'Merlot Star'

Verbena - nestárnoucí klasika

Mezi balkonovými květinami je několik druhů, které mají do­mi­nantní postavení. Jedním z nich je verbena, česky sporýš. Když ji použijeme k výsadbě samostatně nebo ve směsi s dalšími kvě­ti­nami, nezklame nás. Bohatě kvete, má krásné jasné barvy, je prostě nepřehlédnutelná.

Rod sporýš (Verbena) zahrnuje více než 70 druhů pocházejících především z Ameriky. První byly do Evropy dovezeny kolem roku 1740. u nás je domácí pouze jeden, a to sporýš lékařský. Ten je magickou léčivou rostlinou, kterou využívali již keltští druidové při svých obřadech. Římský spisovatel a přírodovědec Plinius starší ve svém díle Naturalis historia uvádí, že tato rostlina je opředena řadou pověr a mýtů. Dokonce se na ni přísahalo, odtud pochází i její název odvozený z latinského slova verbum, tj. slovo. Ale zpět k importovaným druhům, jejichž vzájemným křížením vznikl sporýš zahradní (Verbena × hybrida). Ten se dneska správně latinsky nazývá Glandularia × hybrida, ale botanici snad prominou, my zůstaneme u názvu verbena.

(Celý článek najdete na straně 6)

Suťový záhon s nízkými plamenkami (Phlox subulata), dračíky (Penstemon davidsonii) a žlutokvětým turanem (Erigeron linearis)

Výsadby pro suchá stanoviště IV. ukázky výsadeb

Poslední díl tohoto miniseriálu budeme věnovat několika kon­krét­ním typům suchomilných vý­sadeb. Tomu, jaké druhy rostlin v nich byly použity a jakou vy­ža­dují následnou péči a údržbu.

Při plánování výsadeb je vžd dobré řešit plochu k osázení jako celek. To znamená vybrat vhodné druhy v dostatečném počtu, aby byl záhon osázen najednou a rostliny jej tak mohly poměrně rychle zarůst. To výrazně usnadní následnou péči. Při plánování se obvykle počítá s hustotou 6-8 rostlin na 1 m2, podle toho, jak jsou vzrůstné a jak dokážou zaplnit prostor. u nižších, čistě půdopokryvných druhů, to může být i 10-12 rostlin.

(Celý článek najdete na straně 11)

'Pretty Princess' patří mezi barevně velmi atraktivní kultivary.

Plumérie okouzlení krásou květů

Pěstování nejrůznějších pře­nos­ných rostlin je stále oblíbenějším způsobem, jak rozšířit sortiment pěstovaných druhů. Jednou z nedávno objevených rostlin vhodných právě pro tento způsob pěstování jsou plumérie, které patří do čeledi toješťovité (Apocynaceae). Tato čeleď je jistě našim čtenářům známá díky zástupcům atraktivních su­ku­lent­ních rodů, jako je např. Pachy­podium či Adenium.

Rod Plumeria se začíná zapisovat do širšího podvědomí díky kráse svých květů, a to nejen hybridních kultivarů pocházejících především z křížení druhu Plumeria rubra. v současné době se začínají objevovat v nabídkách specializovaných firem i další zajímavé botanické druhy plumerií, které mají přibližně shodné pěstitelské nároky, jako zahradnicky využívané odrůdy.

(Celý článek najdete na straně 18)

'Karešova'

Leknínové království

"V pohádkové krajině Českého ráje, kde najdeme Dračí skály, Adamovo lože, Černou rokli a dokonce celou zkamenělou ka­pelu i s kapelníkem, je i malé království. Nevládne mu pa­nov­ník, ale obyčejný člověk, pan Josef Urbánek. Přišel sem před patnácti lety a našel zde na polovině hektaru bažinatou lou­ku. To ho ale neodradilo přesto, že se nad tím mnozí po­zas­tavovali. Rozhodl se zde vybu­dovat okrasnou zahradu. Využil mimořádného přírodního pro­středí a založil zde svůj svět leknínů. Upravil povrch, vybu­doval nádrže, sháněl rostliny, vysazoval, rozmnožoval." To jsou úvodní slova amatérsky natočeného dokumentu z roku 1989.

Tentokrát jsme navštívili Kamila Tyrychtra v Pařezské Lhotě, jehož dědeček byl onen zmíněný pan Urbánek. Za života pana Urbánka zde vznikla unikátní sbírka leknínů čítající asi 120 odrůd, což byla tehdy jedna z největších světových sbírek. Kromě leknínů ve dvanácti jezírcích zde vysadil stovky azalek, rododendronů a dalších dřevin. Zahradu časem převzal Kamil a stará se o ni se svojí maminkou. Od dědy a maminky získal lásku k leknínům. Naučil se jak s nimi zacházet, co potřebují. Sbírku se mu podařilo rozšířit na tři sta odrůd a ta stále patří mezi největší sbírky leknínů na světě.

(Celý článek najdete na straně 20)

k vyplnění hmyzího hotelu použijeme dutá stébla, mech, šišky, kůru, navrtané špalíky, kartony, bambusové rohože, větvičky, listy, slámu apod. Stojí-li hotel na zemi, můžeme k jeho patě vyskládat kameny, staré dřevo nebo zamokra proděravělé betonové kostky.

Grandhotel Zahrada. Ubytování pro podivuhodná zvířata

Leckdy nápadité domečky naplněné přírodninami jsou jedním ze symbolů, se kterými si lidé přírodní zahrady často spojují. Zahradu ozdobí a přinesou užitek. Též je mám ráda. Nicméně jejich výroba a umístění v sobě skrývají několik úskalí, kterýmžto, pokud se vyhneme, ubytovací atraktivitu pro hmyz rapidně zvýšíme:

• hmyzí hotel o standardní hloubce 20-30 cm by měl mít vždy záda (tudíž pohledový pouze z jedné strany).
• špalky pro navrtávání volíme z tvrdého dřeva (dobře se k tomu hodí i dřevo ovocných stromů), smrkové se třepí, což může hmyzu poškodit křídla.
• otvory ve špalcích, betonu či cihlách vrtáme na celou délku vrtáku. Použijeme různé tloušťky. Pro včely samotářky zednice a maltářky, které tyto dutinky vyhledávají v hotelích často, je optimální průměr 5-8 mm.
• umisťujeme ho na slunné místo v blízkosti kvetoucích rostlin.
• přesah stříšky musí zajistit dostatečnou ochranu před deštěm.
• vstupní stranu hotelu opatříme králičím pletivem, aby se z něho nestal ptačí bufet. Pletivo též zamezí vypadávání přírodnin ven.

(Celý článek najdete v časopisu na straně 48)