právě vychází:

 

NEJOBLÍBENĚJŠÍ HOBBY ČASOPIS O ZAHRADĚ

­  
banner

 

 

ŘÍJEN 2022

 

titul časopisu

Říjen je skutečným měsícem sklizní, co nyní nestihneme to v listopadu těžko doženeme. Tak jak se chýlí rok ke konci budou končit i některé naše seriály. Pěstitelé trvalek se kochají z pozdně kvetoucích aster, ve škole ovocnářů se připravujeme na zazimování, také ve vinici bude zima a víno se na ní musí připravit. K podzimu patří i dýně a jejich vyřezávání, ale jde to i bez nože. Že jsou vhodné i do kuchně není nutné připomínat, přesto v Zahrádkářce najdete mnoho zajímavých receptů na jejich využití. A jak občas i herci ku zahrádce a zahrádkaření přijdou si můžete přečíst v rozhovoru vzniklém na návštěvě u Honzy Zadražila.


Cena ve volném prodeji 45 Kč, cena v předplatném 39 Kč, Příští číslo vychází 27. 8. 2022

Předplatné časopisu je cenově výhodnější
Z důvodu neustále stoupajících vstupních nákladů jsme museli od roku 2022 cenu časopisu zvýšit jak u předplatného tak u stánkového prodeje.
Oproti stánkovému prodeji ušetříte ročně 72 Kč a navíc dostanete různé dárky - monotematické brožury "Knihovnička zahrádkáře", vzorky osiv, hnojiv a s led­no­vým vydáním i stolní týdenní kalendář plný rad do zahrady.

PŘEDPLATIT ČASOPIS ZAHRÁDKÁŘ

-
'Skalice' je jedním z českých kultivarů hvězdnic. V kultuře se ale zatím moc nerozšířila.

Rok s vytrvalými květinami - ŘÍJEN

Říjen může být v okrasné za­hra­dě podobně pestrý a barevný měsíc jako září, a pokud se vydaří počasí a trvá tzv. "babí léto", může být klidně i ba­rev­nější a zářivější. Mnohé z pod­zimních trvalek mohou být stále v plném květu a výrazněji se přidávají i barvy listů trav a dalších atraktivně se barvících rostlin (rozrazilovců, amsónií aj.).

Hvězdnicovité trvalky

Stále kvetou a dokvétají i hvězdnice zmíněné v předchozím čísle. Tedy především Aster dumosus, A. novi-belgii a A novae-angliae. V říjnu se pak přidávají i velmi pozdní druhy a odrůdy jako třeba hvězdnice nestařcovitá (Aster ageratoides) 'Ezo Murasaki' s fialovými květy. Jde o druh pro slunná ale i polostinná stanoviště. Při její výsadbě je ale dobré pamatovat na to, že jde o velmi bujně rostoucí trvalku, která je schopná svými podzemními oddenky zarůstat i do okolních výsadeb. K pozdním odrůdám patří i Aster × amethystinus 'Freiburg'. Jde o trsnatě rostoucí kultivar se světle modrými, drobnějšími květenstvími, který se ale objevují ve velmi velkém množství. Rostliny dosahují výšky 100-140 cm a poměrně dobře snášejí i sušší půdy.

(Celý článek najdete na straně 6)

 

-
Strom obsypaný plody

Nenáročné trávníky z úzkolistých kostřav

Lidé stále častěji požadují ome­zení nebo dokonce úplný zákaz používání pesticidů a minerálních hnojiv, a to nejen v rámci zemědělství, ale i ve veřejném prostoru. Tento trend se týká i trávníků, kde se přidává i tlak na omezení spotřeby vody pro zá­vlahu. Jednou z možností, jak tyto požadavky splnit, je po­užívání druhů a odrůd trav, které nevyžadují intenzivní hno­jení, chemické ošetření ani pra­vi­del­nou zá­vlahu a díky pomalému růstu umožňují prodloužit intervaly mezi sečením. Mezi takové trávy patří právě úzkolisté kostřavy, kterým je věnován následující text.

Trávníkové druhy kostřav

Do rodu kostřava (Festuca) je řazeno více než 600 druhů. Většina kostřav je nápadná úzkými, často tuhými listy, které jim umožňují přizpůsobit se nepříznivým podmínkám. Pro trávníky se využívají tři botanické druhy, z nichž je nejběžnější kostřava červená (Festuca rubra) se třemi formami (trsnatá, krátce výběžkatá a dlouze výběžkatá). Jedná se o celosvětově druhý nejčastěji množený trávníkový druh po jílku vytrvalém. Mnohem méně používanými druhy jsou kostřava drsnolistá (F. trachyphyla, syn. F. brevipila) a k. ovčí (F. ovina). Do stejného rodu patří také další trávníkový, ale širokolistý druh, kostřava rákosovitá (F. arundinacea), která je stále populárnější s ohledem na vysokou toleranci k vysokým teplotám a suchu.

(Celý článek najdete na straně 16)

­  
Velmi pozdní odrůda 'Oriane'

Broskvoně na zahrádce IV.

Představili jsme si už žlutomasé i bě­lomasé pravé broskve a v dneš­ním dílu nás čeká skupina novější, v posledních letech poměrně populární, což jsou ploché broskve (var. platycarpa syn. var. compressa), obchodně označované též jako dětské broskve, broskve pro děti ad.

Jedná se o celou řadu odrůd, jejichž společným znakem jsou ploché plody, přičemž se může jednat jak o pravé (plstnaté) broskve, a to s dužninou žlutou (např. odrůda Ornella), s dužninou bílou (např. odrůda Saturn), tak o nektarinky (např. odrůda Mesembrine).

Oriane

Velmi pozdní odrůda žlutomasé ploché pravé broskve, zraje 25 až 30 dnů po odrůdě Redhaven. Pochází z Francie. Má práva k ochraně v EU. Vzrůstnost stromu je bujná až velmi bujná, květ je růžovitého typu. Plod je středně velký až velký, tvarem široce zploštělý, při pohledu na kališní vrchol mírně nesouměrný. Slupka je středně tlustá, řídce až středně hustě plstnatá, silně až velmi silně přilnavá k dužnině. Její základní barva je oranžovožlutá, většina povrchu plodu je kryta tmavě červeným rozmytým líčkem. Dužnina je oranžově žlutá, tuhá až velmi tuhá, nevláknitá. V chuti je nasládlá až sladká, průměrně aromatická, dobrá. Pecka má zploštělý tvar, v porovnání k plodu je malá, k dužnině středně silně až silně přilnavá. Plodí dobře, vyniká velikostí a atraktivitou plodů, které jsou dobré chuti hlavně při plném vyzrání a pěstování v teplých polohách.

(Celý článek najdete na straně 14)

­  
-
Larvy tmavky švestkové vyžírající semena švestky

Ovocnářská odpovědna Josefa Suse

Slyšel jsem, že tmavka švest­ková jako nový škůdce slivoní způsobuje škody také na broskvoních a meruňkách. Jak je to tedy?

V souvislosti s oteplováním pozorujeme citelné škody zejména na slivoních všech pomologických skupin (švestky, pološvestky, slívy, renklódy a mirabelky). Z původních druhů je to rovněž myrobalán (Prunus cerasifera), který se využívá hlavně jako podnož pro ušlechtilé odrůdy "modrých peckovin", ale protože je velmi vitální, obrůstá po odumření starých stromů slivoní hlavně ve stromořadích nebo v krajině. Larvy blanokřídlého hmyzu, tmavky švestkové (a), vyžírají semena slivoní, plody většinou předčasně padají na zem a decimují úrodu. Bohužel larvy této tmavky jsme objevili také v peckách zralých, plně vyvinutých plodů, aniž by se to projevilo viditelnými příznaky (b). To považuji za skryté nebezpečí pro nekontrolované šíření tohoto škůdce. Proto situaci dále monitorujeme u široké škály odrůd. Chemická ochrana není dosud uspokojivě vyřešena, ale zahrádkáři mohou snížit populaci tmavky, když předčasně spadlé napadené plody slivoní zakopou do jámy tak hluboko, aby jejich vrstva byla pod povrchem půda nejméně 0,2 m. Tím se přeruší vývoj larev přes přezimující kukly a vylíhlé dospělce. Doporučuji také luštit pecky po následné konzumaci plodů a případné larvy likvidovat. Tohoto škůdce jsme dosud nenašli v tvrdých peckách broskvoní ani meruněk.

(Celý článek najdete na straně 27)

­  
-

Radosti Honzy Zadražila

Jana Zadražila známe jako divadelního a filmového herce (Divadelní spolek Kašpar, Nepodepsaný knoflík, Zemský ráj to na pohled, Specialisté atd.) a někteří i jako muzikanta. Že je zahrádkář, a navíc předseda základní organizace i předseda územního sdružení, bude pro mnohé překvapením.

Honzu Zadražila jsem u nás na svazu zaregistroval poprvé, když si ke mně do redakce přišel půjčit židli. Tím jsem zjistil, že se nově stal předsedou Územního sdružení Praha-východ. Proto jsem mu zavolal a pozval se k němu na zahradu do jeho rodné Řeže. Sedíme pod pergolou u kávy a Honza vypráví, jak tady měl v zahrádkářské osadě léta zahrádku jeho tatínek. Místní zahrádkáři chtěli pozemky odkoupit, ale cena byla naprosto neúměrná. Zkusili to tedy přes smírčí soud a uspěli: "V červenci 2002 jsme dostali vyjádření od soudu a v srpnu to všechno vzala voda. Bylo tady asi osm metrů. Tatínek tu naštěstí v té době nebyl. Pomáhali jsme tady s bráchou. Nebylo tu ani bláto, jen černej písek, vyvrácený stromy, díry v zemi. Vypadalo to, že už tady nikdy nic nebude. Nastala obrovská deziluze, část zahrádkářů řekla, že už tady nic dělat nechce. A táta přišel s tím, že bychom to odkoupili za ty, co to nechtějí a spojili to. A také to udělal. Máme tady teď asi 2500 m2. Což je pěkný, ale ta starost o to také je. Jen to posekat zabere dost času. Zůstali tady i další osadníci, založili jsme osadu. Nejsme asi ti správní zahrádkáři v tom pravém slova smyslu, máme to spíš na relax."

(Celý článek najdete v Zahrádkářce na straně 38)

OBSAH
  • Okrasná zahrada v říjnu - kalendárium
  • Rok s vytrvalými květinami - ŘÍJEN
  • Óda na podzim a mirabelku Ze zápisníku zahradního architekta
  • Cypřiš pravý Rostlina měsíce
  • Nenáročné trávníky z úzkolistých kostřav
  • Ovocná zahrada v říjnu - kalendárium
  • Broskvoně na zahrádce IV. (ploché odrůdy)
  • Malá škola začínajícího ovocnáře X. Mnoho různých témat
  • Ovocnářská odpovědna Josefa Suse
  • Jak připravit révu na zimu?
  • Zeleninová zahrada v říjnu - kalendárium
  • Šáchor jedlý, alias zemní mandle
  • Jam čínský - zeleninová zahrada
  • Na tykve jde i malovat
  • Radosti Honzy Zadražila - na návštěvě
  • Zahrádkaření nabízí i Metrofarm
  • Invazní škůdci našich zahrad VI. Štítenka brslenová
  • Odpovídá rostlinolékař Jaroslav Rod
  • Odpovídá Ivana Šafránková
  • Podzimní práce s půdou, aneb aby příští úroda byla velká
  • O životě ve včelím úlu a činnostech včelařských v říjnu
  • Václav Větvička odpovídá
  • Třesu třesu bez fejeton Václava Větvičky
  • Říjen v Česku Meteorologické zastavení Aleny Zárybnické
  • Houby v mulči II. Mykologické okénko
  • Na farmě U Hrušků znají recept, jak na sucho v krajině
  • Zahrádkářské akce a výstavy
  • Využijte výhod předplatného
  • Křížovka o ceny
ZAHRÁDKÁŘKA - příloha nejen pro ženy
  • Z receptáře Květy Korečkové Jídla s vůní podzimu
    - Opečené brambory s fazolkami
    - Dýňové kari
    - Jablečné lívance s medem a ořechy
    - Tvarohové knedlíčky s rozvařenými hruškami
    - Brownies z cukety
    - Máslová dýně zapečená s kuskusem
  • Svačinka na podzimní výlety
    - Španělská dýňová fritáta
    - Dýňová pom azánka
    - Dýňový chléb
  • Oman pravý Lékárna na zahradě
  • Staň se hvězdou floristiky floristická soutěž ČZS
Redakce: Rokycanova 15, 130 00 Praha 3, e-mail: redakce@zahradkari.cz
tel.: 222 781 773, fax: 222 782 711, předplatné: 800 100 134

Vydává: Český zahrádkářský svaz, z.s. - Rokycanova 15, 130 00 Praha 3 - Žižkov
Český zahrádkářský svaz: územní sdružení, specializované organizace, odborné poradny, kalendárium, diskusní fórum, výstavy, moštárny