Šalvěj pomoučená

Kouzlo méně známých letniček

Letničky dokážou nejrychleji proměnit zahradu v místo plné barev, vůní a života. Zatímco klasické druhy jako měsíček, slunečnice nebo petúnie zná téměř každý, existuje celá řada méně známých letniček, které si zaslouží pozornost nejen pro svou krásu, nenáročnost a schopnost překvapit svou "neokoukaností". Vybral jsem druhy polozapomenuté i ty, které si místo v sortimentu letniček teprve hledají.

Podobná jako levandule je šalvěj pomoučená (Salvia farinacea), sice nevoní, ale za to vydrží kvést až do podzimu. Má nádherné květenství složené z drobných modrofialových květů, jsou ale i bíle kvetoucí kultivary. Výška rostliny je 40-60 cm, je odolná vůči suchu. Protože vyniká dlouhou dobou kvetení a je ideální do smíšených záhonů. Hodí se i k křezu a sušení.

(Celý článek najdete na straně 6)

mateřídouška

Půdopokryvní pomocníci I

Známe to všichni, jak se na zahradě objeví kousek holé půdy, zelených zájemců o něj se najde vždycky dost, často i těch, o které jsme nestáli.

Strach ze zarůstání holých neosázených ploch plevelem před lety přivedl do mnohých zahrad dnes už nechvalně známou mulčovací textilii. Diskuze o jejím použití se vedou dodnes, ale názor, že zahradě nečiní dobře, už obecně převládá. Myslíme si to i my, vlastně už dávno. Důvodů máme mnoho. Textilie zabraňuje přirozenému rozrůstání žádoucích rostlin. Nedělá dobře půdnímu životu, nepomáhá kvalitě půdy, vytváří nežádoucí separační vrstvu. Komplikuje hnojení rostlin organickým způsobem. Zvyšuje náklady nutným dokupováním kůry, protože nezakrytá textilie je nevzhledná. A v neposlední řadě, vždyť je to vlastně podivný nápad roztáhnout na zahradě po zemi "černé hadry", viďte? Takhle zahradničení přece vypadat nemá.

(Celý článek najdete na straně 14)

C. limonimedica - Red skin

Okrasné druhy a odrůdy citrusů

V pěstování citrusů na okrasu sehrála v Evropě v roli šíření citrusů islámská expanze do Středomoří od 8. století. V Cordobě byly citrusy významnou součástí mešity. Mezi koncem středověku a začátkem renesance byly citrusy estetickou součástí zahrad. Pěstování v nádobách v oranžeriích, s preferencí nejbizarnějších citrusových plodů, se stalo kultem mnoha aristokratů.

V současnosti kvůli omezování produkce citrusových plodů školky masivně zvýšily produkci okrasných citrusů pro Severní Evropu. To motivovalo vznik nového slova "ornacitrusy" - ornamentální (okrasné) citrusy. Uvedu je ve dvou skupinách, a to jako ty historické a současné. V obou se vyskytují i panašované odrůdy.

(Celý článek najdete na straně 36)

Kaptivátor - beztrnná odrůda

Angrešt na zahrádce

V našem tržním ovocnářství se kromě rapidně klesajících ploch broskvoní, a tím i malé domácí produkce tohoto královského ovoce, setkáváme rovněž s velmi omezenými intenzívními plantážemi angreštu. Zatímco broskvím značně konkuruje import z jižních států, u angreštu je na rozdíl od rybízu zatím nereálné uplatnit jednorázovou sklizeň kombajny. Tím se zvyšují šance pro drobné pěstitele, kterým postupné zrání plodů spíše vyhovuje, protože je mohou sklízet v určitých odstupech jak ze stromků, tak keřů. K tomu přistupuje i větší odolnost mnohých novějších odrůd k houbovým chorobám, zejména hnědému padlí angreštu.

Kaptivátor je velmi starou odrůdou neznámého původu. Vyznačuje se bujnějším růstem, téměř zcela neotrněnými výhony a pravidelnými, i když průměrnými výnosy. Středně velké až drobnější plody mají navinule sladkou chuť poněkud připomínající borůvky. Konzumně dozrávají ve druhé polovině července. Je třeba sklízet je včas, jinak snadno opadávají. Odrůda je odolná k padlí. Dříve se hojně množila a pěstovala pod názvem Captivator, později "vypadla" ze sortimentu, a dnes se k ní právem znovu vracíme.

(Celý článek najdete na straně 33)

Podzimní krajina vplétaná do kruhu – každá rostlina i barva má své místo.

Podzimní příroda v rukou floristy

K podzimu neodmyslitelně patří věnce a přírodní dekorace - klasika, která vítá návštěvy už z dálky a zároveň vykresluje kouzelnou atmosféru sezony. Patří mezi nejkrásnější ozdoby, protože v sobě nesou symboliku koloběhu života, pospolitosti a bezpečí rodinného kruhu.

Zleva dole: ostružiny, laskavec, šťovík, nažky habru, zlatobýl, trávy, lebeda, třezalka. Pro barevné oživení je do věnce přidán vínový umělý eukalyptus. Stačí ještě slaměný korpus, floristický drát a nůžky - a můžeme se pustit do práce.

Postupujeme stejně jako při vázání adventního věnce: snítky materiálu připevňujeme na korpus vázacím drátem tak, aby se překrývaly, střídaly druhy a korpus byl zcela zakrytý. Žlutý zlatobýl září jako podzimní slunce, ostružiny dodávají jiskru a vínové listy eukalyptu podtrhují kontrast.

(Celý článek najdete na straně X v Zahrádkářce)