením s rodem Ascocentrum na půvabné hybridy Ascocenda, které zdědily nejen malý vzrůst, ale i živě oranžové a červené barvy květů. Ze složitých velkokvětých kříženců rodů Cattleya, Laelia a Brassavola s přikřížením drobných druhů rodu Sophronitis se staly překrásné miniaturní hybridy Potinara, opět s ohnivě barevnými květy. Také u miniaturních kultivarů orchidejí platí, že jsou odolnější a méně náročné na péči než původní botanické druhy. Jsou vyšlechtěné na celoroční pěstování v moderních interiérech a nemají speciální požadavky kromě citu pro zálivku.

(Celý článek najdete na straně 14).

S výsevem letniček vám pomohou rádi i děti

Záhon za stovku
letničky z přímého výsevu

Některé letničky můžeme vy­sé­vat přímo na záhon, druhy z této skupiny se celá léta doslova krčily ve spodních řadách stojanů s barevnými sáčky. Ale doba se mění a stávají se z nich naopak hvězdy sortimentu. Jsou levné, založení květinového záhonu je jednoduché a v poslední době kdy roste tlak na snížení emisí CO2 si na nich ceníme, že je není potřeba předpěstovávat měsíce ve vytápěném skleníku.

Proměnlivé kvetoucí divadlo
Vytvářejí velké množství semen s dlouhou klíčivostí, a tak mohou čekat i několik let na příhodné podmínky. Když rozkvetou, je to přírodní divadlo, které přiláká návštěvníky z celého světa. Takovým druhem je třeba sluncovka kalifornská (Eschscholtzia). Vytrvalá práce stovek amatérských i profesionálních šlechtitelů letniček nám přinesla široký sortiment druhů i odrůd vhodných pro přímý výsev. Pro založení jednodruhového záhonu, který by kvetl od léta do podzimu, můžeme doporučit dva druhy - ostálku (Zinnia), která dokáže vzdorovat i podzimním dešťům a měsíček lékařský (Calendula officinalis), který se lehce přesemeňuje a je na záhoně skoro nesmrtelný. Většina ostatních druhů však kvete příliš krátce, aby na záhoně dělala parádu celé vegetační období. Proto se tyto letničky začaly vysévat ve směsi, kde se jednotlivé druhy střídají a doplňují, a tak vytvářejí nádherný kvetoucí záhon. Sadovníci říkají, že se jedná o dynamický vegetační prvek a je to pravda. Dobře sestavená směs se mění přímo před očima, nejprve vykvete šater (Gypsophila), sluncovka (Eschscholtzia), máky (Papaver) a peloton uzavírají ostálky (Zinnia) a astry (Callistephus). Druhová pestrost je i výborným lákadlem pro včely a další užitečný hmyz, ale i pro motýly. Na květech je stále nějaký návštěvník.

(Celý článek najdete na straně 20).

cornus
Květy vydrží rostlinu zdobit několik měsíců

Petrea ovíjivá

Na pohled krásná a hebká petrea ovíjivá (Petrea volubilis), má úchvatně jemné květy s fili­gránskou kresbou. Za to její široce kopinaté listy jsou pokryté tuhými chlupy, takže jsou na omak poněkud nepříjemně drsné. Také proto získal tento zajímavý druh anglické pojmenování Sand­paper Vine, volně přeloženo do češtiny "šmirglpapírová liána".

Tento středoamerický druh jsem potkal ve světě mnohokrát, nejlépe však prosperovala v městském parku jihošpanělského přístavního města Málaga, kde jsem ji mnohokrát fotil a dlouho se kochal její podmanivou krásou. Rod Petrea, jehož zástupci rostou od Mexika až po Bolívii, řadíme do čeledi Verbenaceae - sporýšovité a pro přiblížení - patří do příbuzenstva u nás běžně pěstované letničky sporýše klasnatého (Verbena bonariensis) nebo u nás v přírodě rostoucího sporýše lékařského (Verbena officinalis). Roste liánovitě, přičemž může dorůst délky větší než 10 m. Její vstřícné, neopadavé listy jsou dlouhé asi 15-20 cm, a jak již bylo zmíněno, jsou poměrně drsné díky hrubým chlupům. Její největší ozdobou, pro kterou je také zahradnicky využívána, jsou převislá, až 30 cm dlouhá, latovitá či hroznovitá květenství, složená z mnoha drobnějších květů.

(Celý článek najdete na straně 18).

-
Lotos hodnotím jako podzimní lahůdku

Lotos - pomologická diskuse

Odrůda Lotos byla vyšlechtěna v Ústavu experimentální botaniky AV ČR v. v. i., Šlechtitelské sta­ni­ci Střížovice. Vznikla křížením odrůd Otcovo a Jolana, zkoušena byla pod označením UEB 1720/3. Přihláška do státních odrůdových zkoušek byla podána v roce 1988, v roce 1996 přihlášena k ochraně práv. V roce 1997 byla registrovaná a současně bylo uděleno šlechtitelské osvědčení o ochraně práv. Registrována byla až do roku 2017, ochrana práv pokračuje však dále do roku 2021.

Jedná se o středně bujně až bujně rostoucí odrůdu s oválnou korunou. Větve jen středně obrůstají krátkým i středně dlouhým plodonosným obrostem. Jarní řez provádíme v době kvetení, čímž můžeme spolehlivě redukovat násadu květů (plodů) zakrácením větví. Plodí ve shlucích. Probírka plodů u stromů, u kterých nebyl proveden řez v době kvetení, je nutná k rovnoměrné velikosti a vyloučení střídavé plodnosti v dalších letech. Plod je kuželovitého tvaru, střední až velké velikosti, kdy základní žluté zbarvení je překryto rozmytou až mramorovanou červení. Slupka je tenká, hladká, bez ojínění a rzivosti, v době zrání slabě mastná. Jemná křehká dužnina bílé barvy je více šťavnatá, v chuti nasládlá až sladká a výrazně aromatická. Obě jamky jsou středně hluboké, kališní je zvlněná znatelnými svalci. Stopka je tenká a krátká. Plody se využívají k přímému konzumu a výrobě šťáv.

(Celý článek najdete na straně 24.)

OBSAH
  • Březnová okrasná zahrada - kalendárium
  • Časně jarní péče o trvalkové záhony
  • O přírodě, zahradě a přírodní zahradě
  • Miniaturní orchideje v bytě
  • Petrea ovíjivá
  • Záhon za stovku - letničky z přímého výsevu
  • Březnová ovocná zahrada - kalendárium
  • Lotos Pomologická diskuse
  • Zahradní borůvky
  • Možnost přikrývání révy na zimu
  • Sortiment významnějších odrůd slivoní
  • Březnová zeleninová zahrada - kalendárium
  • Plíseň na rajčatech Jsou "protiplísňová rajčata" realita, nebo mýtus?
  • Červená řepa nejen do nálevu
  • Lebeda zahradní
  • Klaria - novinka jara 2021
  • Šalotka
  • Biologická ochrana rostlin na zahradách je trendy I vy si ji můžete dopřát
  • Když se rostliny vydají do "světa", aneb pár slov o "samovýsevných" rostlinách
  • Ptačí zahrada v březnu
  • Odpovídá rostlinolékař
    - Jaroslav Rod
  • Jarní kypření půdy
  • Puchrovitost slivoně
  • Střemchy pod Třemšínem fejeton Václava Větvičky
  • Václav Větvička odpovídá
  • Výstavy vín inspirují a vzdělávají
  • Záhrady ako kultúrne dedičstvo
  • Křížovka o ceny
  • Vybíráme z dubnového Zahrádkáře
ZAHRÁDKÁŘKA - příloha nejen pro ženy
  • S Florentýnou v kuchyni - BŘEZEN
    - Domácí knäckebrot
    - Postní topinky
    - Rybí filé v mléčném pórku
    - Libozrnný salát
  • Naklíčená semena - zásobárna vitaminů, minerálů i energie
  • 7. DÍL - BŘEZEN V PŘÍRODNÍ ZAHRADĚ
    - Pojďme spolu na zahradu
  • Angínovník čínský
  • Hry s přírodními materiály Udělejte si s dětmi
  • Knižní novinky
    - Botanická putování - Vietnam; Zelené pokoje; 12 měsíců v české kuchyni; Nejdůležitější v životě je láska a hlína za nehty

 

DUBEN 2020

Tento způsob jara se nám zdá poněkud nešťastný, s kvetoucími primulemi na záhonech posloucháme Prymulu co všechno nesmíme! No jen ať to už brzo skončí. Na záhonech skoro odkvetly jarní cibuloviny, kvete zlatice a jaro se proti astronomům snad o měsíc předběhlo, nenechte se však zmást, zima se může vrátit i v půlce května a pak bude ouvej.

-
Z cibulovin v nádobách lze vytvořit i velké skupiny s postupným nakvétáním.

Cibuloviny v nádobách

Použití cibulovin jako ná­do­bových okrasných rostlin není u nás příliš obvyklé. Samozřejmě tomu lze oponovat tvrzením, že zahradní centra, resp. především velké hobby markety jsou v předjaří plné krokusů či narcisů v květináčích, které obvykle slouží jako krátkodobá dekorace chladnějších interiérů. Tomu ale tento článek věnován nebude, stejně tak jako se nebude jednat o rychlení cibulovin ze speciálně připravovaných a k tomuto účelu prodávaných cibulí či hlíz.

Půjde spíše o to představit cibuloviny jako rostliny, které se napěstované v nádobách stejně dobře hodí pro dekoraci exteriérů domu jako letničky nebo některé trvalky. Použitím různých druhů rostlin a odrůd s různými barvami a tvary květů a samozřejmě také použitím nádob různých tvarů a velikostí lze docílit velmi zajímavých efektů. Co se týká termínů, pak pro výsadbu do nádob je to stejné jako při sázení cibulovin do volné půdy, obvykle tedy měsíce říjen a listopad. Termín nakvetení se pak může lišit podle toho, kde nádoby přes zimu umístíme. Při variantě zimování venku nakvétají cibuloviny v podstatě stejně jako ty sázené do volné půdy. Pokud jsou nádoby nějakou dobu umístěny např. do pařeniště či skleníku, pak lze s kvetením počítat o něco dříve. Na druhou stranu ale není dobré mít nádoby ve skleníku přes celou zimu, ale o tom později. Co se týká nádob, lze v podstatě použít jakékoliv plastové, dřevěné či keramické květináče. Ty posledně jmenované by měly být odolné vůči promrzání.

(Celý článek najdete na straně 6).

-
Listí stromů a keřů je skvělý materiál na listovku

O přírodě, zahradě
a přírodní zahradě II.

Zahrada je místo, kde velí člo­věk. Jeho spolupráce s přírodou je nevyhnutelná, má ovšem spoustu podob.

Jeden z nás běhá po zahradě se sprejem proti hmyzu a snaží se trefit klíšťata v tújích, druhý vyřezává díry do igelitu, kterým potáhnul záhony, "aby nerostl plevel", třetí se opájí dojmem, že žije v přírodní zahradě, kterou mu vyprojektoval kurzista per­ma­kulturního designu až do té chvíle, než zjistí, že to vlastně není jeho šálek kávy. Doba je pestrá, nabídka široká a je těžké se v ní zorientovat, zvláště pokud se zahradničením začínáme. A vlastně někdy i v případě, že žijeme se zahradou léta a tohle dění sledujeme kolem sebe. Najednou si nejsme jisti, jestli jdeme s dobou a neujíždí nám vlak. Nenechme se zviklat, plňme si svoje touhy a sny, spíše než zahrady sousedů, následujeme své instinkty a klidně experimentujme. Někoho srdce potáhne třeba k růžové zahradě, jiného k zahradě plné trvalek nebo k založení sadu či malého arboreta. Nás lákalo zkusit ve své zahradě propojit venkov s krajinou a přírodou.

(Celý článek najdete na straně 10).

Vvyniká svými zajímavě zbarvenými plody

Arcobal
zajímavost ze světa citrusů

Někteří zapálení citrusáři jistě budou vědět o čem bude v tomto příspěvku řeč, ale pro mnohé se bude jednat o novou informaci, protože tento typ hybridního citrusu se ve větší míře začal pěstovat teprve nedávno. Nej­bliž­ší produkční zahradnictví s těmito citrusy jsou v Itálii, kde se kromě tohoto taxonu pěstují i všechny další druhy a odrůdy, na které si jen lze vzpomenout.

Citrus 'Arcobal' je me­zi­dru­ho­vým křížencem citroníku Mey­ero­va (Citrus meyeri, tzv. Meyer) a pomerančovníku ze skupiny pigmentovaných neboli krvavých pomerančů Citrus sinensis 'Doppio Sanguinello'. Výsledkem tohoto křížení je hybridní odrůda 'Arcobal', která je typická svými plody střední velikosti, jasně oranžové barvy s tmavě červenými pruhy, což vytváří ve zralosti velmi zajímavý efekt. Hmotnost dozrálých plodů se pohybuje mezi 75-100 g. Dužnina je ve zralosti červené barvy, velmi šťavnatá, avšak poněkud kyselejší. Rostliny nevybočují z běžného formátu citrusových rostlin, a to jak svým habitem, tak nároky na pěstování. List je středně velký, oválného tvaru, velmi intenzivní zelené barvy s typickým zvlněním na okrajích. Květy jsou bílé často s načervenalými tóny a vyvíjejí se buď samostatně, nebo v malých skupinách.

(Celý článek najdete na straně 16).

cornus
'Gala Schniga'

Gala

Gala patří mezi novozélandské výkonné odrůdy, vyšlechtěna byla v roce 1939. Vznikla kří­že­ním odrůd Kidd's Orange Red a Golden Delicious. Do Evropy se rozšířila až v roce 1960. U nás se začala pěstovat po zápisu do Státní odrůdové knihy až v roce 1992 a registrovaná byla do roku 2017. V současnosti je čtvrtou nejrozšířenější pěstovanou od­rů­dou v intenzivních sadech u nás, po odrůdách ´Golden Delicious´, ´Idared´ a ´Jonagold´.

Vytvořených mutací s převážně červeně zbarvenou slupkou je známo 25. Nejrozšířenější jsou 'Galaval', 'Galaxy', 'Gala Must', 'Gala Schniga', 'Jugala', 'Mitchgla', 'Royal Gala'. Mají chuť dužniny od nasládlé po velmi sladkou. Růstové a ukazatele plodnosti jsou shodné. Strom roste slabě až středně bujně, habitus bývá rozložitý až převislý, koruna je kulovitá, zahuštěná tenkými výhony, větve obrůstají hustě, plodí ve shlucích na krátkém dřevě. Pro zvětšení plodů a vyloučení střídavé plodnosti v příštím roce je nutná jejich důkladná probírka. Doporučuje se i letní průklest. Plod je pak středně velký až velký, kulovitého tvaru, bez žebrování a svalců nad mělkou kališní jamkou a barevně jednotný. Kalich je středně velký, úšty krátké. Slupka tenká, hladká, suchá někdy ojíněná. Základní barva zelenožlutá, krycí červená, ve formě rozmyté, žíhané a mramorované.

(Celý článek najdete na straně 22).

-
Zpěv drobné sýkory modřinky je série velice vysokých pískavých tónů.

Jarní zpěváci

Ptačí zpěv je jedním z ne­od­myslitelných symbolů jara. Snad všichni mají zpěv alespoň pod­vě­domě rádi a svět bez ptačího zpěvu by byl o poznání chmur­nější. Duben je pravý jarní měsíc. Krajina už rozmrzla, všechno kvete a ptáci zpívají o překot.

Ptáci jsou mistři ve skrývání a často, pokud nechtějí být spatřeni, tak spatřeni nejsou. Co je však prozradí, je jejich hlas. Ptáci se ozývají velice často a rádi, a to nejenom typickým zpěvem, ale i širokou škálou další hlasů. Na přítomnost nebezpečí upozorňují velmi vysokými a dlouhými tóny, navzájem spolu komunikují kontaktními hlasy, jiné zvuky vydávají na hnízdišti a jiné během migrace a mladí pokřikují na rodiče, stejně jako naše děti volají na nás. Celou touto širokou paletou zvuků se ptáci prezentují po celý rok. Ale k jaru patří především zpěv. Věděli jste, že zpěv je teritoriální projev samců pouze jedné skupiny ptáků - řádu pěvců? Akustické projevy příslušníků jiných řádů jako zpěv neoznačujeme. Třeba známá hrdlička zahradní se na jaře ozývá svým typickým mumlavým hlasem, ale není to zpěv v pravém slova smyslu. Nebo takové husí kejhání má s líbezným zpěvem slavíka pramálo společného. Samci pěvců zpěvem lákají samičky, hájí si své teritorium a dávají ostatním samcům najevo, že tady bydlí oni a že jsou silní. Zpěv se od jiných typů hlasu liší. Je hlasitý, zpravidla dlouhý a opakují se v něm stále stejné různě složité sloky.

(Celý článek najdete na straně 24.)

OBSAH
  • Dubnová okrasná zahrada - kalendárium
  • Cibuloviny v nádobách
  • O přírodě, zahradě a přírodní zahradě II.
  • Naplánujte si záhon s letničkami k řezu
  • Arcobal - zajímavost ze světa citrusů
  • Roubovaná zelenina se vyplatí
  • Dubnová ovocná zahrada - kalendárium
  • Gala Pomologická diskuse
  • Výsadba jahodníku
  • Dubnová zeleninová zahrada - kalendárium
  • Brambory na záhonu
  • Zkušenosti s pěstováním cibule ve vyšší nadmořské výšce
  • Zhodnocení pěstitelské sezony okurek v roce 2019
  • Lagenárie
  • Soja luštinatá
  • Tykev - stále populárnější zelenina
  • Jarní zpěváci
  • Jaké jsou možnosti samozásobování
  • Význam biologické aktivity půdy a její obnovení
  • Nedostatek vápníku a rostlinách a potřeba vápnění
  • Odpovídá rostlinolékař
    - Jaroslav Rod
  • Moniliniová spála
  • Jarní péče o trávník: provzdušnění a oprava holých míst
  • Pěstováním a chovem k menšímu plýtvání potravinami
  • Václav Větvička odpovídá
  • Červený i bílý zeleninový pária fejeton Václava Větvičky
  • S Václavem Větvičkou o Štiřínském parku a jaru
  • Křížovka o ceny
ZAHRÁDKÁŘKA - příloha nejen pro ženy
  • Florentýniny Velikonoce v kuchyni - DUBEN
    - Zvolna pečené jehněčí maso
    - Vaječná tlačenka
    - Jidášky
  • 8. DÍL - DBEN V PŘÍRODNÍ ZAHRADĚ
    - Pojďme spolu na zahradu
  • Velikonoční postavičky z šustí
  • Rozkvetlé záložky Udělejte si s dětmi
  • Domeček pro čmeláky - návod pro kutily
  • Jarní truhlíky floristická inspirace

 

Květen 2020

Covid opanoval náš život a zastavil možnost cestovat, podívejte se proto s námi alespoň na stránkách časopisu do nejsevernější botanické zahrady na Islandu. Také Amsónie nepatří mezi často pěstované trvalky, proto jsme se rozhodli to trochu změnit, ona si to zaslouží. Kdo by neznal slunečnice, je jich pestrá paleta od světlé až po tmavě hnědé.

-
Amsonia orientalis

Amsónie - tvalka sezony 2020

O rodu amsónie (Amsonia) byla v Zahrádkáři řeč už v roce 2015. Tehdy byla prezentována jako perspektivní novinka pro sta­no­viště s relativním nedostatkem vláhy. Za uplynulé roky se sice zahrádkářské i zahradnické po­vě­domí o těchto trvalkách výrazně zlepšilo, nicméně za rostliny, které lze běžně na zahradách a v trvalkových školkách vidět, je stále ještě považovat nelze. I to byl důvod, aby byla Amsonia pro rok 2020 vybrána Českým spolkem perenářů jako "Trvalka sezony".

Amsonia nepatří zrovna mezi příliš početné rody rostlin. V přírodě se lze setkat se zhruba dvaceti druhy, které rostou (až na jednu či dvě výjimky) v Severní Americe. Do zahradní kultury proniklo zatím pouze několik málo druhů, a to převážně ty, které po několika letech dorůstají do mohutnějších trsů o výšce 60-90 cm. K nej­významnějším druhům patří především A. tabernaemontana s širšími, kopinatými listy dorůstající výšky až 90 cm. Podobné, ale s užšími listy jsou pak A. illustris, A. ciliata a A. ludoviciana. Zmíněné druhy se (ze zahradnického hlediska) liší především šířkou listů a do určité míry výškou. Velmi atraktivním druhem je A. hubrichtii, vyniká velmi jemným, téměř čárkovitým olistění. Kultivarový sortiment se zatím rozrůstá poměrně pomalu. Už několik let je v nabídce např. kompaktní kultivar ´Short Stack´ (A. tabernaemontana) a také úzkolistý ´Seaford Skies´ (A. hubrichtii x A. tabernaemontana). Jednou z novějších odrůd je např. kříženec A. ciliata ´Halfway to Arkansas´, který je nápadný velmi úzkými listy. Asi nejčastěji je v nabídce kultivar ´Blue Ice´, který vyniká tmavě modrými květy a nízkým vzrůstem (cca do 30 cm). Jeho původ není zcela zřejmý. Uvádí se, že patří ke druhu A. tabernaemontana, vizuálně se ale daleko více podobná amsónii východní (A. orientalis; syn. Rhazya orientalis), která jako jedna z výjimek roste v Malé Asii.

(Celý článek najdete na straně 6).

-

Jak na hořec bezlodyžný

Hořec bezlodyžný (Gentiana acaulis) patří mezi nejoblíbenější a v době květu nejžádanější skal­ničky. Není se čemu divit, jeho sytě modré, nálevkovité květy dokážou jarní skalky nádherně rozzářit.

Jeho domovem jsou především horské louky a pastviny ev­rop­ských hor. Vyskytuje se od Pyrenejí přes Alpy až po Karpaty. Roste v nadmořských výškách až do 3000 m n. m. V přírodě dává přednost neutrálním až mírně kyselým půdám. V kultuře je k půdní reakci přizpůsobivý a nedělají mu problém ani vápnité půdy. Na zahradách a skalkách se obvykle pěstují odrůdy odvozené od tohoto druhu, popř. i kříženci (proto se někdy uvádí i jméno G. × acaulis hort.). Patří k relativně snadno pěstovatelným skalničkám, ale i přesto se stává, že se mu příliš nedaří a rostliny v poměrně krátké době hynou. Důvodem bývá nevhodně zvolené stanoviště a způsob pěstování. Rostliny rostou bez problémů na plném slunci, kde rovněž nejlépe kvetou. Mírný polostín či toulavý stín sice tolerují, ale méně ochotně nakvétají. Asi největším problémem bývá nedostatek vláhy. Skalničky jsou často považovány za rostliny spíše suchomilné, což samozřejmě o mnohých druzích platí, ale zrovna hořců se to příliš netýká.

(Celý článek najdete na straně 8).

Roubování kaktusů

Roubování kaktusů
a jak na ně

Roubování kaktusů bývá jed­němi kaktusáři vyzdvihováno jako učiněný zázrak, např. při rozmnožování složitě pěs­to­va­tel­ných druhů. Jiní kaktusáři jej zatracují a do sbírky by si nezařadili jedinou roubovanou rostlinu, protože roubování pova­žují za necitlivý zásah, který navždy změní charakter roubo­vance. Každý extrémní pohled je poněkud zplošťující a platí to i v případě obou rozdílných názorů na roubování kaktusů. S ro­zu­mem je možné roubování kaktusů využít k pěstování nejnáročnějších druhů, speciálních klonů nebo dokonce bezchlorofylových kaktusů, které se bez podnože vůbec neobejdou.

Podstata roubování Asi všichni zahrádkáři mají na své zahrádce nějakou roubovanou rostlinu. Jedná se buď o některý ovocný strom, okrasný strom nebo o plodovou zeleninu, jako jsou okurky či lilky. Podstatou roubování je přenos roubu (ušlechtilá část) na podnož. U kaktusů je roubem stonek jiného kaktusu nebo jeho část (bradavka, žebro atp.), kterou přeneseme na podnož a určitým způsobem zafixujeme, aby došlo k dokonalému srůstu. Jak je tedy zřejmé, jedná se o specifický způsob vegetativního rozmnožování, jehož výsledkem je jedinec sestávající ze dvou odlišných částí. Tolik velmi stručně k základnímu popisu této metody. Roubování není v případě kaktusů pouze metoda rozmnožování, ale i jeden ze způsobů pěstování např. hřebenovitých (kristátních) tvarů. U kaktusů se jedná o roubování různých rodů na podnož v rámci jedné čeledi. Základem úspěchu je dobrá afinita - tedy schopnost podnože a roubu spolu srůstat. Někdy se proto stává, že i zdánlivě dobře přirostlý roub tzv. "sedí" a nepokračuje v růstu. Může se jednat právě o špatnou afinitu, kdy srostla jen dužnatá parenchymatická pletiva, nikoliv však vodivé cévy. Pak se v místě srůstu vytvoří korkovitý odumřelý "špunt" a je nutné roub přeroubovat na jiný druh podnože. Afinita však bývá u kaktusů většinou velmi dobrá a je spíše výjimkou, pokud podnož a roub

(Celý článek najdete na straně 14).

cornus
Osázená paleta

Sesazované truhlíky a mísy
aneb jak vysadit truhlík z více druhů balkonových květin

Konečně přichází období vý­sad­by truhlíků a mís. Na malém prostoru můžeme vykouzlit "za­hrád­ku", ze které se těšíme celé léto a podzim. Jak se říká, život je změna. Proč nezkusit něco jiného než "monokulturu" petúnií, pelargónií nebo verben.

V posledních letech se stále více prosazují výsadby truhlíků a mís ze směsi balkonových květin. Hlavní výhodou tohoto konceptu je pestrá skladba různých rostlin, které se navzájem doplňují a v průběhu sezony se vzhled výsadby mění podle toho, jak se jednotlivé sazenice rozrůstají a kvetou. Případné choroby a škůdci nikdy nenapáchají tolik škody, jako když vysadíme pouze jeden druh.

(Celý článek najdete na straně 19).

-
Meconopsis x sheldonii. Vznikl křížením M. baileyi s M. grandis.

Lystigarður Akureyrar
nejsevernější botanická zahrada

Island se stává oblíbenou des­ti­nací Čechů. Láká především zají­mavá příroda. Milovníky květin zde potěší i botanické zahrady. Tu v hlavním městě si nechme na jindy a podívejme se do jedné z nejseverněji položených zahrad na světě v městě Akureyri - Lystigarður Akureyrar.

Akureyri je čtvrté největší město Islandu ležící na pobřeží fjordu Eyjafjörður mezi horami dosahujícími až 1200 m nad mořem. Místní botanická zahrada má ještě jedno prvenství. Je nejstarší botanickou zahradou Islandu. Její rozloha je přibližně 3,65 ha a leží v nadmořské výšce kolem 50 m. V roce 1912 byl na tomto místě z iniciativy dánských žen otevřen veřejný park. Vlastní botanická zahrada oficiálně vznikla v roce 1957. Jejím posláním je uchovat květenu Islandu a také ji ukázat veřejnosti. Dalším úkolem, který je pro Islanďany důležitý, je hledat nepůvodní druhy, které by v těchto nehostinných podmínkách byly schopné existovat v zahradách, na zemědělské půdě, ale i ve volné krajině. Převážná většina druhů, které zde můžete spatřit, pochází z mírného a arktického pásu severní polokoule. Jsou zde soustředěny rovněž vysokohorské druhy ze všech světadílů. Zásluhou někdejšího správce zahrady Jóna Rögnvaldssona zde jsou od 60. let 20. století rostliny z Grónska, Norska a Alp. Postupně následovaly výměny semen s mnoha zahraničními botanickými zahradami. V současnosti zahrada spolupracuje s více než třemi sty botanickými zahradami z celého světa. Expozice islandské flóry je mladší. Buduje se od začátku 70. let. Najdeme tu rostliny z pobřeží, z lávových polí, pramenišť jezer, bažin i arktických trávníků. Počet druhů, poddruhů a variet, který je v zahradě shromážděn, přesáhl číslo sedm tisíc.

(Celý článek najdete na straně 22.)

OBSAH
  • Okrasná zahrada v květnu - kalendárium
  • Amsónie trvalka sezony 2020
  • Jak na hořec bezlodyžný
  • Něco nového do zahrady? ze zápisníku zahradního architekta
  • Mechanický nebo akumulátorový postřikovač?
  • Roubování kaktusů jak na ně
  • Sesazované truhlíky a mísy
  • Knižní novinky z nakladatelství Kazda
    - Mech, louka, Jeden rok v životě včely
  • Lystigarður Akureyrar nejsevernější botanická zahrada
  • Květen v ovocné zahradě - kalendárium
  • Rajka Pomologická diskuse
  • Mandloň na zahradě a sortiment významnějších odrůd
  • Výška kmínku ovlivní zrání hroznů
  • Květnová zeleninová zahrada - kalendárium
  • Brokolice známá i neznámá
  • Slunečnice do každé zahrady
  • Novinky v sortimentu fazolí
  • Lopuch větší Historická a málo známá zelenina
  • Jak pomoci zvířecím spoluobyvatelům
  • Období hnízdění Ptáci a zahrada
  • Uhlík a dusík v kompostu na zahradě
  • Voda nad zlato
  • Odpovídá rostlinolékař
    - Jaroslav Rod
  • Nejen sázet stromky, ale také ošetřovat!
  • Choroby jahodníku
  • Sekačky na okrasné trávníky
  • Z dopisů čtenářů
  • Václav Větvička odpovídá
  • Růžové stromy fejeton Václava Větvičky
  • Jiné formy městského zahrádkaření a "právo na město"
  • 9. ročník fotosoutěže
  • Myslete na Zahradu Čech již nyní
  • Křížovka o ceny
ZAHRÁDKÁŘKA - příloha nejen pro ženy
  • S Florentýnou v kuchyni - KVĚTEN
    - Cizrnový salát; Avokádové brownies; Chřestové ragú; Rybí frikadely;
    - Jidášky
  • Kopřiva plevel s královskou korunou
  • Gloriosa rothschildiana Exotická kráska
  • 9. DÍL - KVĚTEN V PŘÍRODNÍ ZAHRADĚ
    - Pojďme spolu na zahradu - Rok s dětmi v přírodní zahradě
  • Artyčok zeleninový
  • Posilte si imunitu
    - Kopřivový med "Vzpruha pro imunitu"; Čerstvě vylisovaná kopřivová šťáva - jarní kúra

 

ČERVEN 2020

Petúnie se staly symbolem okenních truhlíků, ale patří i do jiných nádob na terasách a balkonech. Proč nyní, oproti původním druhům, nabízejí nepřeberné množství barev se dozvíte v našem článku. Potřebujete vyplnit zahradu modrou, použijte šantu a ne jen tu kočičí - druhů a kultivarů je mnoho.

-
Clivia nobilis

Řemenatka klívie
nebo také řemenice

Klívie (čeleď: Amaryllidaceae - amarylkovité, zornicovité) jsou vytrvalé dlouhověké byliny planě rostoucí na západním pobřeží jižní Afriky, kde vegetují v zástinu stromů. V kultuře jsou běžné tři druhy klívií, a sice Clivia miniata - řemenatka suříková, C. nobilis - řemenatka sličná neboli ušlechtilá a C. gardenii - řemenatka Garde­nova. Starší vědecké pojme­no­vání (Himantophyllum miniatum) je odvozeno z řeckého slova himas = řemen, oprať a fyllon = list, tedy list připomínající řemen.

Klivie byla dovezena prvně do Anglie v roce 1800. Současné platné pojmenování Clivia vzniklo v roce 1826 na počest anglické vévodkyně Charloty Florentiny Clive, milovnice květin a první pěstitelky klívií. Nejrozšířenější a nejznámější je Clivia miniata - řemenatka suříková. Druhové pojmenování miniata znamená suříkový, (rumělkový, červený). Vystihuje suříkovou (ohnivě oranžovou) barvu květů. Suřík čili minium je oxid olovnatoolovičitý. Vyráběli ho již staří Římané, kteří jej používali do barev k natírání kovových konstrukcí nebo spodků lodí, protože tyto barvy vzdorovaly korozi i účinkům slané mořské vody. Ve středověku byl suřík jedním z pigmentů používaných pro iluminování (zdobení) rukopisů miniaturními kresbami a kolorovanými iniciálami. Ze slova minium vzniklo posléze i slovo miniatura.

(Celý článek najdete na straně 10).

-
'Amore Fiesta Yellow-Violet'

Petúnie a její rodná sestra Calibrachoa

Více než sto let se snaží šle­chtitelé ze všech koutů světa přijít každoročně na trh s novými odrůdami petúnií. A podařily se jim skutečně husarské kousky. Rodiče dnešní petúnie mohou nabídnout pouze bílou nebo fia­lovou barvu květu, vysoký vzrůst, nevětvenou lodyhu. Nové odrůdy nabízejí prakticky všech­ny barevné odstíny v nejméně představitelných kombinacích. A stále vznikají další.

Skupina petúniíí s ďábelskou barvou květu, a to doslova. Některé barevné kombinace nám doslova vyrazí dech. Může to být odrůda 'Amore Fiesta Yellow-Violet', která v květu kombinuje ostře fialovou hvězdu na oranžově žlutém podkladu. Některé barvy květu je obtížné popsat, jako u odrůdy 'Happy Magic Cremissimo' - různé odstíny růžové a žluté. I některé dvoubarevné odrůdy jako modrobílá 'Designer Inksplash' nebo temně fialovožlutá 'Prelude Sunflower' jsou magnetem pro oči. Mezi novinkami se často objeví odrůda se zelenou barvou květu, dříve nemyslitelný barevný odstín. V letošním roce to je bílozelená 'Ray Pistacio Cream'. Honba za novými barevnými odstíny má však i stinné stránky, jako když před několika lety byla uvedena na trh krásně oranžová odrůda, která, jak se později zjistilo, byla výsledkem genových manipulací a měla zůstat pouze v laboratoři.

(Celý článek najdete na straně 12).

Pět tyčinek s prašníky a trojklanná blizna uprostřed květu mučenek působí vskutku zajímavě.

Mučenky pro ozdobu i užitek

Okrasné mučenky
Výjimečné krásy květů mučenek si všimli zřejmě již první misi­onáři v tropické Americe, kteří ji zprostředkovali Karlu Linnému. Ten pak podle jejich sdělení a první dovezené rostliny poj­menoval rod v roce 1753 jako Passiflora, což z latiny přeloženo znamená utrpení (passio) a květ (flos).

Tuto podivnou spojitost viděli v květech jezuitští misionáři, kte­rým deset korunních lístků připo­mínalo deset apoštolů, pakorunka představovala trnovou korunu nasazenou na hlavu Ježíše a trojklanná čnělka s bliznami pak symbolizovala tři hřeby, kterými byl Kristus ukřižován. Proto tedy české pojmenování mučenka, které je do ostatních jazyků překládáno podobně. Celý rod těchto tropických a subtropických lián pocházejících ze Střední a Jižní Ameriky čítá více než 400 druhů. Toto číslo se mění podle pojetí rodu jednotlivými autory a může se lišit i v řádu několika desítek druhů. Toto "rozškatulkování" však nic nemění na skutečnosti, že jsou, díky svým krásným květům a chutným plodům, stále v hledáčku zahradníků, kteří se je snaží nejen pěstovat, ale také křížit a získávat tak nové rostliny se zajímavými květy a chutnějšími plody. Je tedy zřejmé, že celý rod můžeme rozdělit na okrasné a užitkové mučenky, přičemž v tomto dílu se budeme věnovat prvním z nich.

(Celý článek najdete na straně 22).

cornus
Středně raná velkoplodá odrůda 'Bergeri'

Líska obecná na zahradě

Líska obecná (Corylus avellana) je poměrně starý rostlinný druh. Objevuje se na celé severní polokouli včetně nynější Arktidy. V ČR je líska pěstována pře­devším drobnými pěstiteli, avšak je také značně rozšířena jako okrasná nebo technická dřevina.

Líska je jednodomá, větro­snub­ná rostlina. Odrůdy jsou cizosprašné, částečně samo­spraš­né i plně samosprašné, u některých byla zjištěna in­kom­patibilita podobně, jako je tomu u třešní (i když kvetou samčí a samičí květy různých odrůd ve stejnou dobu, nemohou se vzájemně opylit). Kvetení může být proterandrické (dříve kvetou květy samčí), protogynické (dříve kvetou květy samičí) nebo homogamické (květy samčí i samičí kvetou ve stejnou dobu).
Je poměrně náročná na teplotu. Většině odrůd vyhovuje stanoviště v teplých až středně teplých polohách, chráněné před zejména severními větry a silnými mrazy.

(Celý článek najdete na straně 34).

-
Chlebíčky ozdobené květy

Nádherné, barevné, voňavé
jedlé květy na talíři

Použití jedlých květin má tisíciletou tradici nejen např. v Číně a Japonsku, ale i v našich krajích. Některé květiny mohou být hlavní složkou pokrmu, některé jeho zajímavá ozdoba, jiné použijeme jako koření nebo z nich lze uvařit voňavý čaj. Většina květů obsahuje cenné látky, jiné než v běžných potravinách. Známé je využití květů sedmikrásek, které obsahují mnoho enzymů - ozdobí nám různá jídla nebo z nich můžeme připravit sirup.

Kde v zahradě najdeme jedlé květy
Na okrasných záhonech - tam samosebou ty pěstované. Mezi květinami obvykle najdeme i plevele, některé jsou jako doplňky jídelníčku velmi zajímavé. Pokud nemáme anglický trávník, ale to, čemu permakultura říká "jedlý trávník", máme další řadu rostlin k využití. Jedlé jsou také květy řady stromů a keřů. Nakonec hledejme i na méně udržovaných divočejších místech, která zejména do větší přírodní zahrady také patří. Že v zahradě pěstujeme květiny je zřejmé. Méně se ale ví, že mnoho z nich má některé části jedlé (a chutné!). Známé jsou různé bylinky, které kromě toho, že z nich lze uvařit léčivý čaj, také mohou ozdobit náš talíř. Například levandule, dobromysl, měsíček, yzop, mateřídouška, brutnák nebo heřmánek, všechny mají nádherné barevné a vonné květy, které k využití na talíři přímo vybízejí.

(Celý článek najdete na straně 46.)

OBSAH
  • Červnová okrasná zahrada - kalendárium
  • Šanty jedny z nejlepších trvalek pro zahradu
  • Řemenatka klívie nebo také řemenice
  • Petúnie a její rodná sestra Calibrachoa
  • Bylinky a koření
  • S Drahoslavem Šonským - zahradnický dialog
  • Mučenky pro ozdobu i užitek I. Okrasné mučenky
  • Palmová zahrada na hoře odpadů - navštívili jsme
  • Červnová ovocná zahrada - kalendárium
  • Líska obecná na zahradě a sortiment významnějších odrůd
  • Rosana Pomologická diskuse
  • Červnová zeleninová zahrada - kalendárium
  • Saláty pro léto a podzim
  • Závlaha zeleniny II - jak se co zavlažuje
  • Kopretina maří list - málo známá zelenina
  • Nádherné, barevné, voňavé - jedlé květy na talíři
  • Vzdušní akrobaté
  • Virózy tulipánů
  • Moniliniová hniloba ovoce
  • Odpovídá rostlinolékař
    - Jaroslav Rod
  • Virové choroby tykvovitých rostlin
  • Václav Větvička odpovídá
  • Okolo Třeboně fejeton Václava Větvičky
  • Ze zahrady do kuchyně
  • Kdy je možné kácet bez povolení
  • Soutěžte se Zahrádkářem na Zahradě Čech
  • Křížovka o ceny
ZAHRÁDKÁŘKA - příloha nejen pro ženy
  • S Florentýnou v kuchyni - ČERVEN
    - Domácí citronáda
    - Rychlý smetanový dušený špenát
    - Kachní prsa na minutku
    - Prastará bublanina
  • Bakopa drobnolistá - netradiční léčivá rostlina
  • 10. DÍL - ČERVEN V PŘÍRODNÍ ZAHRADĚ
    - Pojďme spolu na zahradu - Rok s dětmi v přírodní zahradě
  • Tvoření S naplaveným dřevem
  • Aranžujeme levanduli
  • Třešně, višně - zahradní produkty a zdraví

 

 

Červenec 2020

V červencovém vydání se více věnujeme architektuře. Čeká vás malá exkurze do myšlenkových pochodů zahradního architekta Ferdinanda Lefflera, který je autorem knihy "Žijte ve své zahradě" i moderátorem televizního pořadu "Ferdinadovy zahrady". Další pokračování pro vás připravili architekti Kolkovi.

-
Aster amellus ´Lady Hindlip´

Suchomilné hvězdnice
nebo také řemenice

Sucho je téma, které se posled­ní roky zmiňuje čím dál častěji, a ani letošek bohužel není vý­jim­kou. Relativní nedostatek dešťo­vých srážek spojený s ome­ze­nými možnostmi závlahy bude zřejmě hrát čím dále větší roli i při výsadbách okrasných vytr­valých rostlin. Naštěstí výběr druhů, které snášejí či minimálně dokážou tolerovat určitý deficit vláhy v půdě je poměrně bohatý. I v rámci tak známého rodu, jakým je hvězdnice (Aster), se najde celá řada suchomilných (či sucho tolerujících) druhů. Některé z nich si představíme v dnešním článku.

Domácí druhy Pro první příklady vůbec nemusíme jít daleko, dva zahradnicky velmi atraktivní druhy se vyskytují i v České republice. Jde o hvězdnici chlumní (Aster amellus) a hvězdnici zlatovlásek (Aster linosyris; syn. Galatella linosyris). S oběma těmito druhy se lze setkat například na stepích Pálavy nebo Českého krasu či Českého středohoří. Mimo tyto stanovištní podmínky je spojuje i pozdně letní až podzimní doba kvetení. V přírodě i na zahradě nakvétají obvykle od srpna a kvetení končí (podle počasí) až v říjnu. Hvězdnice chlumní nabízí i celou řadu odrůd lišících se zejména barvou (odstíny růžové a modrofialové) a velikostí květů. Hvězdnice zlatovlásek kvete jasně žlutě a květenství je tvořeno pouze trubkovitými kvítky terče, typické jazykovité plátky u tohoto druhu chybí. Na zahradě jim vyhovuje slunné stanoviště a běžná, propustnější zahradní půda. Stejné nároky má pak i další evropský druh, Aster sedifolius (syn. Galatella sedifolia). I tato rostlina kvete v pozdním létě. Barva květů je nejčastěji modrofialová (popř. růžovofialová) a rostliny jsou rovněž nápadné velmi úzkými až jehlicovitými listy.

(Celý článek najdete na straně 6).

-
´Spacecake´

Koleus - nejpestřejší květina

Stejně jako šaty i květiny podléhají módě. Jedním z druhů, které jsou stále populárnější, jsou koleusy. Již vystoupaly na desátou příčku mezi letničkami. Jejich pestré listy mohou mít snad všechny možné barvy. Bílá, červená, růžová, tmavě hnědá a mnoho dalších barev vytváří na listech fantastické ornamenty, za které by se nemusel stydět ani abstraktní malíř. Sametový povrch listu jim dodává eleganci. Jednoduše rostlina, která nesmí chybět žádnému milovníku květin.

Latinský název této květiny je Plectranthus scutellarioides, ale v zahradnických prodejnách ji spíše nalezneme pod starším dnes již neplatným názvem Coleus blumei. Původem pochází z tropických oblastí jihovýchodní Asie, Indie, Afriky a Austrálie, největší divoce rostoucí porosty nalezneme v Indonésii a na Srí Lance. Koleus se dostal do Evropy prostřednictvím obchodníků a botaniků. Některé prameny uvádějí, že to bylo již v 17. století. Velmi populární byl ve viktoriánských zahradách, zde se z rostlin jednotlivých barev vysazovaly komplikované ornamenty, které při pohledu z okna vyššího patra či balkonu vytvářely živý perský koberec nebo přímo tapiserii. Popularita této květiny byla tak vysoká, že se hovoří i o jakési "koleusové horečce", podobně jako tomu bylo s tulipány.

(Celý článek najdete na straně 10).

Pět tyčinek s prašníky a trojklanná blizna uprostřed květu mučenek působí vskutku zajímavě.

Mučenky pro ozdobu i užitek

Užitkové mučenky
Rozhraní dělící od sebe okrasné a užitkové mučenky je velmi tenké. Platí totiž, že každá mučenka kvete nádherným a zajímavým květem, každá má jedlý plod, ale jen některé jsou více využitelné jako ovoce. Jsou to ty, které mají plody nejchutnější a jsou dosta­tečně výnosné, aby se jejich komerční pěstování pro plody vyplatilo. Právě užitkovým dru­hům se budeme věnovat v tomto dílu.

Mučenky řadíme do skupiny ovocných rostlin pěstovaných v tropech a subtropech pro plody, jejichž vůně a chuť jsou nezaměnitelné. Z hlediska používání českých jmen pro plody mučenek je potřeba upozornit, že se do našeho slovníku vloudilo španělské jméno maracuya - počeštěno marakuja a někdy se používá slovo grenadila, což je pojmenování pocházející z anglického grenadilla a francouzského grenadille. V tomto případě však dochází mezi lidmi často k záměně se slovem grenadina, což je sirup vyrobený ze šťávy granátových jablek. Jak již bylo zmíněno v minulém čísle, květy mučenek jsou velmi atraktivní, mají ovšem poměrně složitou stavbu. Kalich je zbarven jako koruna a srůstá s ní v útvar zvaný češule, z jejíhož dna vyrůstá kruh brv. Uprostřed květu je sloupek (androgynofor) z jehož báze roste pět tyčinek a výrazný pestík zakončený trojklanou čnělkou s bliznami. Plodem u druhů pěstovaných coby ovoce je bobule, ovšem některé mučenky vytvářejí vysýchavý pukavý plod - tobolku.

(Celý článek najdete na straně 18).

cornus
Mnohaletou tradici v zahradních úpravách mají předzahrádky.

Povídání o zahradě I.

Byl jsem vyzván kolegyní Janou Kolkovou Rydvalovou, abych napsal něco o zahradách. Proto mi milí čtenáři dovolte, abych se tomuto problému věnoval. Chtěl bych zachytit jejich vývoj, a to od svého mládí do současné za­hrad­ní tvorby. Jsou to léta počínající mým zahradnickým učením v ro­ce 1949.

Co je to zahrada

Na základě šedesátileté praxe v oboru zahradní architektury a četných diskusích s kolegy, předními odborníky (např. zesnu­lý prof. Jaroslav Machovec, prof. Jiří Mareček, Ing. Marie Součková) tvrdím, že založení zahrady je proces dlouhodobý, který vyžaduje dostatek odborných znalostí a předvídavosti jejího tvůrce a dostatek trpělivosti od jejího majitele. Je to úzké soužití stanovištních podmínek a navrženého kompozičního uspořádání v daném prostoru. Co si vlastně pod pojmem rodinná nebo obytná zahrada představujeme? Z mnohaletých zkušeností lze představy majitelů shrnout do následujících kategorií: soukromí, klid, bydlení v krásném prostředí, bezpečné zázemí pro život rodiny, prostor pro klidovou relaxaci a nerušený odpočinek a prožívání společenských událostí. Nelze opomenout také zázemí pro pěstitelskou činnost a s tím spojený i ekonomický užitek.

(Celý článek najdete na straně 24).

-
Jezírka, rybníčky a mokřady zlepšují celkově mikroklima a akumulují přebytečnou vodu v době, kdy by bez užitku odtekla.

Vláha pro živou zahradu

Jak se poprat se suchem? Voda je základní podmínkou života. Ale musí jí být tak akorát. V minulosti postihly naše území několikrát povodně, v posledních letech nás ale trápí spíš opačný extrém. A s výrazněji suchými obdobími nejspíš musíme počítat i do budoucna.

Jak se se suchem v zahradě vyrovnat? Můžeme co nejlépe využít všechnu vodu, kterou máme k dispozici, a také vést zahradu tak, aby byla co nej­odolnější. Používat můžeme jak šedou vodu z domácnosti, tak zejména vodu dešťovou. Máme mnoho možností, jak ji shromažďovat a později případně využít k zálivce. Ať už pořídíme jednoduché nádrže na vodu pod okap, anebo speciální zapuštěné do země, poslouží oboje. Je jistě všeobecně známé, že je lépe zalévat méně často a vydatněji, a ráno anebo navečer, místo v teplejších částech dne. Vhodné je použití kapénkové závlahy, cílené přímo do potřebných míst. V době naší nepřítomnosti nám mohou pomoci také samozavlažovací květináče, zavlažovací adaptéry (třeba na PET láhve), některé vhodné i k použití do nádob, případně stará technologie do substrátu zapuštěných vodu postupně propouštějících neglazovaných nádob z pálené hlíny.

(Celý článek najdete na straně 46.)

OBSAH
  • Červencová okrasná zahrada - kalendárium
  • Suchomilné hvězdnice
  • Koleus - nejpestřejší květina
  • S Ferdinandem Lefflerem si zahradu zamilujete
  • Mučenky pro ozdobu i užitek I. Užitkové mučenky
  • Tisíciletý dračí strom
  • Pro radost ostatním
  • Povídání o zahradě I.
  • Každá kapka se počítá
  • Červencová ovocná zahrada - kalendárium
  • Jonagold Pomologická diskuse
  • Vrtule velkohlavá - nový škůdce ovoce v ČR?
  • Nové odrůdy peckovin a ořešáku
  • Plíseň révy Co ukazují listy ve vinici?
  • Červencová zeleninová zahrada - kalendárium
  • Podzimní zelí pekingské
  • Smíšené zeleninové záhony
  • Čistec hlíznatý historická a málo známá zelenina
  • 5 plus pro vodnici
  • Vláha pro živou zahradu - jak se poprat se suchem?
  • Jak je důležité mít keře - ptáci na zahradě
  • Odpovídá rostlinolékař
    - Jaroslav Rod
  • Ochrana plodů proti škůdcům jádrovin a peckovin před dozráním
  • Monitoring výskytu zavíječe zimostrázového
  • Václav Větvička odpovídá
  • Jeteliště aneb Jatelinka je pěkná, zelená... fejeton Václava Větvičky
  • Jak na sucho
  • Zahrádkářské akce
  • Soutěžte se Zahrádkářem na Zahradě Čech
  • Křížovka o ceny
ZAHRÁDKÁŘKA - příloha nejen pro ženy
  • S Florentýnou v kuchyni - ČERVENEC
    - Květákový krém
    - Citronový ledový koktejl
    - Polský chlodnik
    - Rajské špagety
  • Drobné zahradní ovoce
    - Rybízy červený, černý a bílý; Angrešt; Zahradní borůvky; Ostružiny; Jahody; Maliny
  • 11. DÍL - ČERVENEC V PŘÍRODNÍ ZAHRADĚ
    - Pojďme spolu na zahradu - Rok s dětmi v přírodní zahradě
  • Rýmovník - pěstování a využití: čaj, mast, sirup, domácí repelent
  • Bulbine (teplomilná léčivá rostlina - pěstování a využití)
  • Ovocné koláče
    Broskvový kynutý koláč s tvarohem; Jahodový tvarohový koláč; Tvarohový švestkový koláč; Rychlý kynutý koláč s kdoulemi

 

 

Srpen 2020

V srpnovém vydání se plně věnujeme létu. Konečně jsme se dočkali deštivějšího počasí a tak vaše sklizeň může přispět do naší soutěže na Zahradě Čech. K létu patří i letní květiny a těm patří několik článků hned v úvodu časopisu. Srpen je také ve znamení výsevů dvouletek - my jsme vybrali macešky. Do pomologické diskuse se nyní dostala Otava.

-
Třapatkovky jsou velmi lákavým druhem i pro motýly.

Letní trvalkové záhony vhodný sortiment a péče

Co dělat pro to, aby trvalkové výsadby kvetly a dobře pro­spí­valy i během léta? V prvé řadě je potřeba do výsadeb vybrat ta­ko­vé druhy a odrůdy květin, které pokvetou v létě. To sice zní zcela samozřejmě, ale realita bývá čas­to jiná. Řada lidí si totiž květiny na zahradu pořizuje během jara a nakupuje to, co zrovna kvete.

Trvalky ale, až na výjimky, nekvetou po většinu vegetačního období, ale obvykle 3-4 (5) týdny, podle průběhu počasí. Později kvetoucí druhy mají tedy v jarním období trochu "smůlu" a do výsadeb se tak dostanou méně často. Ke klasickým v létě kvetoucím trvalkám patří především původem severoamerické druhy, jako jsou zápleváky (Helenium), plamenka latnatá (Phlox paniculata), zavinutka (odrůdy od Monarda didyma a M. fistulosa), třapatky (Rudbeckia fulgida), třapatkovky (Echinacea purpurea), rozrazilovce (Veronicastrum vir­gi­nicum) či janeby (Heliopsis). Tyto rostliny nakvétají obvykle od počátku července a kvetou až do srpna. Spojují je také víceméně podobné nároky na stanoviště, které má být v ideálním případě slunné či pouze částečně přistíněné (toulavý stín). Jsou to rovněž rostliny, kterým vyhovuje stále mírně vlhká, nevysychavá půda, a to zejména v případě plamenek a zápleváků. Pokud tedy na zahradě takové místo nemáme, nebo si nemůžeme dovolit pravidelně zavlažovat, je lépe se těmto na vodu náročnějším druhům vyhnout.

(Celý článek najdete na straně 6).

-
´Cool Wave Blueberry Swirl´

Maceška - dvouletka,
která je stále in

Dvouletky - dříve významná skupina květin, ze které se nyní pěstují vlastně jen macešky. Je to škoda, že se s výsadbou po­mně­nek, sedmikrásek a chýrů set­káme snad jen v zahradách lázní a zámků. Vypěstovat dvouletky je jednoduché, a hlavně nepo­tře­bu­jeme vytápěný skleník. Ale zpět k maceškám. Maceška je oblíbenou rostlinou, a proto ji stále šlechtí celá řada evropských, ame­ric­kých i japonských firem. S jaký­mi novinkami se ucházejí o pří­zeň milovníků květin?

S určitým zjednodušením můžeme uvést dva cíle, velikost květu a mrazu­vzdornost. V roce 1966 byla na trh uvedena první F1 odrůda, která ohromovala velikostí květu. Macešky se začaly pěstovat jinak, než jsme byli zvyklí. Sazenice již nemusely přečkat zimu na záhoně, ale byly na podzim přemístěny do nevytápěných nebo temperovaných skleníků. Zde přečkaly zimní měsíce bez poškození listové plochy sněhem a mrazem. Hned s prvními paprsky jarního slunce se mohly prodávat efektní zdravé sazenice s velkým květem.

(Celý článek najdete na straně 10).

V posledních létech se do kompozičního řešení zahrad začaly používat stále více technické prvky. Moderně řešená svažitá úprava jako vodní prvek. K překonání výškových rozdílů byly použity opěrné zdi z gabionových bloků. Pohledová strana gabionů byla upravena vodorovně kladenými pískovcovými deskami. Žlaby a nádrže vodních prvků jsou vyrobeny z kortenových plechů. Spáry opěrných zdí jsou částečně osázeny.

Povídání o zahradě II.

V minulém článku jsme se věnovali vývoji zahrad v období první republiky a v létech po 2. světové válce. Nyní budeme pokra­čovat zahradní tvorbou do konce 90. let.

Vývoj zahradní tvorby do konce 90. let S postupem času dochází k hledání nového stylu za­hrad­ních úprav. Velmi obtížně k nám začaly pronikat nové způsoby zahrad­ních úprav ze zahraničí. Z vlastní praxe mohu posoudit zájem sadovníků o novou za­hrad­ní tvorbu sousedního Německa, Rakouska, Holandska a dalších evropských států. Poznatky byly získávány velmi obtížně, a to hlavně studiem odborné zahra­niční literatury a později také zájezdy na národní a světové zahradnické výstavy pořádané zahradnickou společností (Německo, Holandsko). Renesance zahradní tvorby nastává až v 90. létech po výrazných politických změnách. Dochází k nové výstavbě rodinných domů, a tím také vzniku nových zahradních ploch. Úpravy zasahují i do oblasti veřejné zeleně. Nastává poptávka po zahradních úpravách a hledání nového stylu. Vzniká mnoho zahradnických podniků, které nabízejí zakládání zahrad. Ne všechny odvádějí úpravy, které snesou odbornou kritiku. Bohužel u mnohých byl ekonomický efekt důležitější. Otevřením možností poznání světového trendu zahradních úprav se rodí nový styl zahradních úprav, který využívá moderní technologické postupy, nové druhy rostlinných i stavebních materiálů. Sadovnické úpravy začínají navazovat na vývoj architektury a nové společenské nároky.

(Celý článek najdete na straně 17).

cornus
'Brown Turkey'

Fíkovník na zahradě

Fíkovníky patří k méně známým ovocným druhům, které se stále častěji rozšiřují i v našich končinách. Souvisí to sa­mo­zřej­mě se změnou klimatu, díky které se z tohoto zajímavého ovocného druhu stává plno­hod­notný exteriérový druh.

Fíkovník (Ficus carica) zařa­zu­jeme do čeledi Moraceae. Je to keř nebo menší strom, u nás se však z praktických důvodů pěs­tuje ve formě keře dorůstajícího do výšky 2-3 m. Jelikož jde o teplomilný druh, je třeba mu zajistit vhodné stanoviště, například při jižní straně domu. Obecně platí, že by se mu mělo dařit tam, kde se úspěšně daří například révě vinné. Do plodnosti vstupuje poměrně brzy, už ve druhém roce po výsadbě. Plodí každoročně, spolehlivě a bohatě a dožívá se velmi vysokého věku (až 60 let). Většina pěstovaných odrůd má plodivost rozdělenou do dvou sklizňových vln, díky čemuž máme dvě úrody do roka. První úroda dozrává na loňských výhonech v létě, druhá úroda se tvoří na letorostech a dozrává pozdě na podzim. Z hlediska množství plodů je druhá úroda podstatně bohatší, dobře však dozraje pouze v chráněných prostorách či oblastech.

(Celý článek najdete na straně 26).

-
Hnědé padlí na plodech angreštu

Padlí

Jednou z nejrozšířenějších sku­pin houbových chorob rostlin je padlí. Jeho projev je velmi specifický - povrch rostlinných orgánů, nejčastěji listů, ale i květů, plodů a stonků je jakoby pomoučený. V jiných jazycích název pro tuto skupinu mikro­sko­pických hub je proto většinou mnohem výstižnější než v češtině (např. slovensky múčnatka, rus­ky mučnistaja rosa, anglický powdery mildew a německý ech­te Mehltau).

Většina druhů padlí žije jen na povrchu rostlin a pomocí spe­ciálních orgánů pronikají jen do povrchových buněk hostitele. Oproti většině původců houbových chorob rozvoj padlí nepodporuje vysloveně vlhké počasí, ale většinou kolísavá teplota i vlhkost. Většina druhů padlí patří mezi choroby pozdního léta a podzimu. Ale není to vždy, protože např. hnědé padlí angreštu nebo padlí jabloně se vyskytují již od jara.

Na světě existují stovky různých padlí, avšak na našich zahrádkách vážnější škody způsobuje "jen" několik desítek. Pro zahrádkáře k nejznámějším patří především padlí jabloně, hnědé padlí angreštu, padlí broskvoně, padlí jahodníku, padlí révy vinné, padlí miříkovitých (na petrželi a mrkvi), padlí tykvovitých (na okurkách a dalších tykvovitých rostlinách) a padlí hrachu. Poměrně velký počet nejrůznějších druhů padlí se vyskytuje u okrasných rostlin. Z nich je možné uvést africké fialky (Saintpaulia), astry (Callistephus), begónie, blatouchy, bramboříky, hortenzie, hvozdíky (Dianthus), chryzantémy (listopadky), macešky, mahonie, ostrožky, plamenky (Phlox) či vlčí bob (Lupinus). U okrasných dřevin se vyskytuje padlí např. na dřišťálech, javorech, šeřících a na opadavých rododendronech (azalkách) a asi nejznámějším hostitelem padlí z okruhu okrasných rostlin jsou růže. Na nich napadá nejen obě strany listů, ale i mladé výhony, poupata, a dokonce někdy i okvětní lístky a trny.

(Celý článek najdete na straně 53.)

OBSAH
  • Srpnová okrasná zahrada - kalendárium
  • Letní trvalkové záhony vhodný sortiment a péče
  • Bletilla striata - zajímavá zahradní orchidej
  • Maceška - dvouletka, která je stále in
  • Solandra velkokvětá
  • Zelená a bílá Ze zápisníku zahradního architekta
  • Povídání o zahradě II.
  • Podzim v Průhonicích
  • Na Barče to roste!
  • Srpnová ovocná zahrada - kalendárium
  • Fíkovník na zahradě
  • Novinky v odrůdové skladbě slivoní
  • Z dopisů čtenářů
  • Otava Pomologická diskuse
  • Fytoplazmové žloutnutí a červenání listů révy
  • Ovocnářská odpovědna Josefa Suse
  • Hnojení jahodníku ve druhé polovině roku
  • Srpnová zeleninová zahrada - kalendárium
  • Odrůdy SEMO Smržice oceněné Anglickou královskou zahradnickou asociací
  • Na choroby a škůdce přírodní cestou?
  • Migrace známá i neznámá
  • Batolka Málo známá a historická zelenina
  • Mandelinka bramborová
  • Integrovaná ochrana proti škůdcům cibulové zeleniny
  • Odpovídá rostlinolékař
    - Jaroslav Rod
  • Padlí
  • Vybíráme zahradní gril
  • Václav Větvička odpovídá
  • Smilovy slaměnky fejeton Václava Větvičky
  • Zahrádkářské akce
    - Den časopisu Zahrádkář na Zahradě Čech se blíží
  • Záhrady pri bytových domoch
  • Křížovka o ceny
ZAHRÁDKÁŘKA - příloha nejen pro ženy
  • S Florentýnou v kuchyni - SRPEN
    - Bylinková frittata
    - Noky s pečenými rajčaty
    - Kuřecí křídla
    - Fazolky na smetaně
  • Jak na sušená rajčata
  • Co si počít s nadúrodou rajčat
    Sušená rajčata v oleji; Zmrazená rajčata; Zavařená rajčata
  • Rajčata zdravotní zázrak na zahrádce
  • Dangšen pazvonek chloupkatý
  • 12. DÍL - SRPEN V PŘÍRODNÍ ZAHRADĚ
    - Pojďme spolu na zahradu - Rok s dětmi v přírodní zahradě
  • Korkové podložky

Redakce: Rokycanova 15, 130 00 Praha 3, e-mail: redakce@zahradkari.cz
tel.: 222 781 773, fax: 222 782 711, předplatné: 800 100 134

Vydává: Český zahrádkářský svaz o.s. - Rokycanova 15, 130 00 Praha 3 - Žižkov
Český zahrádkářský svaz: územní sdružení, specializované organizace, odborné poradny, kalendárium, diskusní fórum, výstavy, moštárny