Penstemon rupicola 'Six Hills'

Dračík
trvalka letošní sezony

Členové Českého spolku pe­re­nářů vybrali pro letošní rok jako trvalku sezony rod dračík (Pen­stemon). Tento se­ve­ro­americký rod zahrnuje na 250 druhů nej­různějších skalniček, trvalek i po­lokeřů a mnohé z nich se staly velmi oblíbenými a často pěs­tovanými zahradními rost­linami.

Velká variabilita dračíků v pří­rodě se samozřejmě odráží i v je­jich nárocích na pěstování coby okrasných rostlin. Různé druhy a skupiny fungují v přírodě i na zahradě dosti odlišně a je dobré na tyto základní vlastnosti pamatovat. Mnohé druhy, zejména z jihu USA či z Mexika, nemusí např. v našich podmínkách vůbec přezimovat. Jiné druhy jsou zase spíše krátkověké, takže je dobré je pravidelně množit nebo sklízet semena a přesévat. Naštěstí jsou k dispozici i druhy, které patří k efektním a velmi snadno pěstovatelným a dlouhověkým rostlinám, resp. především skalničkám.

(Celý článek najdete na straně 6)

Plnokvětý hvězdník

Drobné cibuloviny IV.
Velké a ještě větší

Dnes se podíváme na drobné cibuloviny, které mají velké cibule nebo hlízy. Příroda je takto vybavila, aby dokázaly ze svých zásob rychle vykvést a vytvořit semena, a to i v nepříznivých podmínkách. Z velké cibule vy­roste většinou velký květ, proto jsou tyto druhy zajímavé i pro milovníky květin.

Začneme s hvězdníkem (Hip­pe­astrum), který má cibuli o prů­měru 5-12 cm. Pochází z tropické a subtropické oblasti Ameriky. Kdo by ho neznal pro jeho velké a výrazné květy v pastelových barvách s výjimkou modré. Dokonce jsou k dispozici i plnokvěté odrůdy. Běžně bývají tyto pokojové květiny označovány jako "amarylis", ale to z botanického hlediska není správné. Cibule jsou na trhu prakticky celý rok, nejvíce jsou však žádané kvetoucí rostliny v zimních měsících. Když nakoupené nebo vypěstované cibule hvězdníku začnou samovolně rašit, zasadíme je do květináče o takové velikosti, aby kolem hlízy byl volný prostor asi 2,5 až 3 cm. Hlíza musí vyčnívat 1/2 až 2/3 nad povrchem substrátu. Použití hliněného květináče zvýší stabilitu kvetoucí rostliny, stejně tak i drenáž z písku, nebo drobných kamínků na jeho dně. Osazený květináč umístíme na světlo při pokojové teplotě 20-23 °C. Zpočátku zaléváme velmi opatrně. Teprve když je již vidět květní stvol a začínají vyrůstat nové listy, zálivku zvýšíme. Podle doby výsadby a teploty rostlina rozkvete za 1 až 2 měsíce.

(Celý článek najdete na straně 10)

Plody zimní odrůdy jabloně Chodské

Ovocnářská odpovědna
Josefa Suse

Kdysi jsem studoval střední školu v Klatovech a na jedné praxi jsme sklízeli jablka lokální odrůdy, jejíž jméno jsem za­pomněl. Plody byly zelené až zlatavé. Dlouho vydržely a proti některým dnešním fádním "slá­ďatům" výraznější chuti. Poradil byste mi?

Shodou okolností jsem se rok v Klatovech učil zahradníkem, tak­že mohu potvrdit Vaši zkušenost a "tipnout" si, oč by mohlo jít. Mám za to, že jde s největší pravděpodobností o 'Chodské', dosud poměrně rozšířenou lokální starou odrůdu chladnějších poloh Klatovska a Domažlicka. Svého času se pěstovala především na vyšších kmenných tvarech (polokmen, vysokokmen) s výškou kmene 1,4 až 2,2 m. Hodí se však i pro vřetena. Odolává velmi dobře mrazům a netrpí houbovými chorobami. Středně velké plody v řidších korunách později na podzim dostávají krásné oranžové líčko. Dužnina je v konzumní zralosti příjemně navinulá, jemně kořenitá, šťavnatá dobrá; při uskladnění ve vlhčím sklepě nevadne.

(Celý článek najdete na straně 16).

'Lavina'

Japonské slivoně
Původ, pěstování a výběr odrůd pro zahrádky

Původ skupiny odrůd, kterou dnes nazýváme japonské slivoně, lze hledat v Číně. Dříve se označení "japonské slivoně" používalo pouze pro odrůdy vzešlé z druhu Prunus salicina. V současné době se tento termín používá pro všechny odrůdy slivoní, které vznikly vzájemným křížením různých diploidních druhů z rodu Prunus, tedy nejen s domácí slivoní, ale např. též meruňkou, broskvoní, ne­kta­rin­kou aj., s P. salicina

Historie šlechtění této skupiny se začala psát před dávnými lety kromě Číny také v Japonsku - odtud vzniklo pojmenování "japonské slivoně". Ve druhé polovině 19. století došlo k introdukci tohoto druhu z Japonska do USA, které se tak staly další základnou pro šlechtění nových odrůd. Do Evropy se japonské slivoně dostaly právě dovozem z USA. V současnosti tak šlechtění nových odrůd probíhá i v mnoha evropských státech.

Raně zrající odrůda japonské slivoně. Byla vyšlechtěna v Litvě jako kříženec myrobalánu a japonské slivoně. Habitem stromu a typem plodu připomíná myrobalán. Zraje ve druhé polovině července. Strom roste středně bujně, habitus tvoří polovzpřímený. Plod je středně velký, z bočního pohledu tvarem kruhovitý, mírně nesouměrný. Plod je celoplošně purpurově zbarvený. Dužnina je žlutá, měkká, středně až více šťavnatá. Chuť dužniny je sladká, průměrně aromatická, poměrně dobrá. Slupka je tužší a navinulejší chuti. Pecka je středně velká, k dužnině částečně přilnavá. Plodná odrůda s pěknými plody průměrné až dobré chuti, které nalézají univerzální využití. Pro pěstování neklade speciální požadavky na podmínky stanoviště ani agrotechniku.

(Celý článek najdete na straně 28)

Hotový špalek - květináč

Špalek jako květináč

Jednoduchou a při tom pěknou jarní dekoraci si vyrobíme z menšího špalku a několika jarních květin.

Připravíme si:
- pařez s dutinou nebo dřevěný špalek, květináč, tác, podložku pod květník
- igelitový sáček, substrát nebo drcené kokosové vlákno, jarní cibuloviny nebo petrklíče 2-3 ks
- peříčka, skořápku od vajíčka, větvičky, polystyrenové ptáčky nebo motýlky, přírodní lýko
- mech nebo lišejník, 3-4 pedigové koule (2 cm), zelené listy pro aranžmá (dle výběru z domácích rostlin nebo květinářství), kelímek nebo lopatku na zeminu, nůžky, podložku, tavnou pistoli nebo drátek
Postup:
Na podložku si umístíme dutý pařez nebo dřevěný špalek s vysekaným otvorem uprostřed. Do dutiny umístíme igelitový sáček, kterým zároveň utěsníme plastový květináč akorát velký do otvoru. Zkusíme si rozmístění cibulovin.
Malá rada - pokud budeme mít aranžmá na stole, nejvyšší rostlinu dáme doprostřed. Pokud bude u dveří nebo v rohu, dáme nejvyšší rostlinu ke straně. Rostliny vyjmeme z kelímku. Květináč v pařezu či špalku naplníme do 1/3 substrátem a umístíme rostliny. Do výšky cibule přidáme další substrát nebo kokosové vlákno, mírně stlačíme a opatrně zalijeme.
Po celém povrchu mezi rostlinami umístíme mech nebo lišejník. Mezi rostliny naaranžujeme koupené ptáčky nebo motýly. Peří libovolně napícháme do mechu nebo přilepíme. Skořápku vložíme do prostoru mezi rostliny. Větvičky umístíme do aranžmá zápichem.
Můžeme vytvořit i malé hnízdečko. Nakonec si z lýka uděláme mašli, kterou můžeme umístit kolem pařezu či špalku.

Kristýna Nejedlá

(Článek včetně dalších obrázků najdete v příloze na straně XII)