Monarda bradburiana

Nenáročné,
ale opomíjené trvalky II

V dnešním článku budeme po­kračovat v trvalkách, které jsou vitální, dobře rostou, jsou i re­la­tiv­ně dlouhověké a odolné, ale i přesto je běžní pěstitelé spíše opomíjejí. Možným důvodem může být i to, že vyniknou spíše až po výsadbě na záhon, ale v prodeji, v klasických za­hrad­nic­kých kontejnerech působí spíše nenápadně a na první pohled příliš nezaujmou.

Na přelomu června a července nakvétá obvykle také zavinutka Bradburyho (Monarda bradburiana). Oproti běžně pěstovaným a v létě kvetoucím zavinutkám se tento druh zatím v zahradách vyskytuje poměrně málo. V přírodě se s ním lze setkat v jihovýchodních regionech USA. Mezi jeho hlavní přednosti patří především nižší vzrůst (zhruba 50-70 cm), tmavě zelené listy s kovovým leskem, a především výrazně zbarvené květy a listeny. Květy jsou růžové (v odstínech) s nápadným tmavým purpurovým tečkováním. Kalichy a stonky jsou tmavě purpurové. Listeny pod květenstvím pak růžové, popř. rovněž purpurové. Rostlina je vytrvalá a zimu přečkává podobně jako ostatní zavinutky v podobě rašících výhonů, kterými se rovněž postupně rozrůstá do plochy. V kultuře se dobře hodí na slunná a sušší stanoviště, popř. i do míst v mírném polostínu. Vyhovují jí propustné hlinité půdy, ale relativně dobře snáší i půdy těžší, s vyšším podílem jílovitých částic.

(Celý článek najdete na straně 6)

Ohniště

Hravá barevnost

Zahrada, která propojuje hra­vost a barevnost s moderním domem zahaleným do ka­men­ného hávu, představuje pro­myš­le­né spojení architektury a kra­jin­ného řešení. Cílem projektu bylo vytvořit prostor, jenž bude přirozeným prodloužením obytné části domu a zároveň bude pů­so­bit živě, proměnlivě a výtvarně atraktivně po celý rok.

Při návrhu bylo nutné zohlednit lokální podmínky, zejména těžké jílovité podloží s výskytem opuky. To vedlo k rozhodnutí zvednout většinu výsadeb nad úroveň trávníku, čímž vznikly terénní modelace - kopečky a oblouky - které oživily jinak rovinatý pozemek. Tento princip se stal základem celkového konceptu: jestliže má být zahrada hravá svými tvary, proč by nemohla být hravá i barvami?
Barevnost výsadeb zde nevychází pouze z květů, ale i z listů rostlin. Kontrasty struktur, odstínů a sezonních proměn vytvářejí dynamickou kompozici, která zůstává vizuálně zajímavá během celého roku.

(Celý článek najdete na straně 20)

Citrusový festival v Mentonu

Citrusové festivaly

Naše citrusy můžeme v zimě nechat spát při nižších teplotách s minimální péčí a získaný čas pak využít k poznávání citrusů v jiném prostředí. Doporučuji ci­tru­sový festival v masopustní době ve Francii.

Na Azurovém pobřeží v městě Menton se každoročně koná ci­tronový festival Fete du Citron. Lze využít autobusove zájezdy, ale já jsem dvakrát volil leteckou přepravu, jednou z Prahy s přes­tupem v Mnichově a podruhé z Vídně, vždy do známého blízkého města Nice. U letiště je hotel a kousek je i vlaková zastávka Nice - Saint Augustin a odtud se dá využít vynikající železniční spojení podél pobřeží. Před hranicí s Itálií je krásné město Francouzské riviéry Menton zvané Perla Francie. Slavný festival citrusů letos probíhá v době od 14. února do 1. března 2026

(Celý článek najdete na straně 22)

Pestré barvy sukulentů. Zde echeverie

Co to je
O sukulentních rostlinách

Sukulentní rostliny jsou moc šikovné kytičky, které se naučily skladovat ve svém těle vodu. A to ne proto, aby šmakovaly rostlinožroutům, ale proto, aby přežily období sucha. Všechny sukulenty totiž pocházejí z po­lo­pou­ští a jiných míst na Zemi, kde je alespoň po část roku vody málo nebo neprší vůbec.

A vědět, odkud kytka pochází, jaké přírodní podmínky tam panují a toto klima co nejlépe napodobit, to je celá věda o pěstování příslušné kytičky. Pro sukulenty tedy platí: Pocházejí z většinou holých plání polopouští, kde je po 12 hodin denně spousta světla, po různě dlouhou část roku tam vůbec neprší, v zemi rozhodně není skoro nic organického - žádný hnůj ani rašelina a nedaří se tam plísním a houbám. Díky tomu sukulenty umí špatně hospodařit se světlem a nesnášejí dlouhodobé mokro.

(Celý článek najdete na straně 24)

MALLING PASSION - detail plodů

Jak na maliníky, aby plodily od brzkého léta do zimy

Neznám snad zahrádkáře, který by neměl rád maliny. Maliny jsou totiž chutí léta, a ne nadarmo se říká "sladký jako malina". Jejich intenzivní chuť a vůni máme snad zakořeněnou se vzpomínkami na prosluněné, teplé letní dny. Navíc se dají poměrně dobře uchovat v podobě marmelád, šťáv nebo přímo mraženého ovoce a my si pak můžeme jejich chuť užít i v zimních měsících.

Pro ty z vás, kteří máte maliny stejně rádi jako já, jsem se rozhodl podělit se o svou zkušenost s pěstováním maliníku, byť trochu netradičně, a to v nádobách. Mnoho mých známých a kolegů zahrádkářů se podivuje nad myšlenkou. Proč maliníky v květináčích? Vždyť přece maliník je nenáročný a roste téměř všude. Proč ho tedy pěstovat v nádobách?

(Celý článek najdete na straně 30)