Echinacea 'Green Twister'

Novinky
a méně známé trvalky

Zimní měsíce jsou vhodnou do­bou, aby se zahrádkáři po­roz­hléd­li po rostlinách, kterými by mohli ozdobit své zahrady v nad­cházející vegetační sezoně. Dnes si několik takových představíme. V některých případech se bude jednat o novější odrůdy již zná­mých a často pěstovaných druhů a rovněž také o perspektivní bo­ta­nické druhy trvalek, které díky svým pěstitelským vlastnostem stojí za pozornost.

Ani u novinek nechybí několik třapatkovek (Echinacea). Zmíníme zde ale jen dvě, které vynikají vícebarevnými květenstvími, resp. tím, že barva jazykovitých kvítků je tvořena několika barevnými přechody. Jde např. o kultivar předního belgického pěstitele a šlechtitele trvalek Jana Spruyta 'JS Engeltje', kde přechází růžová barva v téměř čistě bílou. Dále pak třeba 'Green Twister' šlechtitelské firmy Jelitto, kde nachová barva postupně k okrajům jazykovitých kvítků přechází do odstínů zelené. Tato odrůda se navíc množí osivem, takže je i relativně dobře dostupná.

(Celý článek najdete na straně 6)

'Šlapanická víra'

Aby chryzantémy
Jana Dvořáka nebyly
navždy ztraceny

Šlechtitelské dílo Jana Dvořáka ze Šlapanic (1924-2006) za ži­vota tohoto zahradníka zazna­menalo obrovskou oblibu. Jan Dvořák se specializoval na šle­chtě­ní zahradních chryzantém a jeho hlavním cílem bylo tuto květinu zpopularizovat tak, aby bylo její pěstování snadné malopěstiteli a amatérskými za­hrád­káři.

Ve svém šlechtění se zaměřoval na to, aby co nejvíce omezil světlocitlivost jím vyšlechtěných odrůd - některé vykvétaly už v průběhu srpna. Dvořák uvádí, že do doby před jeho šlechtěním chryzantémy vykvétaly až velmi pozdě, v listopadu, často až kolem svátku svaté Kateřiny, a hrozilo tak časté poškození mrazem. Dalším kritériem pro jeho šlechtění byla adaptace odrůd na naše klimatické podmínky a stejně tak barevná i tvarová pestrost květů.

(Celý článek najdete na straně 10)

Dozrávající plod

Karisa velkoplodá - druh pro okrasu i užitek

Pokud byl někdo z vás na do­vo­lené např. ve Středozemí zasko­čen plody podobnými jakési renklódě, dozrávajícími na níz­kých, hustých keřích, které zároveň kvetly a příjemně voněly po jasmínu, pak se určitě setkal s představovaným druhem - ka­ri­sou velkoplodou. U nás done­dáv­na zcela neznámá rostlina se začíná pomalu uplatňovat nejen jako okrasný, ale i užitkový druh.

Většina z přibližně 30 druhů rodu Carissa je reprezentována keři, jen malá část druhů jsou nízké stromy. Všechny pocházejí z tropických a subtropických oblastí Afriky, Asie, ale i Austrálie. Mají většinou vstřícně postavené, tuhé, leskle zelené listy a na stoncích trny tvořené přeměnou postranních větévek. Pro všechny jsou typické květy s pěticípou korunou bílé nebo růžové barvy; plodem je bobule s mnoha semeny, která je u některých druhů jedlá, což je právě případ námi představované Carissa macrocarpa. Ta vytváří hustě olistěný, trnitý keř dorůstající v přírodě do výšky až 4 m. Na stoncích jsou typické vidličnatě větvené trny vznikající přeměnou postranních výhonů. Trny bývají přibližně 3 cm dlouhé, u některých odrůd jsou již silně redukované. Neopadavé, vejčité, sytě zelené a krátce řapíkaté listy dorůstají délky 3-7 cm a jsou 2-5 cm široké. Pět bílých korunních lístků srůstá v úzkou trubku, pěticípý kalich je zelený. Květ má příjemnou jasmínovou vůni. Plodem je bobule velikosti vlašského ořechu, která se v době plné zralosti vybarvuje do růžovočervena až nachova a ukrývá až 20 plochých, hnědých semen.

(Celý článek najdete na straně 16)

Pečovat o vysazené dřeviny se vyplatí.

Malá škola začínajícího ovocnáře I.

Z pohledu laika se může zdát, že pěstovat ovocný strom není nijak náročné, a že ovocná kultura na zahradě nedá příliš práce. Jak dalece jsme od pravdy? Seriál, který tímto dílem začíná, umožní proniknout do základů ovocnaření a pomůže s úspěšným pěstováním.

Zatoužili jste po ovoci, které si můžete od časného léta až do pozdního podzimu postupně utrhnout a ucítit tu autenticitu právě zralého plodu? Projít se zahradou, sledovat, jak stromy a keře rostou, jak se mění během roku a tu a tam něco "zobnout"? Ochutnat právě zralé hrušky, cítit jejich vůni; zakusit, jak vám po zakousnutí ze zralé broskve teče šťáva po bradě, či v zimě místo brambůrek chroupat křížaly z vámi vypěstovaných jablek? To vše a mnohem víc vám může dát ovoce a jeho pěstění.

Je tisíc důvodů, proč si dát ovocnou dřevinu na zahradu!

Míti na zahradě ovocný strom se zdá jako dobrý nápad. Vždyť na každé zahradě se místo pro ovocný strom nebo keř jistě najde.

(Celý článek najdete na straně 20)

Preobraženie

Stolní odrůdy révy
pro zahrádkáře

Na Zahradnické fakultě Men­de­lovy univerzity se pravidelně hodnotí velký počet stolních odrůd. Na základě těchto vý­sled­ků je potom možné některé odrůdy doporučit pro pěstování u zahrádkářů. Tři představené od­růdy jsou pěstitelsky ná­roč­nější, vyžadují dobré stanovištní podmínky a zvýšenou péči, pokud chceme dosáhnout dobrého výnosu a kvality hroznů.

Preobraženie

Odrůda pochází z křížení odrůd Talisman x Kišmiš lučistyj. Hrozen je velký až velmi velký, kuželovitý. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté až husté. Bobule je velká až velmi velká, oválně-eliptická, barva je oranžová až růžová. Dužnina je pevná, chrupkavá. Odrůda je vhodná pro pěstování ve vinařských podoblastech a v nejteplejších lokalitách v okrajových oblastech pěstování révy. Požadavky na stanoviště jsou střední až vyšší. Hrozny je možné sklízet probírkou od začátku září. Důležitým ukazatelem zralosti je však vybarvení bobulí. Hrozny je možné konzumovat již při mírně oranžových bobulích, ale nejchutnější jsou až intenzivně růžové bobule. Odolnost odrůdy k plísni révy je velmi dobrá, odolnost k padlí révy dobrá. Při silném infekčním tlaku může docházet k napadení listů. 'Preobraženie' nesnáší přetížení hrozny. Velmi vysoká násada hroznů může oslabovat růst letorostů. Hrozny potom nedostatečně a pomalu dozrávají. Velmi důležité je také odlistění zóny hroznů, které podporuje vybarvování bobulí. Výše zmíněná sklizeň probírkou může napomoci vyzrávání hroznů, které ještě zůstávají na keřích. Chuťová kvalita a konzistence bobule je velmi vysoká.

(Celý článek najdete na straně 28)