SPOLUPRACUJEME
- SEMO a.s. Smržice
- VOšZa a SZaš Mělník
- AGRO CS
- Zahrada Čech - Lito...
- Český kutil.cz
- Doplnek.com
- Zelené údolí
- Svaz květinářů a flo..
- FotoVideo
Garden park Praha
Časopis Zahrádkář, mediálním partnerem unikátního parku pro zahradníky i zahrádkáře.
Sadovnická projekce Čtenářům již od roku 2006 nabízíme aktualizovanou miniverzi programu k projektování zahrady zdarma.
S rokem 2015 doznává grafická podoba časopisu určitých změn, ale obsahově zůstává časopis stále nabitý zajímavostmi, budeme rádi, pokud nám napíšete, zda byla změna k lepšímu. Od nového roku se budete setkávat i s novými seriály, například Kouzlo bonsají, Bylinky po celý rok, Víno pod lupou ...
Kolik tu máš rostlin v nádobách, dá se to aspoň odhadnout? „Já myslím, že strašně“, směje se Petr Herynek. |
Zahrady stárnou s námi
Známého pražského zahradníka, zkušeného bonsajistu, pořadatele a architekta pravidelných vánočních výstav, výstav bonsají, některých výstav v trojské botanické zahradě i některých výstav našeho časopisu v Litoměřicích Ing. Petra Herynka nemusím jistě představovat. Znáte ho i ze stránek časopisu Zahrádkář, a jeho zahrada, to je malý klenot.
Na pozemku bylo třeba vykácet přes pět set černých bezů, udělat oplocení, byla zde docela pěkná sbírka starých ovocných stromů, které jsem nechal všechny dožít. Teprve pak jsem mohl začít vysazovat první rostliny. Zahrada začínala růst. Člověk si říká: Zasadím si malou sazeničku, zabere málo místa, a najednou zjistí, že je to veliký strom. Než se člověk naděje, zestárne a s ním i ta zahrada. Zahrada hodně vyrostla, místy je to přehoustlé, ale respektuju trávníkové plochy a cesty, abych neosázel úplně všechno.
(Celý článek najdete na straně 7).
Bergenia crassifolia - kultivar s růžovými květy |
Bergénie - rostliny
pro celoroční efekt
Bergénie patří bezesporu k těm nemnoha trvalkám, které lze takřka bez obav použít na téměř jakékoliv zahradě. Vděčí zato především své mimořádné adaptabilitě a nenáročnosti. Bez problémů porostou na plném slunci, ale v mírném polostínu či dokonce na zcela zastíněném místě. Stejně tak jsou velmi dobře přizpůsobivé místům s dostatkem vláhy, tak stanovištím, kde musí snášet i občasný přísušek. Špatně rostou pouze na půdách příliš vlhkých až podmáčených.
Bergénie (někdy česky nazývány badany) patří do příbuzenstva lomikamenů, tedy čeledi Saxifragaceae. Do zahradní kultury si našly cestu z hor střední a východní Asie a Sibiře, kde často rostou v podrostu lesa nebo na suťových, horských svazích. Rod byl pojmenován na počest německého lékaře a botanika Karla Augusta von Bergen (1704-1759). Většinu sortimentu tvoří odrůdy druhu bergénie tučnolisté (B. crassifolia), mnohé z nich jsou ale častěji uváděny pod synonymem.
(Celý článek najdete na straně 10).
Vysoké rozchodníky jsou příjemné nejen na pohled, ale i na dotek. |
Trvalkový záhon
pro všechny smysly II.
Je zřejmé, že v okrasném trvalkovém záhoně bude hrát prim zejména zrak, nicméně se vůbec nemusíme ochuzovat o vjemy dalších smyslů. V minulém díle byly blíže popsány první dva smysly - zrak a čich. Nyní jsou na řadě další tři.
Chuť je v zahradě poměrně probádaný smysl, zejména jedná-li se o užitkové rostliny. Nicméně i spousta běžně známých „okrasných“ trvalek má opravdu zajímavou chuť. I když tedy pomineme trvalky vyloženě kuchyňské, jako jsou různé meduňky, máty, pažitky, česneky aj., zbývá spousta dalších. Ochutnat můžeme na jaře listy mnoha rašících trvalek. Mezi vyzkoušené patří listy bohyšek (Hosta), čechřice vonné (Myrrhis odorata), plicníku (Pulmonaria), zdrojovky (Montia sibirica), rozchodníku (Sedum reflexum, S. acre) aj. Mladé listy mnoha dalších okrasných trvalek jen čekají na vyzkoušení. Pro změnu poupata a květy.
(Celý článek najdete na straně 12).
Zahrádkové osady mohou ochránit před developerskou činností, která není vždy ku prospěchu obyvatel. |
Budoucnost zahrádkových osad
Zahrádkové osady ve větších městech vedou svůj boj o život desetiletí. Některé ho prohrály, jiné jsou opakovaně vystavovány nejistotě. Naštěstí už mizí často opakovaný argument, že jsou zbytečným reliktem socialismu. Zahrádkové osady jsou totiž součástí městské zeleně i v těch nejkonzervativnějších evropských zemích. A stejně jako mnozí začínají cítit, že majiteli veřejného prostoru jsou i oni sami, a mají tedy právo se o jeho stav zajímat a vznášet nároky, tak i zahrádkáři v osadách by mohli vystoupit z defenzívy a začít po městech požadovat podporu.
Často opakovaný argument k jejich zachování - že jsou nejlevnější městskou zelení - je do jisté míry svazuje. Zůstanou jí nejspíš i v případě, že je města finančně podpoří, investují do jejich lepšího vzhledu a fungování. A nejen to, ve velkých městech je o zahrádky zájem, a to i mezi mladými lidmi. Bylo by tedy pochopitelné, kdyby obyvatelé měst požadovali kromě podpory stávajících i založení nových mladých osad.
(Celý článek najdete na straně 18).
Chloróza na broskvoni - nedostatek přístupného železa v půdě s vysokým obsahem vápníku. |
Hnojení ovocných kultur
„Pohnojit něco“ neznamená na zahrádce něco zkazit. V případě zásobení rostlin dostatečným množstvím potřebných živin to spíše znamená, že jste udělali to nejlepší.
Příznivé účinky
Jedním z problémů u peckovin je nedostatek železa. Ten vyvolává chlorózu
listů broskvoně. I když je v půdě železa relativně dost,
jeho příjem blokuje obyčejně nadbytek vápníku, někdy i při
hnojení bez ohledu na půdní rozbory nadbytek fosforu (v půdách,
kde by se chloróza z nadbytku vápníku nemohla objevit). Nadbytek
vápníku lze trochu potlačit hnojením do půdy (dnes už nejspíše
nedostupným Chlorofenem, zelenou skalicí) i na list (Fytovit,
Herba-feron, Tenzo Fe). Prevencí je sázení broskvoní na podnožích
snášejících vysoký obsah vápníku v půdě.
(Celý článek najdete na straně 24).
Zimní měsíce jsou vhodné k přípravě na vegetaci, přinášíme vám proto inspiraci pohledem do trvalkové zahrady Petra Hanzelky. Dále vám architekt pomůže s výběrem vhodného ohraničení pozemku kolem domu. V obchodech nás běžně lákají asijské hrušně, jak a které lze snadno pěstovat vám poradíme v dalším článku.
Krásenka jako součást směsi letniček pro přímý výsev |
Krásenky a kokardy
Do doby květu těchto rostlin je sice ještě dost času, ale je ideální doba připravit si osivo na jarní výsevy. Krásenky (Cosmos) i kokardy (Gaillardia) jsou oblíbené zahradní květiny patřící většinou mezi letničky či krátkověké trvalky (to v případě kokard). Zástupce obou rodů používáme jako součásti letničkových, ale i trvalkových výsadeb a kompaktně rostoucí kultivary se hodí i pro osazování větších přísně ornamentálních ploch či formálně pojatých záhonů (např. v zámeckých parcích či veřejné zeleni). Blíže se o použití zmíníme u popisu jednotlivých druhů.
Můžeme začít třeba krásenkami (Cosmos). Rostliny, které pronikly do zahradní kultury, pocházejí z jihu USA, Střední a Jižní Ameriky a zdomácněly i v tropech a subtropech Asie. Jsou pěstovány zejména kultivary druhů krásenky zpeřené (C. bipinnatus) a krásenky žluté (C. sulphureus). V obou případech se jedná o velmi atraktivní letničky s velkými květy, jejichž barevná paleta je díky nabídce mnoha odrůd opravdu pestrá. Krásenka zpeřená kvete obvykle v odstínech růžové, červené, fialové, nachové a bílé barvy.
(Celý článek najdete na straně 7).
Plot nahrazený seskupenými kameny a výsadbou kolem nich. |
Chodník a ploty předzahrádky
Vstupní prostor do domu vypovídá o samotných majitelích nemovitosti. Někdy je tvořen pouze brankou plotu, vstupní dveřmi, jindy větším prostorem veřejné zeleně nebo soukromé předzahrádky. Předzahrádka by měla být součástí veřejného prostoru a úzce s ním korespondovat, měla by ho zvětšovat, doplňovat, zkrášlovat.
Vstupní chodníky a cesty
Použitý materiál ukazuje na cenu této drobné stavbičky. Nejvhodnější materiál
na stavbu pěšin, chodníčků a vstupů je přírodní.
Například kámen ve větších či menších pravidelných rozměrech ploché
kamenné dlažby nebo kamenných kostek různých rozměrů. To co nám příroda nabízí
a je blízké místním poměrům: žula, mramor, vápenec, andezit, pískovec,
čedič, droba, břidlice aj.
Někdy však z důvodů cenových, nebo vysoké pracnosti musíme využít materiál
umělý - beton (od dlažby velkoformátové ke kostkám a kvádrům malých rozměrů
nazývaných zámkovou dlažbou). U něj je velmi důležitý správný výběr vzhledu
i kvality provedení dlažby. I napodobeniny přírodních materiálů (kamene, dřeva)
mohou esteticky nahradit přírodní materiál.
(Celý článek najdete na straně 12).
Zahrada na jaře |
Trvalková zahrada
Kousek za Slavkovem v obci Heršpice má zahradu Ing. Petr Hanzelka, který je kurátorem sbírky trvalek v Botanické zahradě hl. m. Prahy a zároveň členem redakční rady našeho časopisu. Naši čtenáři ho znají z pravidelných článků věnovaných trvalkám, skalničkám i některým letničkám.
Šlo původně o hospodářskou usedlost s obytným stavením a zbytky hospodářských budov v dolní části a starým sadem v části střední a horní. Nejdříve bylo nutné opravit dům, aby vzniklo potřebné zázemí. Současně se však pracovalo i na výsadbách. Ze stodoly, chlévů a dalších budov zbyly v dobu našeho příchodu už jen zbytky, hlavně podezdívky. Kámen z nich se hodil do různých partií zahrady. Z pískovcových kamenů ze základů je dnes vybudována vrstevnatá skalka. V sadu jsme pokáceli jen několik stromů, které byly příliš blízko u sebe a překážely si.
(Celý článek najdete na straně 15).
HOSUI |
Asijské hrušně I.
Hned v úvodu chceme čtenáře upozornit na několik přetrvávajících nepravd a omylů. Mezi největší patří názor, že se jedná o "hruškojabka" nebo "jabkohrušky", křížence jabloní a hrušní. Takové komerční ovoce neexistuje nikde ve světě. Mezi další omyly patří názory, že asijské hrušky jsou méně kvalitní, v podmínkách ČR špatně rostou, plodí malé plody a nedají se skladovat. Omyl, omyl a zase omyl. Pěstitelé se v našich podmínkách s tímto ovocným druhem musí nejprve naučit pracovat. Stejně tak jako je například maliník (Rubus idaeus) odlišný od ostružiníku (Rubus fruticosus), přestože mají stejný rodový název Rubus, jedná se o dva různé druhy rozdílné vzhledově i pěstitelsky. Stejná situace je u evropských a asijských hrušní.
(Celý článek najdete na straně 24).
SIAM QUEEN |
Bazalka voňavá bylinková královna
Bazalka je velmi aromatická jednoletá bylina oblíbená pro své všestranné použití. Můžete ji používat v kuchyni, v léčitelství a také jen tak na okrasu.
Bazalka pravá je jednoletá bylina, která patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Rod bazalka zahrnuje asi 60 druhů. Původně pochází z tropů Afriky a Asie. Dorůstá do výšky 15 až 60 cm a kvete v období od července až do září. Sklízí se v období dubna až října, ale nejlepší je listy sklízet před rozkvětem, neboť po něm jsou tuhé a trpké. Latinský název Ocimum basilicum je odvozený od řeckých slov ozein - voněti a basileus - král, což můžeme přeložit jako voAavá královna, kterou bazalka opravdu je.
(Celý článek najdete na straně 39).
Hned v úvodu vás čeká návod na sezónní výsadbu macešek a cibulovin, ale pro jaro přinášíme i další inspirace. Můžete si zkusit nařízkovat nějaký krásný kultivar šeříku, nebo se seznámit se správným způsobem předpěstování hlíznatých begonií, aby už o prázdninách plně kvetly. Z trvalek vám pomůžeme vybrat deset spolehlivých.
Vyzkoušejte si řízkování šeříků |
Množení šeříku II
Vhodné dřevité řízky získáme z nejspodnější části jednoletého výhonu o průměru 0,8-1 cm. Nejlépe zakořeňují řízky s patkou (nejspodnější část jednoletého výhonu). Zřejmě je to v tom, že hormony (růstové látky) jsou uloženy bohatě právě v těchto místech. Bazální výhony zakořeňují lépe než osní nebo vrcholové výhony. Pozdní odběr výhonů pro dřevité řízky má za následek, že pupeny začnou předčasně rašit.
Po napíchání řízků do půdy prorůstají nové letorosty ještě před vlastním zakořeněním, což vede k vyčerpání látkové rezervy řízků a k jejich uhynutí.
(Celý článek najdete na straně 8).
Orlíčky na zahradách často zplaňují |
Deset trvalek pro jarní efekt
Výběr rostlin pro různá zahradní stanoviště s sebou často nese i mnohá zklamání. Ta jsou obvykle spojená s výsadbou na nevhodné místo na zahradě nebo s pořízením takového druhu rostliny, který se chová jinak, než od něj očekáváme (např. není vytrvalý či je jen krátkověký).
V tomto miniseriálu (věnovaném postupně druhům jarním, časně letním, letním a podzimním) se pokusíme představit vždy 10 nenáročných vytrvalých a převážně i velmi dlouhověkých druhů květin, které by měly při respektování základních pěstitelských a stanovištních podmínek bez problému vydržet téměř na jakékoliv zahradě. Tento první díl je věnován zahradním květinám pro časné jaro, resp. pro období dubna až poloviny května. Výběr rostlin je samozřejmě subjektivní, vycházející z osobní zkušenosti s nimi. Nelze jej brát jako něco neměnného či zcela jednoznačného.
(Celý článek najdete na straně 10).
Viola cornuta ROCKY GOLDEN BLUES |
Sezónní výsadby
Macešky cibuloviny a letničky v hlavní roli
Jarní cibuloviny a macešky jsou u zahrádkářů zvláště oblíbené kvůli časnému květu v pestrých barvách. Zatímco jarní cibuloviny nakvétají na začátku roku, macešky zaplaví záhony barvami již na podzim, tedy v době, kdy už se zahrada pomalu připravuje na zimní spánek. Krása macešek ovšem jen tak nekončí. Roztomilé kvítky dosáhnou plné krásy v jarní sezoně dalšího roku ještě před cibulovinami.
Macešky se bohužel mnoho let potýkaly s nepříjemným předsudkem, že se
jedná o hřbitovní květiny. Dnes je tomu ovšem úplně jinak. Ačkoliv se tyto výsadby
stále často a ve velkém objevují na veřejných prostranstvích, zvláště pak na náměstích,
v parcích nebo poblíž frekventovaných ulic, stále častěji si budují své místo i na rodinných
zahradách, a to v květinových záhonech i v nádobách různých typů
a provedení. Sezonní výsadby se uplatňují hlavně tam, kde mají své opodstatnění, tedy
na reprezentativních místech. Na rodinných zahradách to jsou hlavně záhony poblíž
teras, u posezení a nádoby na balkonech.
Hlavním důvodem jejich omezeného použití na všech plochách ve srovnání s dřevinami
a trvalkami jsou vyšší finanční náklady. Dvouletky a letničky se každý
rok vyměňují, stejný osud většinou potkává také výsadbu jarních cibulovin.
(Celý článek najdete na straně 16).
Odrůda IXL, 14 dní před zralostí |
Zkušenosti s pěstováním asiminy
Muďoul, paw-paw, asimina (Asimina triloba) z čeledi láhevníkovité (Annonaceae),
patří k rozsáhlému příbuzenstvu stromů, keřů a lián rozšířených po
celých tropech a subtropech. Z této čeledi jsou u nás nejznámější plody Annona cherimola,
které si můžeme během zimního období zakoupit i v našich supermarketech.
Asimina triloba je jediný zástupce rostoucí v mírném pásmu ve volné přírodě Severní
Ameriky.
Má vysokou mrazuvzdornost -25 až -30 °C a dlouhou dobu vegetačního klidu. Právě tyto
dva faktory ho zásadně odlišují od jiných exotických rostlin. Průměrná roční teplota, při níž
spolehlivě plodí, je 8,5 °C, ale dobře roste i v chladnějších oblastech. Měla by dozrávat
všude tam, kde dozrávají meruňky. Jarní mrazíky nejsou významné, protože
rostliny relativně pozdě raší a kvetou. U nás začínají vykvétat v první dekádě května a kvetou
zhruba po dobu 14 dní. V průběhu kvetení se objevují listy. Květy jsou voskově fialové,
pro včely nevábné a roli opylovače přejímají mouchy, brouci.
(Celý článek najdete na straně 26).
ATERON F1 je polopozdní odrůda pro teplé i studené rychlení. |
Založení zeleninové zahrádky
Návrh zeleninové zahrádky pro mladou rodinu
Plochu si rozdělíme na díly, v každém dílu můžeme mít různě velké záhonky.
Počet zeleninových druhů bude záviset na velikosti dílu. Každý díl budeme tedy hnojit organickým
hnojivem po třech letech. Pokud na záhonku budeme pěstovat zeleninu s krátkou
dobou vegetace, vysejeme nebo vysadíme po její sklizni další druh (např. po sklizni raného
salátu můžeme vysít řepu salátovou, mrkev, zařadit zelené hnojení. V žádném případě nenecháme
záhon prázdný). Pokud s pěstováním nemáme žádné zkušenosti, je vhodné,
abychom zúžili sortiment na druhy, které jsou méně náročné, jako jsou cukety, tykve (netrpí
chorobami, škůdci a dávají dobrou úrodu), hrách, fazol, salát, ředkvička, mrkev. K pěstitelsky
náročnějším druhům patři košťáloviny (především pozdní) pro vysoký výskyt škůdců
a vysoké nároky na vodu a vzdušnou vlhkost, rajčata a okurky jsou zase náchylné k chorobám,
cibule bude vyžadovat častější odplevelování.
Podle získaných zkušeností můžeme v příštím roce sortiment pěstovaných druhů rozšířit, zařadit nové, méně známé druhy nebo naopak vyřadit druhy, jejichž pěstování v daných klimatických nebo půdních podmínkách se nedařilo. Hodně nám pomohou záznamy o době výsevu, výsadby, chorobách, škůdcích, provedených ošetření apod.
(Celý článek najdete na straně 34).
Příloha časopisu Zahrádkář - 3/2015
Předkládaná Knihovnička autorského kolektivu má tentokráte širší záběr a zaměřuje se na čtyři hlavní představitele drobného ovoce: z typických bobulovin jsou to angrešt a rybíz, dále maliník a ostružiník. Jahodník byl zpracován samostatně v roce 2009, proto jej v této příručce neuvádíme. Význam tohoto ovoce není třeba zdůrazňovat. Obsahové látky v dužnině plodů jsou velmi rozmanité. Vedle minerálních prvků (draslík, fosfor, vápník, hořčík a četné stopové prvky) je třeba zdůraznit důležitost organických kyselin s bakteriostatickými účinky, pektinů, tříslovin nebo vlákniny. Velmi vysoký je obsah antioxidantů, především jejich nejvýznamnějšího zástupce - vitaminu C, zvláště u černého rybízu (okolo 150 mg ve 100 gramech čerstvého ovoce). Zahrádkáři u těchto rostlin oceňují jejich rychlý nástup do plodnosti, a to při malé potřebě prostoru, relativní nenáročnost na podmínky prostředí, snadnou sklizeň, možnost rychlé obnovy sortimentu a také pestré spektrum využití ovoce jak pro přímý konzum, tak pro nejrůznější formy zpracování.
Petrklíče zjara na nic nečekají a vyzývají nás k nástupu na zahrádku, škoda že některé z překrásných barevných kombinací u nás zimu nepřežijí. S jarem rozkvétá doslova celá zahrada, my se tentokráte věnujeme jak krásně kvetoucím petrklíčům tak kalinám, kdoulovcům a koulenkám, vybíráme vhodné rostliny na bonsaje.
Markéta |
Petrklíče poslové jara
Nedílnou součást nabídky květinářských obchodů představují v prvním čtvrtletí roku hrnkové bezlodyžné primule (petrklíče) Primula vulgaris Hudson (synonymum Primula acaulis (L.) Hill). Mají přízemní listovou růžici a květy jsou na krátkých stopkách sestaveny z 5 až 7 květních plátků. Od původních botanických druhů zahradnicky využívaných již od 15. stol. se zásluhou mnohaleté šlechtitelské práce tyto květiny podstatně kvalitativně změnily. Od 50. let minulého století vznikají v zahraničí čisté zářivé barvy v bohaté škále s výrazným okem a různými barevnými modifikacemi. Zásadní změnou je však několikanásobná velikost květů, dosahující dnes u prvních květů některých odrůd až 10,5 cm v průměru. Barevná nabídka je široká a vedle jednobarevných květů se vyskytují květy s různě velkým okem, výrazným mezikružím, vícebarevné žíhané nebo po okrajích lemované. Na druhé straně nutno připomenout, že rostliny nejsou určeny pro venkovní pěstování, jelikož zimovzdornost je malá.
(Celý článek najdete na straně 6).
Globularia trichosantha |
Nenáročné koulenky
Koulenky (Globularia) patří mezi neobyčejně hezké a zajímavé skalničky, resp. některé i nízké, půdu pokrývající trvalky. Všechny druhy spojuje podobný, víceméně kulovitý tvar květenství a také jeho barva, která bývá obvykle blankytně modrá či šedomodrá.
Koulenky (Globularia, čeleď Globulariaceae, resp. nyní Plantaginaceae) jsou nápadné téměř souměrným, kulovitým květenstvím jednotlivě umístěným na konci květního stonku. Odtud koneckonců vychází vědecké i české pojmenování rostliny. Jde o vytrvalé byliny a polokeře s dřevnatějícím oddenkem a s přízemní růžicí tmavě zelených listů, z jejichž středu vyrůstá květní stonek. Barva květů je v odstínech modré a fialové barvy. Kvetou obvykle během května. Jde o relativně nenáročné skalničky vhodné na plné slunce a velmi dobře drenážované stanoviště.
(Celý článek najdete na straně 8).
Chaenomeles × superba "Crimson and Gold" |
Kdoulovce ohlašují jaro
Když se na prutovitých větvích poněkud neupravených keřů kdoulovců objeví jejich nápadné květy, můžeme směle prohlásit, že jaro už je v plném proudu. Svými rozmanitými odstíny většinou červené barvy květů na jasně zeleném podkladu rašících listů rozzáří doposud fádně zbarvené okolí. K podzimu jsou pak keře ozdobeny plody v odstínech zelené a žluté barvy, vhodnými pro ovonění šatstva ve skříních, ale i pro následné zpracování a konzumaci.
Vzhledem k oblíbenosti pěstování rodu vzniklo po dobu jeho kultivace velké množství odrůd vzniklých selekcí původních druhů nebo záměrným křížením jednotlivých druhů a výběrem ze vzniklého potomstva.
(Celý článek najdete na straně 12).
Roseto Botanico
živé muzeum růží
Botanická zahrada Roseto Botanico "Carla Fineschi" nebo též Roseto Cavriglia podle obce v italské provincii Arezzo v Toskánsku (asi 50 km JV od Florencie), u které zahrada leží, nabízí přes šest a půl tisíce růží.
Zahradu založil v roce 1967 profesor lékařské fakulty Katolické univerzity
v Římě Gianfranco Fineschi a pojmenoval ji po své manželce, která mu byla oporou
při její tvorbě a rozvoji. Od počátku šlo cíleně o unikátní nevýdělečný projekt,
který má jediný cíl - vytvořit a udržet vědeckou sbírku.
Od prvopočátku rovněž udržovala zahrada kontakty s výzkumnými ústavy a univerzitami
nejenom v Itálii, ale po celém světě. Stala se jakousi živou botanickou laboratoří pro
všechny, kteří ji chtějí seriózně využívat. Je zde shromážděna jedna z největších sbírek
růží využívaných ke studiu a výzkumu. Mezi soukromými zahradami je naprostou mimořádností
co do rozsahu a uspořádání.
(Celý článek najdete na straně 16).
I velmi pestré osázení působí krásně |
Prosím, vstupte!
Prostor dveří a ozdoba oken
Truhlíky v oknech jsou krásná, ale velmi náročná dekorace na pravidelnou péči, hlavně zálivku a přihnojování rostlin. A co myslíte, je nutné, aby truhlíky byly přes celé okno? Ukážeme si, že to není nezbytné. Že i malá keramická nádoba s jednou květinou, květináč nebo keramická, dřevěná či kovaná plastika okna velmi pěkně oživí. Klasika plně osázených truhlíků však má také své kouzlo. Převisy muškátů (Pelargonium peltatum), petúnií, převislých surfínií (Petunia hybrida), moudů (Plectranthus), povíjnice (Ipomoea), sporýšů (Verbena), fuchsií (Fuchsia) má své neoddiskutovatelné kouzlo. Velmi krásné jsou i výsadby vzpřímených muškátů (P. zonale), petúnií (Petunia), lobelek (Lobelia), afrikánů (Tagetes), balzamín (Impatiens), begonií (Begonia), afrických kopřivěnek (Coleus) aj. Ať jsou vysázené z jednoho druhu a v jedné barvě nebo v kombinaci několika druhů v jednotných barevných tónech nebo v úplně zářivé barevné směsi.
(Celý článek najdete na straně 18).
Garden park Praha se konečně dočkal návštěvníků, jeho stavbu sledujeme již přes deset let a nyní vás konečně můžeme pozvat. Meruňky jsou stále atraktivní, tentokráte se podíváme na ty teplomilnější a v dalším článku najdete i zajímavé nové odrůdy peckovin. Pokud musí být vaše ovoce i krásné pak vás potěší článek okrasné slivoně.
Rozárium |
Garden park Praha otevřen
I. etapa Garden parku se zahradnickou prodejnou se otevřela pro veřejnost v pátek 24. dubna 2015. Celková rozloha Garden parku činí 250 000 m2, pro I. etapu otevření byla zpřístupněno 60 000 m2. Garden park Praha se nachází na výjimečném místě pro pěstování, vzdělávání, odpočinek, výstavy, prezentace, a obchodní, kulturní i sportovní činnost. Má vynikající dopravní obslužnost (do 25 km od Garden parku bydlí přes 1 000 000 obyvatel) Již v průběhu terénních úprav bylo vysazováno několik desítek tisíc kusů obsáhlého sortimentu rostlinného materiálu včetně vzrostlých třicetiletých stromů. Návštěvníky jistě potěší mnoho tisíc jarních květů, tulipánů, narcisů a jiných cibulovin, skalniček, letniček, jiřinek, kan a dalších kvetoucích rostlin, uvidí březovou alej s vyvýšenými záhony. Jako perla Garden parku je označováno originální ROZÁRIUM s kvalitním sortimentem růží popínavých, poléhavých, čajohybrid, polyantek, floribund atd. Nedílnou součástí je zahradnická prodejna s plochou 10 000 m2, kde po zhlédnutí parkové části a předložení vstupenky návštěvník získá 5% slevu na zakoupené zboží.
(Celý článek najdete na straně 2).
Mandloň nízká |
Okrasné slivoně
Podle názvu článku by leckdo mohl soudit, že bude řeč pouze o okrasné funkci pravých slivoní, lidově švestek. Tato nesrovnalost však vychází pouze z doslovného překladu latinského jména Prunus (slivoň), kam většina dnešních specialistů zahrnuje také třešeň a višeň (Cerasus), mandloň (Amygdalus), meruňku (Armeniaca), broskvoň (Persica) nebo střemchu (Padus). Pravé slivoně se ve skutečnosti mnohem více využívají jako ovocné dřeviny. Ani jim však nelze v době květu upřít okrasnou funkci. Jen si vzpomeňte, jaký neobyčejný zážitek nabízí pohled na rozkvetlý sad švestek (Prunus domestica) nebo remíz lemovaný bíle kvetoucími pásy trnek (P. spinosa). Mezi slivoně řadíme stromovité nebo růžově, barvy mohou být kombinovány a přecházet jedna ve druhou. Květních plátků bývá pět, u mnohých kultivarů jsou zmnožené a vytvářejí se tak květy poloplné nebo plné. Plodem je dužnatá, elipsoidní až kulovitá, obvykle jednosemenná peckovice. Kromě výše zmíněných švestek lze řadu dalších druhů rovněž využít jako ovocné dřeviny (zejména k těmto účelům vyšlechtěné odrůdy) a náležitým způsobem zpracovávat nebo přímo konzumovat (višně, třešně, meruňky, broskvoně atd.).
(Celý článek najdete na straně 6).
Dřevěná terasa se skalkou a jezírkem |
Posaďte se, prosím
Odpočinková zákoutí
Po náročné práci je také nutný odpočinek a relaxace, která je nejkouzelnější na zahradě. Kde si toto místo oddychu zvolíme? Nejlépe těsně u domu s příjemným vstupem do obytné části domu, abychom si mohli přinést něco k pití, jídlu, ke čtení. Ale i alternativa někde v rohu zahrady, v koutku skrytém před zraky všech lidí jak z domu, tak sousedních ploch může splnit námi požadované kouzlo intimního zákoutí a prostředí pro lenošení. Pro tyto účely můžeme volit z velké škály možností. Od terasy z kamene, dřeva či betonových dlaždic různých tvarů a velikostí po zahradní domky, altány, pergoly, stany či slunečníky. Určitě je možné postavit lavičku do štěrku, písku nebo do mulče ze štěpků či kůry. Potřebám a požadavkům majitelů relaxačního koutku se meze nekladou. Trocha vkusu by však měla být na místě.
(Celý článek najdete na straně 12).
Oxalis laciniata SEVEN BELLS |
Šťavele od jara do podzimu
Rod šťavel (Oxalis), zahrnuje mnoho druhů. Můžeme se setkat jak s původními botanickými druhy vyskytujícími se kromě Evropy a Asie zejména v Jižní Africe a Jižní Americe, ale i se zajímavými vyšlechtěnými kultivary. Mezi pěstiteli jsou nejoblíbenější hlíznaté druhy. Ty jsou okrasné svými různě uspořádanými a zbarvenými listy i květy a nemají velké nároky na pěstování.
Řada druhů je plně mrazuvzdorná. U nás venku kvetou od začátku května až do října, při pěstování jako pokojovky se lze jejich krásou kochat celý rok. Mezi skalničkáři jsou asi nejvíce rozšířené na jaře kvetoucí druhy a je škoda, že ty koncem léta a na podzim vykvétající lze u nás vidět jen výjimečně. Mezi ty rozšířenější mezi skalničkáři lze zařadit Oxalis adenophylla. Roste v Chile a Argentině a lze se setkat s řadou hybridů. Je velmi nízký, okrasný stříbřitými listy i nápadnými květy. Miluje chladné léto, a pokud teplota příliš klesne nebo stoupne, přechází do vegetačního klidu. V oblastech s mírným klimatem roste a kvete od jara do začátku léta.
(Celý článek najdete na straně 15).
Hotová kytice z růží a tulipánů |
Kulatá kytice
Uvázání kytice je jedním ze základních floristických postupů. Ukážeme si krok za krokem klasickou vazbu do spirály a pak ještě jeden, pro mnohé možná jednodušší způsob vkládání stonků do připravené spirály ze zeleně. Směr spirály je určen tím, zda je florista pravák či levák. Použity jsou růže, tulipány, pitosporum a aspidistra.
Tipy pro vás
Během vázání kytice kontrolujeme, zda pod místem budoucího úvazku nejsou listy.
Kontrolujeme, zda je kytice pravidelná bez hluchých míst.
Manžetu vytvoříme z listů aspidistry, které můžeme ohnout a sešít sponkovačkou.
(Celý článek najdete na straně XIII Zahrádkářky).
Růže jsou stále v oblibě, růžové trendy vám napoví, kam až jejich šlechtitelé dospěli a doporučí vám tu pravou. Mezi další stále oblíbenější květiny patří slunečnice, ty mohu být i docela malé, tak že se dají pěstovat i v nádobách. Pokud ale hledáte nějaké spolehlivé trvalky, pak jich v dalším článku nabízíme rovnou deset.
PORTOROZ je mnohokvětá růže mimořádných kvalit. O tom svědčí i udělení zlaté medaile v mezinárodní soutěži a certifikátu ADR |
Růžové trendy
Pěstování růží je stále ještě zatíženo některými předsudky. Mezi největší patří obavy z náročného a veskrze odborného ošetřování. Moderní růže vás ale přesvědčí, že pěstování bez kompromisů je možné.
Současné šlechtění růží je zaměřeno především na zdraví, snadnost pěstování a odolnost proti chorobám. Nebylo tomu tak vždy. Ještě v 80. letech minulého století se hledala hlavně krása květů a ostatní vlastnosti se tolik neřešily. Nejlepší světoví šlechtitelé ale přišli s revolučním nápadem - zcela přestali na testovacích polích používat ochranné chemické prostředky. Požadavky na kvalitu jsou tak vysoké, že šlechtění a testování nové odrůdy růže trvá celých 10 let!
(Celý článek najdete na straně 2).
Kakost kantabrijský (Geranium x cantabrigiense) |
Deset trvalek pro začátek léta
Další díl našeho miniseriálu bude věnován nenáročným a dobře rostoucím trvalkám, které svými květy zdobí zahrady od konce května do začátku července. Opět se jedná o převážně dlouhověké rostliny, které po výsadbě obvykle bez problémů rostou na jednom místě 6-8 let i déle. Uvedené druhy lze při respektování výškových proporcí použít i jako vhodnou květinovou kombinaci pro jeden záhon.
Kakost kantabrijský je polostálezelená rostlina s poloplazivými, masitými oddenky a tmavě zelenými listy, které se na podzim barví do oranžovobronzových odstínů. Jde o velmi dlouhověký a zcela nenáročný druh. Bez problémů snáší sluce, polostín, sušší i vlhčí půdy a lze využít i jako náhradu trávníku. Velmi snadno se množí dělením nebo řízkováním.
(Celý článek najdete na straně 8).
Voda v zahradě |
Voda v zahradě
Jak jsme si řekli v minulém dílu, velmi příjemným prvkem v zahradě je voda. Proto se tentokrát pro milovníky vody, vodních rostlin a živočichů rozepíši o vytvoření různých druhů vodních nádrží, jako je například jezírko, přírodní rybníček, umělý vodopád, potok, fontána, vodotrysk, kašna, ptačí napajedlo, keramická či dřevěná nádoba, koupací bazén atd. Mnohé vodní prvky však potřebují komplexnější a technicky náročnější řešení než jen nalití vody do nádoby a vsazení rostlin a vysazení rybek. Platí, že čím menší nádoba, tím větší problémy s údržbou a udržením biologické rovnováhy. Malé nádoby se velmi často přes den příliš ohřívají, líhnou se v nich komáři a ryby mají malý prostor k životu. Může zde docházet k přemnožení řas, sinic a voda může i zapáchat. Na druhou stranu platí, že pokud jsou v nádobě rostliny (ponořené či vyčnívající nad hladinou), většinu organických i minerálních látek spotřebují ke svému růstu a s podivem se voda začne sama čistit.
(Celý článek najdete na straně 14).
Slunečnice TEDDY BEAR dorůstá výšky jen 50-60 cm |
Krása slunečnic neomrzí
Slunečnice jsou květiny, které zažívají stálý růst obliby. Pokud jste tak doposud neučinili, nebojte se je ještě nyní vysít, pokvetou na sklonku léta v době, kdy je již květin málo. Slunečnice je významnou zemědělskou plodinou, pěstuje se nejen na semena a na olej, ale také jako ptačí krmivo. Existuje ale též celá řada vyšlechtěných okrasných slunečnic s obrovskou variabilitou výšky rostliny, typu i barvy květů. Vyznačují se širokou paletou barev - od bílé přes nazelenalou, klasickou žlutou, oranžovou, červenou až k sametově černé. Velmi se liší také růstem od větvících či nevětvících rostlin, přes trpasličí, jen 50 cm vysoké odrůdy, až po čtyři metry vysoké obry.
Okrasné odrůdy mají až na výjimky větvící typ růstu a kvetou v porovnání s těmi jednostonkovými delší dobu. Pokud budeme odstraňovat odkvetlá soukvětí s tvořícími se semeny, budou nám kvést mnoho týdnů. Uplatní se na záhoně, čerstvé ve váze i do suchých vazeb.
(Celý článek najdete na straně 22).
Za pálivost paprik jsou odpovědny capsaicinoidy |
Proč chilli pálí?
Občas slyšíte výtky, že tato doba je povrchní. Bude na tom určitě kus pravdy, v mnoha médiích najdete články s minimem textu a naaranžovanými náladovými obrázky ideálních zahrad. Náš časopis jde proti tomuto proudu a snaží se uchopit zahrádkářská témata hlouběji. V rámci CHILLIROKU 2015 vás chceme blíže seznámit se všemi aspekty pálivých paprik a papriček. Začali jsme v únorovém čísle jejich přehledem, pojďme teď spolu proniknout ještě hlouběji do tajů této rostliny - podívejme se na to, proč vlastně chilli pálí a co s jejich pálivostí souvisí.
CAPSAICIN
Za pálivost paprik jsou odpovědny rostlinné alkaloidy capsaicinoidy. Nejznámější je capsaicin (syn. capsicin, kapsaicin), který spolu s dihydrocapsaicinem představuje kolem 90 % účinných pálivých substancí papriky. Dále budeme pro zjednodušení mluvit pouze o něm, i když i jeho méně zastoupení "sourozenci" mají pozitivní vliv na specifické chuťové a aromatické vlastnosti pálivých chilli.
(Celý článek najdete na straně 36).
Duhová barva u kosatců se do zahrádek hodí, určitě si nějaký vyberete, náročný na pěstování není, také montbrécie nejsou složité a výběr je docela bohatý. Pokud bude parné léto, patří k němu koupání a pokud máte koupací jezírko, tak není co řešit - poradíme vám v druhém dílu jak na to. Vodu doplníme ještě okolní výsadbou, aby na nás nebylo tolik vidět.
Kosatčíky se pěstují k řezu květů |
Kousky duhy na zahradě
Nejedná se o návod jak roztrhat duhu nebo snad bohyni duhy IRIS na malé kousíčky. Spíše to má být návod k tomu jak, kde, kdy, a které z dětí této bohyně (Iris je totiž kosatec) umístit na zahradě.
Nejčastějším stanovištěm pro kosatce bude trvalkový záhon, od kterého očekáváme, že bude zdobit zahradu od jara do pozdního podzimu. Pokud se tento záhon nachází v suché, prosluněné části zahrady s lehkou půdou, vysadíme pro nejranější kvetení cibulkové kosatce - "kosatečky" ze skupiny retikulát. Ty mohou vykvétat již počátkem března. Na okraj záhonu lze umístit standardní nízké bradaté kosatce (dále SDB) vysoké nejčastěji kolem 30 cm, které pokvetou počátkem května.
(Celý článek najdete na straně 2).
Crocosmia ZAMBESI |
Montbrécie v okrasné zahradě
V zahradě upoutají svou zářivou, nejčastěji jasně oranžovou barvou květů. Do zahradní kultury pronikly ve druhé polovině 19. století, kdy francouzský zahradník Victor Lemoine zkřížil druhy Crocosmia aurea a C. pottsii. Vzniklý hybrid dnes uváděný jako Crocosmia crocosmiiflora se později stal nejvýznamnějším pěstovaným druhem nabízejícím v současnosti již několik stovek odrůd. Dříve byly rostliny uváděny pod botanickým názvem Montbretia crocosmiiflora, z něhož je odvozené i české pojmenování "montbrécie" (Mareček 1994). Kromě výše zmíněných druhů se občas pěstují také C. masoniorum a C. paniculata. Současně platné botanické pojmenování Crocosmia vychází z řeckého krokos (šafrán) a osme (vůně) a znamená vonící po šafránu. Podobně jako mnohem rozšířenější mečíky (Gladiolus) jsou i montbrécie vytrvalé, hlíznaté byliny patřící čeledi kosatcovité (Iridaceae). Rostou zejména v oblasti jižní Afriky, kde osidlují travnatá stanoviště, břehy vodních toků či okraje křovin či lesů. Velkou oblibu si získaly zejména v západní Evropě, především ve Velké Británii a Irsku, kde často zplaňují a staly se dokonce obtížným invazním plevelem. To v našich podmínkách s největší pravděpodobností nehrozí, protože i přes svou schopnost přežívat mírnější zimy venku přece jen u nás nepatří ke spolehlivě zimovzdorným druhům.
(Celý článek najdete na straně 10).
Voda v zahradě je vždy velmi efektní a užitečná pokud je spojena i s možností se osvěžit |
Koupací jezírko
Vyřešení koupání koupacím jezírkem je ekologičtější zajímavější i zdravější. Pro dosažení biologické rovnováhy a samočisticí funkce je však zapotřebí větší plochy hladiny vody než u bazénu s chemicky ošetřenou a tudíž mrtvou vodou. Ještě další výhodu mají koupací jezírka. Lépe zapadnou do stylu a rázu zahrady, můžou mít jakýkoliv tvar a díky zajímavým rostlinám, rostoucím mnohdy jen ve vodě (lekníny, stulíky, prustky, ďáblíky, vachty.), nám připraví okázalou podívanou v době květu a při návštěvě živočichů, kteří by k nám těžko jinak do zahrady bez vody zavítali (vážky, šídla, čolci, žáby.). Budeme-li řešit jezírko okrasné nebo je spojíme s možností koupání, budeme muset do jeho zbudování investovat peníze, jak do zemních prací a fólie, tak i do technologie. Jde především o filtry (mechanické - pískové, filtrační rohože, molitan, zrnité plasty, biologické - např. Zeolit a mikroorganismy, které odebírají vodě živiny), skimmery, UV lampy, oběhová čerpadla atd. Finanční provoz těchto zařízení je však během sezony mnohem menší, než provoz bazénu se slanou a chemicky jinak ošetřovanou vodou. Velkou roli hraje také pH vody, které by mělo být kolem 6-8 a stupeň tvrdosti vody by měl mít hodnotu 8-12 °F.
(Celý článek najdete na straně 14).
Pestrolistému javoru mléči (Acer platanoides) DRUMMONDII můžeme na zahradě svěřit hlavní roli. Určitě nás nezklame. |
Strakatá atrakce
Dřeviny, v jejichž listech se mísí zelená s bílou až krémově žlutou barvou, by neměly chybět na seznamu žádného zahrádkáře, který chce mít hezkou a zajímavou zahradu.
Okrasné odrůdy mají až na výjimky větvící typ růstu a kvetou v porovnání s těmi jednostonkovými delší dobu. Pokud budeme odstraňovat odkvetlá soukvětí s tvořícími se semeny, budou nám kvést mnoho týdnů. Uplatní se na záhoně, čerstvé ve váze i do suchých vazeb. Jak dřeviny ke skvrnám přišly Většina variegátních forem vznikla ze základního zeleného druhu, u kterého se objevila náhodná mutace, barevná odchylka, jíž si šlechtitelé všimli a prostřednictvím vegetativních metod množení uchovali. To, jak se panašování projevuje, záleží na rozložení a množství chlorofylu čili zeleného barviva. Čím je ho méně, tím větší a bledší skvrny se na listech tvoří. Úbytek barevného pigmentu v tomto případě vůbec neznamená, že jsou strakaté dřeviny ve srovnání se zelenými kolegy neduživé nebo méně odolné.
(Celý článek najdete na straně 24).
Myslivecká manžeta |
Kytice do manžet
Uvázání kytice nám usnadní manžeta, která může být sama o sobě zajímavou a atraktivní součástí kytice. K jejímu vytvoření lze využít nejenom přírodní materiály. Základem pro vytvoření manžety mohou být různé materiály. My tentokrát budeme vycházet z běžného slaměného kruhu na věnečky. Kruh ovineme netkanou textilií nebo jiným materiálem a připevníme čtyři dráty na vytvoření rukojeti. Nyní se můžeme pustit do vlastního dekorování manžety.
Myslivecká manžeta - opět použijeme slaměný kruh v základním provedení obtočený textilií a navázaný na dráty a polepíme kousky dobře vysušené kůry, k lepení použijeme tavnou pistoli. Kousky lepíme tak, aby se směrem ke středu lepené kousky sbíhaly k sobě, ale ponecháme dostatek místa na vkládání květin v tomto případě větvičky, šišky a další typické věci pro milovníky lesa.
(Celý článek najdete na straně VI přílohy).
Macešky si již našly své místo v truhlících i záhonech, jejich pěstování je snadné a kvetou v době, kdy s jinými rostlinami příliš počítat nemůžeme - o nových odrůdách si počtete na 21. straně časopisu. Květináře určitě potěšíme výběrem dalších deseti trvalek do záhonů. Ovocnářům zase přinášíme další porci odrůd meruněk do zahrádky.
Leskora |
Meruňky do okrajových oblastí
Tento náročný a teplomilný druh vyžaduje nejteplejší oblasti území České republiky s průměrnou roční teplotou nad 8,5 °C při nadmořské výšce do 250 m. Optimum ročních srážek je 550-600 mm. Půdy volíme středně těžké, dostatečně vzdušné, písčitě hlinité až hlinité se 40% obsahem jílovitých částic a střední zásobou vápníku. V období dormance snesou květní pupeny meruněk -23 až -25 °C, vlastní květy pak -2,5 až -3,5 °C, plod pouze 0,6 až 1,0 °C v závislosti na odrůdě. Meruňky jsou poměrně citlivé na zimní výkyvy teplot, zejména v teplých zimách jsou schopné od ledna narašit a po ochlazení zmrznou. Mezi nejvýznamnější pěstitelské oblasti v ČR patří Břeclavsko a Znojemsko, z regionálních oblastí pak konkrétně oblast Velkopavlovicka, Kyjova a Litoměřic.
Odrůdám vhodným do teplých oblastí jsme se věnovali v minulých dvou číslech, teď se zaměříme na odrůdy vhodné do okrajových oblastí.
(Celý článek najdete na straně 2).
Helenium (záplevák) |
Deset trvalek pro plné léto
Třetí díl miniseriálu je věnován spolehlivě rostoucím vytrvalým květinám, které svými květy zdobí záhony v plném létě, tedy zejména během měsíců července a srpna. Vzhledem k tomu, že takových trvalek je celá řada, jsou zde vybrány druhy, kterým vyhovuje i stejné stanoviště, a to místo na plném slunci a běžná, propustná zahradní půda, která ale ani během letních měsíců zcela nevysychá a rostliny tedy netrpí přísuškem.
Helenium (záplevák) - klasické, převážně vysoké letní trvalky, dorůstající většinou 100-150 cm (byť současný sortiment nabízí i několik nízkých kultivarů). Jejich výhodou je to, že poměrně ochotně opakují kvetení, resp. tehdy, pokud odkvetlé květy pravidelně odstraňujeme. Opakovaně kvetou zejména časnější, v červenci nakvétající odrůdy. Sortiment je velmi pestrý od čistě žlutých, přes žlutooranžové, žlutočervené, oranžové až po svítivě červeně kvetoucí odrůdy. Obvykle se jedná o "středověké" rostliny, které po výsadbě vydrží bez zásahu zhruba 5-7 let, poté je doporučeno jejich přemnožení. Z uvedených druhů jsou spolu s plamenkami asi nejnáročnější na dostatek půdní vláhy a hůře snášejí i krátkodobé přísušky.
(Celý článek najdete na straně 7).
Wistaria sinensis PROLIFIC |
Vistárie, nejkrásnější liána
Vistárie (Wisteria) pochází z východní části USA a východní Asie. Do Evropy se dostala kolem roku 1816. Zahrnuje devět druhů listnatých, opadavých lián z čeledi bobovitých (Fabaceae). Byla pojmenována po americkém přírodovědci Casparu Wistarovi (1861-1818). V angličtině byl vyslovován jako Wister a odtud pravděpodobně vznikl název Wisteria. Chybný název jména je ale všeobecně zavedený podle pravidel Mezinárodního kodexu botanické nomenklatury. Protože původní název po něm zapsal anglický botanik Thomas Nuttall jako Wisteria, musel být uznán jako správný latinský název rodu.
Vistárie jsou bujně rostoucí liány s ovíjivými kmeny a větvemi. Listy mají lichozpeřené, střídavé až 30 cm dlouhé. Květenství je ve většinou převislých hroznech 20-80 cm dlouhých. Květy rozkvétají postupně od shora dolů nebo se otevírají současně. W. sinensis kvete před rašením listů, W. floribunda zároveň s vyrůstajícími listy, W. maorostachya a W. frutescens kvetou po vyrašení listů. Doba kvetení se pohybuje podle druhu i kultivaru od dubna do září. Od výsadby poprvé zakvetou zpravidla po třech až osmi letech. Záleží na druhu, kultivaru, způsobu
(Celý článek najdete na straně 16).
ROCCO žlutá |
Čas výsevu macešek
V naší zemi tradiční spojování macešek s hřbitovem a hroby pomalu mizí. Ale bohužel stále jen pomalu, pomaloučku. V posledních letech se však macešky začínají objevovat už i v předzahrádkách, okenních truhlících i městských výsadbách. Škoda, že zatím jen pomalu. Zkuste najít druhou květinu, která kvete tak brzy na jaře, je nabízená v tak široké škále barev a kvete tak neúnavně do počátku léta jako macešky. Budete velice těžko hledat. Macešky rozzáří jarní květinový záhon v době, kdy trvalky jen nesměle vystrkují první výhonky a sazenice letniček ve skleníčku ještě čekají na výsadbu ven. A navíc, stejnou službu nám prokážou i na podzim, když letničky už dokvétají nebo je spálil první mráz.
Macešky jsou rostlinami jara a podzimu. Vyhovuje jim mírnější klima, nesvědčí jim žár a přílišné horko letních dnů. Můžete je vysadit na záhon samostatně nebo s jinými květinami. Výbornou kombinací je výsadba macešek s jarními cibulovinami, zvláště tulipány.
(Celý článek najdete na straně 20).
Čekanka typ Radicchio |
Zelenina konce léta a podzimu
Díky šlechtění máme velký výběr salátů, které můžeme pěstovat od jara do podzimu, aniž by vykvétaly. Ale u některých druhů listové či hlávkové zeleniny takový sortiment ještě u nás často chybí.
Čekanka, fenykl, zelí
Tyto druhy zeleniny mají vegetační dobu okolo 90 dnů. Pokud tedy počítáme s využitím pozemku
v oblastech, ve kterých přicházejí větší mrazíky až koncem října, máme čas do konce července.
No, a pokud by mělo mrznout trochu dříve, pomůže v době tohoto nebezpečí netkaná textilie.
Čekanka, fenykl, pekingské a čínské zelí mají poměrně malý kořenový systém. Pro rychlý
a zdárný růst tak potřebují mít v půdě pohotové živiny a dostatek vláhy. Jako předplodiny
jsou pro ně vhodné například rané brambory, záhon po zlikvidovaných jahodách,
záhon, na kterém byly rané kedlubny, květák, zelí, kapusta (po nich není zrovna
vhodné dávat pekingské a čínské zelí).
(Celý článek najdete na straně 33).
Příloha časopisu Zahrádkář - 8/2015
Pravděpodobně si to ani neuvědomujeme, ale lilie provází lidstvo prakticky od pradávna. Vždyť první zmínka o liliích je již v Šalamounově Písni písní, kde dívenka zvaná Sulamit je přirovnávaná k lilii. Lilie bělostná (Lilium candidum) totiž planě rostla v horských oblastech Izraele. Lilie jsou rostlinami severní polokoule - Asie, Evropy a Severní Ameriky. Původní divoké liliové druhy rostou severně až k polárnímu kruhu, jižně se vyskytují až na Filipínských ostrovech a v jižní Indii. Většina botanických druhů a jejich hybridů ale roste v mírném pásmu severní polokoule. To je jedním z důvodů jejich velké schopnosti se bez problémů adaptovat v našich zahradách.
Přichází podzim, čas výsadby ovocných stromků, tak vám hned v úvodu nabízíme výběr nových odrůd jabloní. Také trvalky pokračují přehlídkou další desítky podzimních typů. Další články přináší široký výběr okrasných keřů pro malé i větší zahrady. Pokud jste si přes dovolenou dost neodpočinuli, ukážeme vám místa, kde se krásně odpočívá.
Konejšivý pocit bosých nohou na vyhřátém písku |
Místo, kde se krásně odpočívá
V zahradě nemůžete relaxovat, když si nemáte na co sednout. K založení příjemného letního sezení stačí obyčejná dřevěná lavička a měkké polštáře. Ale pozor, i na místě, které si k lenošení vyberete, záleží! Mělo by být klidné a útulné, nejlépe v náruči zeleně a oblíbených květin, kam nedohlédnou cizí oči.
Soukromá pláž
K odpočinku pomůže krátká chvíle strávená pohupováním
v lehátku zavěšeném mezi vzrostlými stromy. Konejšivý je i pocit
bosých nohou na vyhřátém písku.
(Celý článek najdete na straně 5).
Dříšťál na podzim s kontrasními plody |
Keře zelené i kvetoucí kulisy
Pomocí keřů vytvoříme v zahradě velmi příjemné kulisy, které nám zahradu olemují, zabrání pohledům do zahrady zvenčí, vytvoří příjemná zákoutí a použijí se jako vata při vycpání všech děr a jako maskování nevzhledných prvků. Obecně platí: "Co pokazí stavebník, milosrdná zeleň zakryje." A u keřů větších rozměrů to platí bez výhrady (např. Corylus - líska, Syringa - šeřík, Laburnum - štědřenec, Tamarix - tamaryšek.
Druhy, kultivary a velikost keřů volíme tak, aby splnily všechna naše očekávání. Keře dorůstající do výšek kolem 20 cm (některé druhy rodů: Erica - vřesovec, Spiraea - tavolník, Caryopteris - ořechoplodec, Berberis - dřišťál, Juniperus - jalovec aj.) používáme ve skalkách a jako půdopokryvné dřeviny. Středně vzrůstné keře volíme jako předsadbu.
(Celý článek najdete na straně 12).
LADY SILVIA |
Nové české odrůdy jabloní
LADY SILVIA
Tato raně zimní odrůda byla vyšlechtěna křížením ZVONKOVÉ a ŠAMPION.
Má udělenu českou ochrana práv. Vzrůstnost stromu je slabá až středně
bujná, typ rozvětvený, habitus rozložitý. Plody nasazuje na krátkých a dlouhých
středně tlustých výhonech převážně ve shlucích. Plod je středně velký
až velký, tvar elipsovitý, bez žebrování a svalců na vrcholu. Základní barva
plodu je žlutozelená, krycí červená, typ plošný, žíhaný a skvrnitý. Slupka
tenká až středně tlustá, bez ojínění, s četnými rzivými lenticelami, ve skladu
bývá středně mastná. Dužnina je žlutavé barvy, měkká až středně pevná,
středně šťavnatá, v chuti sladká. Stopka tlustá, krátká až středně dlouhá.
Sklizňové zralosti dosahuje ke konci září, konzumní od poloviny listopadu. Skladovat
lze do ledna. Odolnost k houbovým chorobám je střední.
(Celý článek najdete na straně 19).
Černý kořen |
Inulin a jeho zdroje v rostlinách
Inulin je polysacharid, který vzniká spojováním molekul fruktózy. Patří do skupiny látek, které tvoří tzv. vlákninový komplex. O vláknině je známo, že je v mnoha ohledech lidskému organismu prospěšná.
V hojné míře se vyskytuje u mnoha rostlin (např. u některých zástupců z čeledi hvězdnicovitých, čekankovitých, amarylkovitých aj.) jako zásobní polysacharid. Na rozdíl od škrobu, který je také zásobním polysacharidem, není inulin rozložitelný enzymy lidského organismu. Z hlediska lidské výživy má tedy prakticky nulovou energetickou hodnotu, proto mají potraviny obsahující inulin nízký glykemický index, což je prospěšné především pro diabetiky.
(Celý článek najdete na straně 34).
Anona |
Anona aneb
Dopřejte si láhevníku
Tak tímto způsobem by možná uvedl článek František Polívka, který v roce 1908 o tomto ovoci píše ve své knize Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí následující: "Poskytujeť bílá dužnina plodní, jsouc proniknuta sladce nakyslou šťávou, velice chutné, v tropech značně oblíbené ovoce. Odvary z kůry a listů užívají se v tropech jako thé a léku".
I přes archaické tvary a sloh, je zřejmé, že už více než před sto lety bylo o tomto ovoci cosi známo i u nás. Domorodci v tropech jej konzumovali od nepaměti a jak je vidět z knižní ukázky, využívali jej i jako léčivku.
(Celý článek najdete na straně XII Zahrádkářky).
I když je tu podzim, my vám nabízíme ještě pohled na zajímavě kvetoucí více či méně exotické rostliny, k tomu přidáváme další výběr trvalek do zahrádky. Také článek o odrůdách jabloní, přináší dalších sedm z nověji povolených. Podle říjnových kalendárií určitě připravíte zahradu dobře na zimu a to včetně bylinek.
Rozkvetlý beton |
Na správné cestě
Cesty, pěšiny a chodníčky udávají směr a tempo, jakým se po zahradě můžete pohybovat. Jsou-li dobře založené, umožňují pohodlné přemístění mezi zahradními plochami a domem, poskytují pevný povrch pro práci a nesvádějí ke zkracování přes trávník či záhony. Materiál i rozměry vybírejte podle využití a umístění. Pěkný vzhled a praktičnost by vždy měly jít ruku v ruce.
Rozkvetlý beton
Fádní betonové dílce lákají k výměně. Když se ale podél nich
rozrostou do krásy nahusto vysázené trsy přízemních zvonků (Campanula poscharskyana),
promění se i šedivý chodník v půvabnou součást zahrady.
(Celý článek najdete na straně 5).
Tricyrtisy - exotičtí hosté z východní Asie
Tyto zajímavé trvalky se vyskytují od podhůří Himálaje po východní Asii, Japonsko, Filipíny a Tchaj-wan. I přesto, že jsou poměrně často nabízeny mnohými trvalkovými školkami, zahradnictvími či zahradními centry, nejsou v domácích zahradách zatím příliš rozšířeny. Je to pravděpodobně i díky tomu, že nakvétají až relativně pozdě, obvykle koncem léta nebo na podzim, kdy zájem nakupovat rostliny není tak velký jako v jarních měsících a možná i díky tomu, že jednotlivé rostliny nepřipadají zákazníkům příliš lákavě. I tricyrtisy, stejně jako mnohé další trvalky, vypadají totiž podstatě lépe, pokud jsou vysazeny na záhonu ve větší skupině, než jednotlivě.
Rod čítá asi 18 druhů. Tricyrtisy jsou vytrvalé rostliny, které se rozrůstají podzemními, poloplazivými oddenky. Nadzemní část je obvykle 60-80 cm vysoká. Lodyhy se střídavými, jasně zelenými listy jsou obvykle vzpřímené nebo vystoupavé. Rostliny po konci vegetace zcela zatahují a na jaře raší z podzemních pupenů. Velmi atraktivní a barevně i tvarově poměrně neobvyklé jsou především květy. Jsou tvořeny šesti okvětními, hvězdicovitě uspořádanými plátky, které jsou obvykle krémově bílé (popř. narůžovělé či modrofialové) s velmi nápadnými, purpurovými skvrnami.
(Celý článek najdete na straně 6).
Lagerstroemie
Pod nevábným českým názvem pukol se skrývá zajímavý okrasný keř či strom, který si díky zkadeřeným okvětním plátkům a listům podobným myrtě vysloužil botanicky nesprávné označení kadeřavá myrta.
Pěstovaná jako dlouholetá pokojovka dobře snáší letnění a je pak efektní ozdobou balkonů, teras, atrií či slunných míst zahrad. Dnes byly křížením druhů Lagerstroemia indica s L. faueriei a L. speciosa vyšlechtěny i mrazuvzdorné variety, které lze ponechat na jejich stanovišti celoročně i v našich klimatických podmínkách. Obecně rostlina miluje plné osvětlení, celkem dobře snáší i polostín, kde však méně kvete.
(Celý článek najdete na straně 12).
Trvalky, nenahraditelné drahokamy
Postupně se dostáváme z prostorových výšin v zahradě, z korun stromů a houštin keřů k zemi, kde se budeme kochat sice mnohdy krátkodobou, ale o to ve svém spektru nenahraditelnou krásou barev květů, listů a nepopsatelným efektem trvalek. Jdeme spolu tam, kde najdeme barvy oku lahodící, vůně čich okouzlující, tvary rozum beroucí a momenty krátké, ale čarovné.
Proč a čím jsou tyto rostliny nepostradatelné? Právě pro svoji dobu kvetení, barvy a škálu okvětních plátků či velikost a tvar květů. Mezi trvalkami není snad jediné barvy, kterou by neměl malíř ve své paletě. Od bílé, přes tóny žluté, oranžové, růžové, červené, modré, fialové. Právě tyto barvy a tvary květů z nich dělají drahokamy. Objeví se, okouzlí, nadchnou a zase odkvetou, zmizí a my musíme opět rok čekat, než znovu vykvetou a potěší nás vším, co nám květiny můžou nabídnout.
(Celý článek najdete na straně 16).
Okrasné aktinídie
Úžasně krásné i ryze praktické mohou být aktinídie na vaší zahradě. Většina lidí si spojí aktinídie jen s velkoplodými druhy jako Actinídia chinensis či A. deliciosa známými pod názvem kiwi. Nicméně právě drobnoplodé druhy jsou zejména z pohledu zahradní architektury zajímavější. Oproti velkoplodým druhům jsou mrazuodolnější, nevyžadují tolik místa, květy často intenzivně voní (někde mezi konvalinkou a citrusy), plody se dají jíst celé i se slupkou, obsahují také velké množství vitaminu C, bývají chutnější (nebývají tolik kyselé) a navíc mívají krásně pestře zbarvené listy. Jedná se nejčastěji o druhy Actinidia kolomikta, A. pilosula a A. polygama.
(Celý článek najdete na straně 22).
Konec roku se pomalu blíží, ale ještě nezačal ten pravý vánoční shon, tak se můžete podívat, jak se dá naplánovat celoročně krásná zahrada a jak použít schody k okrase zahrady, z architektury přinášíme také první díl o satelitních zahradách. Pro doplnění okrasných rostlin na zahrádku se můžete seznámit ...
Mezi přání majitele patřilo také okrasné jezírko, které dnes překlenuje modřínový mostek. |
Malá, celoročně krásná zahrada
Při plánování zahrady se mnozí z nás zajímají hlavně o rostliny, které přinesou do zahrady záplavu krásných barev a tvarů během sezony. Jak bude ale zahrada vypadat koncem podzimu nebo v průběhu zimy? Bohatý rostlinný sortiment nabízí mnoho druhů, které nám pomohou na zahradě překlenout kritické období a umožní tak vytvoření celoročně zajímavého prostoru. Zahrada, kterou vám představíme, nabízí kromě krásných rostlin i tematicky zaměřená zákoutí a přesvědčí vás o tom, že i malý prostor umožňuje nevídané možnosti prakticky během celého roku.
Ačkoliv si malou zahradu často spojujeme s malými možnostmi, rozhodně tomu tak nemusí být! Malou plochu je ovšem potřeba podrobně naplánovat a každý kousek pozemku by měl dostat jasnou funkci.
(Celý článek najdete na straně 6).
Amsonia tabernaemontana SHORT STACK |
Amsónie - nenáročné trvalky
pro slunné zahrady
V sortimentu vytrvalých zahradních květin je stále co objevovat. Mezi rostliny velmi zajímavé, nenáročné, dlouhověké, okrasné květem i listem, ale paradoxně v naší zahradní kultuře takřka neznámé a málo pěstované patří i amsónie.
V přírodě se lze setkat přibližně s dvaceti druhy, z nichž naprostá většina roste v Severní Americe. Jde o trsnatě rostoucí rostliny, tvořící časem mohutnou kořenovou hlavu, z které na jaře vyrůstá množství výhonů zakončených květenstvím obvykle blankytně modrých, hvězdičkovitých kvítků. Tvar listů se liší podle jednotlivých druhů. Jsou obvykle kopinaté nebo čárkovité. Stonky i listy obsahují mléčnice, které při narušení roní latexovou šťávu. Ta může při kontaktu s kůží způsobovat podráždění či vyrážku. Nadzemní část koncem vegetace odumírá.
(Celý článek najdete na straně 8).
Catharanthus Princess TUTU |
Katarantus - nezdolná
madagaskarská okrasa
Většina pěstitelů okrasných rostlin má v podvědomí uloženo, že madagaskarské rostliny, zvláště pak některé vzácné sukulenty, patří mezi velmi choulostivé druhy a jejich pěstování patří k opravdovým oříškům. Rád bych však připomenul, že z Madagaskaru pochází také např. Euphorbia milii, lidově zvaná trnová koruna, která je naopak jedním z nejvíce rozšířených sukulentů a její pěstování nečiní žádné potíže. Z hlediska pěstitelské náročnosti patří do stejné kategorie také v tomto příspěvku představovaný druh, který se v poslední době dostal pod drobnohled zahradníků.
Catharanthus roseus, jak zní vědecké pojmenování této rostliny, má český ekvivalent buď jako katarantus růžový nebo barvínkovec růžový. Barvínkovec proto, že svými květy nápadně připomíná u nás běžně rozšířený a v sadovnictví hojně využívaný barvínek menší (Vinca minor), se kterým patří do jedné čeledi toješťovité (Apocynaceae).
(Celý článek najdete na straně 10).
Čínské zelí PAKET |
Čínské zelí
Čínské zelí latinsky zvané Brassica chinensis je známé též pod jménem PAK-CHOI (to byla jedna z prvních odrůd typická pro dříve pěstované typy). V evropském regionu je méně známé a méně pěstované než zelí pekingské. Profesor Kavina v Zahradnickém a ovocnicko-vinařském slovníku naučném, díl I., A-D (1934) uvádí pod heslem čínské zelí to, co je pro nás zelí pekingské, a skutečné čínské zelí neuvádí. Arnošt Dadák ve své knize Výnosné pěstování zeleniny (1942) nepíše ani o jednom z nich.
Čínské zelí je zeleninou vysévanou po letním slunovratu. Dříve vyseté brzy vykvétá, stejně tak jako rostliny stejného druhu, o které se nestaráme, nezaléváme je. Ke sklizni jsou mladé rostliny některých odrůd již cca za měsíc (řapíkaté odrůdy například BOOKEN, PAKET, OGI). Listové typy zastoupené odrůdou SOBI tvoří volnou hlávku a potřebují pro její vývoj cca 6-8 týdnů.
(Celý článek najdete na straně 26).
Tykve pro Halloween
Halloween, svátek termínem odpovídající našim "Dušičkám", je hlavně ve Spojených státech spojen s vydlabanými a vyřezanými tykvemi se svíčkou uvnitř. Tradice přivezená do Ameriky Iry se váže ke staré irské pověsti o opilci a šprýmaři Jackovi. Tomu se fíglem povedlo přesvědčit ďábla, aby vylezl do větví jabloně. Jack potom vyryl do kmene znamení kříže, čím zabránil ďáblovi slézt ze stromu. Jack se s ďáblem domluvil, že se o něj nebude ďábel nikdy více pokoušet a on ho nechá jít. Po smrti odmítli hříšníku Jackovi vstup do nebe. Rovněž v pekle ho nechtěli, protože ďábel si pamatoval, jak ho šprýmař podvedl. Od té doby Jackova duše bloudí po světě a temnotu si ozařuje jediným žhavým uhlíkem, kterým se nad ním ďábel slitoval. Aby uhlík déle vydržel, dává ho do svícínku z vydlabané tykve.
(Celý článek najdete na straně 30).
Hned v úvodu vejdeme do zahrady vrátky - těmi co vše začíná i končí, ale nebojte se, náš časopis pokračuje. Najdete v něm obvyklé rubriky o květinách, zelenině, ovoci. Zajímat vás určitě bude, jak na květinové výsadby s minimem péče, další inspirativní článek přináší pohled na rodinnou zahradu...
Na výrobu vrátek posloužila konstrukce od popínavek |
Vrátky to začíná i končí
Vstupní vrátka by měla alespoň malinko naznačovat, co čeká příchozího za nimi. Slaďte je proto se stylem zahrady a s prvky, jako jsou domovní dveře a oplocení. Většinou sousedí s ulicí, ale stejně dobře je můžete použít k rozdělení odlišně využívaných zahradních partií. Nepřehlížejte ani dvířka od kůlny či zahradního domku. I ta místu vtiskují přívětivou podobu.
Kouzlo recyklace
Dřevěná konstrukce donedávna sloužila jako
mříž pro popínavky, nyní nenásilně odděluje dlážděný dvorek
od štěrkového záhonu. Stačilo nasadit panty a postavit sloupky
z cihel, což nezabere moc času
(Celý článek najdete na straně 2).
Přírodněji pojaté výsadby vyžadují během vegetace méně práce než přísně pojaté ornamentální plochy. |
Jak na květinové výsadby
s minimem péče
Kolem výsadeb vytrvalých zahradních květin panuje stále řada předsudků a různých dokola se tradujících mylných nebo alespoň nepřesných informací. Tím pravděpodobně nejrozšířenějším omylem je to, že výsadby vytrvalých zahradních květin jsou ve srovnání s jinými zahradními kulturami (zejména ve srovnání s okrasnými keři nebo údržbou trávníků) daleko pracnější, a že to, aby byly tyto výsadby stále hezké, je nutné jejich neustálé opečovávání, pletí, okopávka, zálivka, stříhání odkvetlých květů, odstraňování usychajících listů atd.
Je samozřejmě pravda, že květinové výsadby mohou být pracné, ale obvykle jsou pracné tehdy, pokud jsou již od jejich založení opomenuty některé důležité aspekty jejich dlouhodobého fungování. Na druhou stranu samozřejmě nelze tvrdit to, že výsadby trvalek jsou zcela bez práce, to určitě ne. Ale pokud jsou správně založeny, pak po většinu vegetační doby příliš zásahů nevyžadují. Tou nejpracnější záležitostí je obvykle pouze sestřihnutí odumřelé nadzemní hmoty. To lze ale rozložit do zimních měsíců, kdy na zahradě příliš jiné práce není.
(Celý článek najdete na straně 8).
Půdopokryvné trvalky místo trávníku mezi zakrslými dřevinami |
Trávník, nebo jiné řešení?
Stromy nám daly do zahrady a k domu výškový prostor, keře zaplnily zahradu hmotou, zakryly nepěkná zákoutí, stavby a pohledy do našeho soukromí, trvalky nám probarvily celou zahradu. Další nezbytnou součástí zahrady je trávník nebo jiné půdopokryvné rostliny, které jsou schopné vytvořit velkou, monokulturní plochu.
Trávník je jednou z časově a finančně nejnáročnějších ploch v zahradě. Pokud ho chceme mít, nemůžeme jen tak po ploše rozhodit travní osivo. Aby nám trávník sloužil, vypadal krásně a příjemně se na něm odpočívalo jako na měkké dece, musíme splnit několik podmínek.
(Celý článek najdete na straně 14).
Topfirst |
Rodinná záhrada
Pri zakladaní ovocnej záhrady má každý z nás odlišné nároky i odlišné predstavy. Skúsenejší záhradkári veľmi dobre vedia, koľko čoho vo svojej záhrade potrebujú, tí menej skúsení majú otom zväčša iba predstavu, veľmi často však urobia zásadnú chybu ato tú že určitý ovocný druh vo svojej záhrade predimenzujú, iného ovocia zas majú málo. Prinášame vám jednoduchý prehľad, koľko čoho by mali drobnopestovatelia vysadiť, aby bola 4členná rodina plne samozásobená vlastným ovocím.
Základom výsadby by mali byť jednoznačne jadroviny. Ide o skupinu ovocia, ktorá je nielen výnimočne vhodná pre pestovanie v našich končinách, ale najmä je predurčená pre dlhodobé skladovanie. Za účelom skladovania vysádzame najmä zimné odrody jabloní a hrušiek.
(Celý článek najdete na straně 20).
Vitaminy v zelenině
(a některých dalších plodinách)
Vitaminy jsou organické látky, které mají rozličné chemické složení i funkce v lidském těle. Člověk tyto látky potřebuje v relativně malém množství (obvykle v miligramech), pro zachování života a dobrého fyzického i psychického zdraví jsou však nezbytné.
Z hlediska rozpustnosti dělíme vitaminy na rozpustné v tucích (vitaminy A, D, E, K), které se v lidském organismu mohou ukládat do zásoby a rozpustné ve vodě (vitaminy skupiny B a vitamin C), které se do zásoby většinou neukládají. Vyvážené zásobování organismu vitaminy je jedním z důležitých pilířů, jak předcházet snížení imunity, únavě, depresím aj. Pokud určitý vitamin v organismu zcela chybí, nastává tzv. avitaminóza daného vitaminu. V případě, kdy je příjem vitaminů nedostatečný, hovoříme o hypovitaminóze a v případě nadbytečného příjmu pak o hypervitaminóze.
(Celý článek najdete na straně 30).
Vydává: Český zahrádkářský svaz o.s. - Rokycanova 15, 130 00 Praha 3 - Žižkov
Český zahrádkářský svaz:
územní sdružení,
specializované organizace,
odborné poradny,
kalendárium,
diskusní fórum,
výstavy,
moštárny