právě vychází:

 

NEJOBLÍBENĚJŠÍ HOBBY ČASOPIS O ZAHRADĚ

 

2019 <-    ARCHIV ČASOPISŮ - ROK 2019

Zahrádkář - titul
I 2019
Zahrádkář - titul
II 2019

 

 

Leden 2019

V lednovém vydání se věnujeme krásám sněženek, které patří k prvním poslům jara. Podíváme se trochu na problém kolem přírodních zahrad a na návštěvu s námi můžete do soukromého arboreta ve Všenorech. Kdo se těší na první plody jara, určitě uvítá článek o zimolezech. Ukážeme vám, jak si na zahrádku můžete vytvořit vlastní krmítko.

-
Bohatě kvetoucí květinový záhon, tvořený mnoha druhy vytrvalých i jednoletých okrasných rostlin, přiláká brzy množství motýlů i dalšího hmyzu.

Fenomén "přírodní zahrady"

Na téma přírodních zahrad bylo již napsáno mnoho článků a tento termín se poměrně pravidelně objevuje v nejrůznějších časo­pisech či internetových strán­kách. I přesto si myslím, že pohled na přírodní zahrady není zcela ustálený a názory na to, jak by měly či mohly vypadat a fungovat se často více či méně liší..

Termín "přírodní zahrada" je obvykle spojen se striktním zá­kazem používání umělých hnojiv, pesticidů, rašeliny a naopak hos­po­dařením na zahradě v souladu s přírodou tak aby dělala radost nejen svým majitelům, ale aby se také stala domovem nejrůznějších živočichů, kteří pak mohou např. pomoci s likvidací škůdců. Na základě těchto kritérií pak některé spolky, které se přírodními zahradami zabývají, udělují konkrétním zahradám i plaketu, stvrzující, že ta či ona zahrada je opravdu "přírodní". To představuje samozřejmě jistý ideální stav, kterého ale není vždy zcela snadné dosáhnout. Na druhou stranu je otázka, zda je tento striktní způsob pojetí přírodní zahrady vždy ku prospěchu a bezezbytku naplní to, co od něj majitel očekává.

(Celý článek najdete na straně 6).

-
Ve svahu na uměle vytvořeném vyvýšení stojí oranžerie. Některé citrusy jsou vysazené přímo v půdě, některé v nádobách.

Unikátní arboretum ve Všenorech

Známých arboret je v naší re­publice víc. To, které jsme na­vští­vili vloni v srpnu, je teprve na začátku. Již nyní ale má potenciál stát se nejbohatší sbírkou dřevin u nás.

Soukromé arboretum ve Vše­norech zatím běžně navštívit nelze. Na své otevření teprve čeká. Zatím zde bylo vysazeno přibližně 3000 kultivarů je­hlič­nanů a přes 1000 kultivarů opadavých listnáčů. Najdeme tady přes 70 kultivarů rododendronů a 120 kultivarů azalek, dále kolem stovky vřesů a vřesovců. Dřeviny doplňují i cibuloviny a trvalky. Na jaře plochy ozdobí narcisy, v létě tu rozkvétá téměř 350 kultivarů denivek a rovněž sortiment třapatkovek a kakostů. S úpravou dalších ploch a výsadbou se stále pokračuje. Osázená část má zatím 2,5 hektaru. Součástí je stará třešňovka se stejnou plochou, kde výsadba teprve začíná, ale v budoucnu prostor zaplní velké stromy - buky, duby a další druhy. Na další několikahektarové ploše začíná výsadba sortimentu ostatních druhů listnáčů. Než se na těchto pozemcích začalo sázet, byly zde louky rozryté od divokých prasat, zarostlé bodláčím, trnkami a šípkem. Terén byl dotvarovaný pouze na vyhlídce pod oranžerií, jinak byl ponechán v původním stavu a změnily ho jen zářezy pro cesty. Arboretum je n

(Celý článek najdete na straně 9).

Prvosenka pomoučená

Rostliny pro vápnitá slatiniště

Na vápnitých slatiništích ne­pros­perují, až na výjimky, raše­li­níky. V přírodě se v této vegetaci vyskytují takzvané hnědé mechy, nejběžnější a nejodolnější naj­deme na vlhkých loukách např. károvku (Calli­ergo­nella), baři­nat­ku (Calliergon), různé srpnatky (Drepanocladus), atd. a pokud máme na zahradě s vápencovým podložím pramen, pravdě­po­dob­ně tam řada těchto mechorostů roste.

Do vápnité vody tak nemá cenu sázet rašeliníky - na vyšší obsah vápníku nebo hořčíku ve vodě reagují odumřením. Proto budou základem vápnitého slatiniště zejména ostřice, například z okruhu ostřice rusé (Carex flava), velmi dekorativní jsou trsy ostřice Davallovy (C. davalliana) a suchopýry. Kromě suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium), můžeme pěstovat i vyšší suchopýr širokolistý (E. latifolium) nebo drobný zajímavý suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum). Dominantu může tvořit vachta (Menyanthes trifoliata) i zábělník bahenní (Comarum palustre). Stejně jako v rašeliništi můžeme na slatiništích pěstovat některé zajímavé masožravé rostliny, z našich druhů rosnatky (Drosera), některé bublinatky, například (Utricularia minor) i tučnici obecnou (Pinguicula vulgaris). Ta je nápadná svými nadvinutými světle zelenými lístky, pokrytými drobnými kapičkami s lepkavou tekutinou a zjara fialovými kvítky.

(Celý článek najdete na straně 13).

cornus
BLUE KING

Zimolez pro drobné pěstitele

Prvním sklízeným ovocným druhem v začínající sezoně je zi­mo­lez modrý (Lonicera caerulea). Jeho předností je krátká vege­tač­ní doba s opadem listů na konci srpna.

Novinka na trhu
Zařazení k variantě kamtschatica a udělení ochraných práv v ČR, se pod názvem BLUE KING dos­talo české odrůdě, kterou vyšlechtil pan Miroslav Chovanec z Lipníka nad Bečvou. Je to jeho čtvrtá odrůda tohoto typu. Vzrůstnost je střední, keř vzpřímeně rostoucí, dostatečně větvený s tmavě hnědou kůrou. Listy jsou vstřícné, dlouze kopinaté, středně zelené, po okraji mírně zvlněné. Plodí brzy od druhého roku, plná plodnost nastává již třetím rokem od výsadby. Plody jsou velmi dlouhé (až 50 mm), úzké válečky, na příčném řezu široce elipsovité, zakončené malým očkem bez špičky. Slupka tenká, tmavě modrá, silně ojíněná. Jedná se o velmi ranou až ranou odrůdu, raší na přelomu března a dubna, kvete v polovině dubna, sklízí se snadno setřásáním od poloviny května s opakováním po 10 dnech.

(Celý článek najdete na straně 22).

-
Barevné krmítko s pítkem

Veselá a nápaditá krmítka

Ani v lednu nezapomeňte na ptáčky. Semínek a bobulí není ve volné přírodě dostatek, hmyz je schovaný a tak potřebují pomoc člověka. Přikrmováním jim mů­žete zachránit život, ale zároveň získáte i něco pro sebe - potěšení z pozorování opeřenců na kr­mít­ku, o radosti dětí nemluvě.

Ideální krmítko je klasické dřevěné se stříškou, ale ne každý je manuálně šikovný na jeho vý­robu. Třeba se vám zalíbí několik tipů na jednoduchá krmítka, která můžete vytvořit právě s dětmi.
Vedle potravy potřebují ptáci i v zimě pít, i když mrzne. Stejně jako lidé. V tomto krmítku můžete opeřencům nabídnout výběr oblíbených bobulí zároveň s miskou vody. K jeho výrobě se vám budou hodit pružné větvičky lísky, vrby, habru apod., větvičky s bobulemi (šípky, černý bez, brslen, hlohyně, skalník, dřišťál, loubinec, jalovec, hloh, atd.), pozinkovaný drát, kleště, keramická miska pod květináč (mělká!) a sisalový provázek.

(Celý článek najdete na straně 28).

OBSAH
  • Lednová okrasná zahrada - kalendárium
  • První květy patří sněženkám
  • Fenomén "přírodní zahrady"
  • V záplavě květů pyrostegie
  • Jdeme sázet průvodce zakládáním zahrady
  • Unikátní arboretum ve Všenorech - na návštěvě
  • Hlohyně šarlatová
  • Rostliny pro vápnitá slatiniště
  • Jetele do nádob i zahrad
  • Lednová ovocná zahrada - kalendárium
  • Zimolez pro drobné pěstitele
  • Zahajujeme Pomologickou diskusi k českým odrůdám jabloní
  • Zahrádkářské cesty za poznáním
  • Nejranější stolní odrůdy révy
  • Lednová zeleninová zahrada - kalendárium
  • Malý průvodce sortimentem paprik
  • Cibule - základ kuchyně
  • Výběr z novinek SEMO
  • Artyčoky a kardy
  • Vzorky osiv se osvědčují
  • Trochu teorie - pojmy a principy
  • Vyvýšené záhony
  • Odpovídá rostlinolékař
    - Jaroslav Rod
  • Poškození rostlin okusem zvěří
  • Václav Větvička odpovídá
  • Pokojová jedle - fejeton Václava Větvičky
  • Zamyšlení nad degustací jablek na Floře
  • Oleje pro zahradní techniku
  • Zahrádkaření a společnost
  • Zahrádkářské akce a aktuality
  • Vybíráme z únorového Zahrádkáře
ZAHRÁDKÁŘKA - příloha nejen pro ženy
  • Leden v kuchyni Blanky Poláčkové
    Čekankové puky s parmezánem; Pečené brambory s dipem z nivy; Vepřová pečeně s růžičkovou kapustou; Polévka z růžičkové kapusty;
  • Lahodné zimní nápoje pro zahnání nachlazení
    Tužebník jilmový; Mateřídouška; Lipový květ; Majoránka; Cibule - malý zázrak; Šípky;
  • Makové dobroty nasladko i naslano
    Makovo ořechové slané krekry; Sladké makové sušenky; Makové cereální tyčinky; Makový závin; Makový čaj na průdušky;
  • Veselá a nápaditá krmítka
  • Léčivé rostliny a jejich tajemství
  • Bez buchet se nevdáš
    Hraběnčiny řezy; Ořechové řezy;

 

Únor 2019

V únorovém vydání se věnujeme prvním jarním květinám, které by neměly scházet na zahrádce. Nejedná se jen o cibuloviny, ale také o zajímavé trvalky. Porovnáme staré a nové odrůdy, podíváme se za pěstitelem tomelu, naučíme vás pěstovat kanadské borůvky. Ovocnáře potěšíme diskusí tentokráte o Šampionu a začínající pěstitele révy seznámíme s perspek...

-
Anemone blanda

Drobné jarní cibuloviny pro smíšené výsadby I.

Jako smíšené či kombinované výsadby jsou zde myšleny takové porosty okrasných rostlin, nej­častěji trvalek, trav či polokeřů (např. levandule apod.), kde je na jednom záhonu použito více druhů tvořících menší skupiny, často "propletené" mezi sebou a které tvoří ucelený, zapojený porost. Do volnějších ploch mezi tyto rostliny pak lze použít právě cibuloviny. Pro tento kom­bi­no­vaný typ výsadeb se hodí pře­devším takové druhy a odrůdy, které nevyžadují pravidelné vyndávání cibulí a hlíz z půdy a které dokážou fungovat více let na jednom stanovišti, nebo se dokonce dokážou rozšiřovat do plochy pomocí dceřiných cibulek nebo i výsevem semen.

Takovým příkladem je hned první druh, který zde zmíníme. Je to sasanka vábná (Anemone blanda) z východního Středozemí. Díky svým blankytně modrým (v odrůdách i bílým či růžovým) květům patří mezi nejefektnější časně jarní hlíznaté rostliny. Jde o zcela nenáročný druh, který se na vhodném stanovišti sám velmi ochotně přesévá. Roste dobře na plném slunci ale také v polostínu mezi různými keři. Nakvétá v dubnu. Velmi dobře vypadá především ve větších skupinách.

(Celý článek najdete na straně 6).

-

Bledule zahradám sluší

Bledule jsou blízce příbuzné sněženkám. Je to malý rod s pouze dvěma popsanými druhy. Od sněženek se liší tím, že mají všechny okvětní lístky stejně velké.

Nejznámější je bledule jarní (Leucojum vernum). U nás roste roztroušeně v lužních lesích, ol­ši­nách a podél potoků. Vykvétají brzy zjara, v Čechách obvykle jeden až dva týdny po sně­žen­kách, na Moravě se sněženkami. Bledule mají na rozdíl od sně­ženek pověst málo variabilních rostlin. Jednotlivé rostliny se liší šíří okvětních lístků a zbarvení skvrny na jejich konci. Skvrna na okvětních lístcích bledule jarní může být zelená nebo žlutá. Karpatské populace (L. v. subsp. carpaticum) jsou obvykle dvoukvěté, směrem na západ dvoukvětých rostlin v populacích ubývá. Poměrně častá je i vývojová ontogenetická odchylka, při které dochází k různému stupni srůstu poupat až ke vzniku proliferační plnokvětosti. Odchylka většinou není stálá, následující rok obvykle rostliny vykvetou normálně. V zahradách se bledule jarní pěstuje již od začátku 15. století, přesto existuje jen minimum odrůd, odrůdy jsou navíc v kultuře velice vzácné. Jmenovat můžeme Gertrude Wister s proliferací zmnoženými okvětními lístky nebo Null Punkte s čistě bílými okvětními lístky bez koncové skvrny.

(Celý článek najdete na straně 10).

Višeň MORELA POZDNÍ

Jsou opravdu staré odrůdy lepší než nové?

V posledních letech staré od­rů­dy zejména jabloní, ale i dalších ovocných druhů zažívají nebývalý zájem veřejnosti. Po poměrně dlou­hém období, kdy naopak veřejnost lačnila po každé novin­ce, která se kde objevila a zvídavý zahrádkář ji stůj co stůj chtěl získat na svou zahrádku, objevuje nyní mnoho lidí staré, mnohdy již skoro zapomenuté odrůdy ovocných plodin. Proč tomu tak je?

Jedna rovina je nynější móda všeho "bio". Panuje mýtus, že staré odrůdy jsou odolnější nejrůznějším chorobám a snad i škůdcům, nemusíme je "stříkat" a budeme tak na zahrádce pěstovat "bio - zdravé" ovoce. Nové odrůdy že jsou "přešlechtěné", tudíž více chorobám a škůdcům náchylné a vůbec všeobecně choulostivější než ty staré, osvědčené. Není to pravda. Lze konstatovat, že u nejrůznějších ovocných plodin nových i starých odrůd jsou vůči chorobám různé stupně odolnosti či náchylnosti. Zrovna tak co se týká vhodnosti jednotlivých odrůd do konkrétních pěstitelských podmínek, je nutno přistupovat k této problematice značně individuálně. Ne všechny odrůdy, ať nové nebo staré, se hodí na všechna stanoviště, na každou podnož a pro každý zvolený pěstitelský tvar. Naopak spousta nových odrůd si nese nějaký záměrně vyšlechtěný stupeň odolnosti až rezistence k některým chorobám nebo fyziologickým poruchám (strupovitost u jabloní, virové neštovice (šarka) u slivoní, odolnost plodů třešní proti pukání za deště apod.). Další věcí je pak otázka konzumace plodů napadených různými chorobami z chemicky neošetřovaných sadů.

(Celý článek najdete na straně 22).

cornus
Tomel H-120

Nerad dělám něco běžného

Tentokrát jsem se vydal na jižní Moravu do Velkých Němčic za panem Pavlem Rézlem, který celý život zahradničí, semenaří a zkouší nové věci při pěstování, ač povoláním je chemik. Většinou se specializuje na rostliny neobvyklé a exotické.

Pavel Rézl pěstuje americké tomely D. virginiana, viržinky, jak jim s oblibou říká. Má jich asi 15 odrůd. Tomely jsou vesměs tropické dřeviny. Existuje jich asi 400 druhů. D. digyna roste na jihu Mexika, má jedlé "čokoládové" plody. Během vývoje se stává, že některé druhy "utečou" do subtropů a až třeba na hranici mírného pásma. To se stalo u tří druhů. D. lotus roste na Kavkazu. Je odolný do cca -20 °C. Roste třeba v Lednickém parku a zde na zahradě ho můžeme vidět také. Plody jsou drobné, nejsou moc dobré, spíše trpké. Je to ale dobrá podnož. Bujně roste a daří se mu i v kontejnerech. D. kaki prošel dlouhým vývojem. Původní druh měl plody velikostí podobné D. lotus. Číňani však dokázali zvětšit a zkvalitnit plody tak, že mohou mít až půl kilogramu. Trpkost plodů způsobená obsahem taninů je přirozená vlastnost. Kulturní plody jich mají méně a uložením plodů na nějaký čas do komor s CO2, což se dělá ve velkovýrobě, způsobí, že taniny přejdou na nerozpustné a necítíme je. Trpké odrůdy, které trpkost ztrácejí až přezráním, mají zpravidla lepší chuť. Těch vyloženě netrpkých není mnoho, jsou jedlé už po vybarvení, ale jejich plody chutnají trochu jako mrkev, což člověk od takového ovoce nečeká.

(Celý článek najdete na straně 26).

-
JURIN

Rané stolní odrůdy révy

Za rané stolní odrůdy je možné považovat takové, které dozrávají do poloviny září. Mezi nimi je už možné najít také typické velko­plodé stolní odrůdy, které jsou náročnější na pěstitelské pod­mín­ky a ošetřování během vegetace.

Mezi velkoplodé stolní odrůdy patří ALLADIN, ARKADIA, NA­DĚŽ­DA AKSAJSKAJA, JURIN, OGONĚK TAJROVSKIJ a TALISMAN. Vyža­dují pro pěstování velmi dobré mikroklimatické podmínky. Teplo­ta a především sluneční záření totiž mohou výrazně ovlivňovat zralost hroznů. Odrůdu TALIS­MAN například pěstuji na lokalitě severně od Brna a v těchto podmínkách dozrává dříve a lépe než v Lednici. Optimální je proto vybrat stanoviště chráněné od severu, záhřevné a velmi dobře osluněné. Mezi ranými odrůdami je možné najít také velmi plastické odrůdy, které je možné pěstovat také v nevinařských oblastech. Mezi takové odrůdy patří GLENORA, BRIGANTINA, TIGIN a VIKTORIA. GLENORA je odrůda bezsemenná.

(Celý článek najdete na straně 33).

OBSAH
  • Únorová okrasná zahrada - kalendárium
  • Drobné jarní cibuloviny pro smíšené výsadby I.
  • Bledule zahradám sluší
  • Zahrady vašeho dětství Průvodce založením zahrady
  • Zamyšlení nad pěstováním Magnolia grandiflora v podmínkách ČR
  • Orchideje dopřejte si radost a pořiďte si exotickou krásku - inzerce
  • Smrk ztepilý
  • Únorová ovocná zahrada - kalendárium
  • Jsou opravdu staré odrůdy lepší než nové?
  • Pěstování a sortiment "kanadských" borůvek I.
  • Nerad dělám něco běžného
  • Šampion Pomologická diskuse
  • Rané stolní odrůdy révy
  • Proutěný vyvýšený záhon
  • Dešťová voda
  • Únorová zeleninová zahrada - kalendárium
  • Novinky pro nadcházející jaro Zeleninová zahrada
  • Střídání zeleniny na záhonech a zařazení do tratí
  • Šrucha zelná
  • Beraní a kozí rohy
  • Krmné plodiny pro chovatele
  • Petržel základ každého záhonu
  • Roubovaná zelenina se vyplatí
  • Přírodní postupy v péči o zahradu
  • Co nejvíce trápilo zahrádkáře v loňském roce
  • Odpovídá rostlinolékař
    - Jaroslav Rod
  • Zimní mrazové poškození rostlin
  • Václav Větvička odpovídá
  • Olše a olšiny - fejeton Václava Větvičky
  • Jarní příprava zahrady Dusíkaté vápno nastartuje klíčení i růst
  • Zahrádkaření ve světě
  • Zahrádkářské akce a aktuality
  • Vybíráme z březnového Zahrádkáře
  • Křížovka o ceny
ZAHRÁDKÁŘKA - příloha nejen pro ženy
  • Únor v kuchyni Blanky Poláčkové
    Ořechová bábovka; Cibulová polévka; Nadívaný celer; Zelí zapečené s brambory;
  • Ořechové potěšení Recepty Hanky Major Sládkové
    Ořechový chléb; Farfalle s jablky a ořechy; Smetanové perníkové řezy s ořechy; Ořechové řezy s čokoládou;
  • Jablkové radovánky - křížaly; Jablkový závin s jogurtovým těstem; Jablkový koláč pro chvíle pohody Bylinkový čaj se sušeným jablkem pro dobrou náladu;
  • Zahradní produkty a zdraví
  • Rostliny poskytující odolnost a působící proti únavě a stresu
  • Inspirace Zahrádkářem Z dopisů čtenářů
  • Rámeček s orientálním šarmem

Redakce: Rokycanova 15, 130 00 Praha 3, e-mail: redakce@zahradkari.cz
tel.: 222 781 773, fax: 222 782 711, předplatné: 800 100 134

Vydává: Český zahrádkářský svaz o.s. - Rokycanova 15, 130 00 Praha 3 - Žižkov
Český zahrádkářský svaz: územní sdružení, specializované organizace, odborné poradny, kalendárium, diskusní fórum, výstavy, moštárny