Málokdo by snad vyháněl ze zahrady včelky

O přírodě, zahradě
a přírodní zahradě

Zahrada byla ve svém pra­pů­vodu místem, které mělo poskyt­nout útočiště před divočinou lidskou i přírodní, místem, které člověk vyrval přírodě a sám ho přetvořil k obrazu svému.

Jeho ruka byla v jeho díle záměrně patrná, ať už šlo o kompozici zahrady nebo výběr a posléze i šlechtění rostlin. Století se se stoletím sešlo a mnohé je jinak. Přírodu, která v člověku kdysi budila patřičný respekt, by dnes pohledal. Její zbytky jsme museli začít chránit zákonem. A to, co často za přírodu považujeme, je z většiny ve skutečnosti člověkem obhospodařovaná krajina. V té člověk s přírodou spolupracuje někdy více, jindy méně.
Nové zahrady dnes vznikají z velké části v polích, ta bychom přírodou nazvali stěží. A zakládány někdy bývají způsobem, který je od přírody vzdálen na hony, a to nešetrnou prací s půdou a terénem, bez jasného smyslu a nákupy v hobby marketech. Na pozemcích pak místo skutečných zahrad leží všemožné plastové a betonové prefabrikáty předstírající, že jsou tůňkou, okrajem záhonu nebo dřevěným plotem. Místa pro výsadby jsou potažena textilií a zasypána kůrou nebo kamením, rostlin je tam většinou málo a často v nefunkčních sestavách. A toto tápání plus pocit absence pravé přírody patrně stojí za vznikem toho, čemu se dnes říká "přírodní zahrada".

(Celý článek najdete na straně 10).

Promenea sp.

Miniaturní orchideje v bytě

orchideje v bytě K nejčastějším problémům pěstitelů pokojových rostlin patří nedostatek místa na oknech. Tolik úžasných kytek a tak malé parapety! Pro milovníky orchidejí se nabízí aspoň čás­tečné řešení - rozdat větší rost­li­ny a vrhnout se na miniaturní druhy. Mezi orchidejemi drob­ného vzrůstu si vybere každý, jak znalý specialista, tak i úplný začátečník.

Kříženci pro začínající Pokud chybí zkušenosti s pěstováním orchidejí, je dobré začít s mini­aturními hybridy rodu Phalaenopsis, které vydrží běžné bytové podmínky stejně jako velké kultivary. Čím dál častěji se nabízejí i další kříženci. Lze si pořídit drobnější odrůdy rodu Cymbidium, které se přidáním genů tropických druhů staly i teplomilnějšími. Rozměrné odrůdy rodu Vanda se zmenšily křížením s rodem Ascocentrum na půvabné hybridy Ascocenda, které zdědily nejen malý vzrůst, ale i živě oranžové a červené barvy květů. Ze složitých velkokvětých kříženců rodů Cattleya, Laelia a Brassavola s přikřížením drobných druhů rodu Sophronitis se staly překrásné miniaturní hybridy Potinara, opět s ohnivě barevnými květy. Také u miniaturních kultivarů orchidejí platí, že jsou odolnější a méně náročné na péči než původní botanické druhy. Jsou vyšlechtěné na celoroční pěstování v moderních interiérech a nemají speciální požadavky kromě citu pro zálivku.

(Celý článek najdete na straně 14).

S výsevem letniček vám pomohou rádi i děti

Záhon za stovku
letničky z přímého výsevu

Některé letničky můžeme vy­sé­vat přímo na záhon, druhy z této skupiny se celá léta doslova krčily ve spodních řadách stojanů s barevnými sáčky. Ale doba se mění a stávají se z nich naopak hvězdy sortimentu. Jsou levné, založení květinového záhonu je jednoduché a v poslední době kdy roste tlak na snížení emisí CO₂ si na nich ceníme, že je není potřeba předpěstovávat měsíce ve vytápěném skleníku.

Proměnlivé kvetoucí divadlo
Vytvářejí velké množství semen s dlouhou klíčivostí, a tak mohou čekat i několik let na příhodné podmínky. Když rozkvetou, je to přírodní divadlo, které přiláká návštěvníky z celého světa. Takovým druhem je třeba sluncovka kalifornská (Eschscholtzia). Vytrvalá práce stovek amatérských i profesionálních šlechtitelů letniček nám přinesla široký sortiment druhů i odrůd vhodných pro přímý výsev. Pro založení jednodruhového záhonu, který by kvetl od léta do podzimu, můžeme doporučit dva druhy - ostálku (Zinnia), která dokáže vzdorovat i podzimním dešťům a měsíček lékařský (Calendula officinalis), který se lehce přesemeňuje a je na záhoně skoro nesmrtelný. Většina ostatních druhů však kvete příliš krátce, aby na záhoně dělala parádu celé vegetační období. Proto se tyto letničky začaly vysévat ve směsi, kde se jednotlivé druhy střídají a doplňují, a tak vytvářejí nádherný kvetoucí záhon. Sadovníci říkají, že se jedná o dynamický vegetační prvek a je to pravda. Dobře sestavená směs se mění přímo před očima, nejprve vykvete šater (Gypsophila), sluncovka (Eschscholtzia), máky (Papaver) a peloton uzavírají ostálky (Zinnia) a astry (Callistephus). Druhová pestrost je i výborným lákadlem pro včely a další užitečný hmyz, ale i pro motýly. Na květech je stále nějaký návštěvník.

(Celý článek najdete na straně 20).

Květy vydrží rostlinu zdobit několik měsíců

Petrea ovíjivá

Na pohled krásná a hebká petrea ovíjivá (Petrea volubilis), má úchvatně jemné květy s fili­gránskou kresbou. Za to její široce kopinaté listy jsou pokryté tuhými chlupy, takže jsou na omak poněkud nepříjemně drsné. Také proto získal tento zajímavý druh anglické pojmenování Sand­paper Vine, volně přeloženo do češtiny "šmirglpapírová liána".

Tento středoamerický druh jsem potkal ve světě mnohokrát, nejlépe však prosperovala v městském parku jihošpanělského přístavního města Málaga, kde jsem ji mnohokrát fotil a dlouho se kochal její podmanivou krásou. Rod Petrea, jehož zástupci rostou od Mexika až po Bolívii, řadíme do čeledi Verbenaceae - sporýšovité a pro přiblížení - patří do příbuzenstva u nás běžně pěstované letničky sporýše klasnatého (Verbena bonariensis) nebo u nás v přírodě rostoucího sporýše lékařského (Verbena officinalis). Roste liánovitě, přičemž může dorůst délky větší než 10 m. Její vstřícné, neopadavé listy jsou dlouhé asi 15-20 cm, a jak již bylo zmíněno, jsou poměrně drsné díky hrubým chlupům. Její největší ozdobou, pro kterou je také zahradnicky využívána, jsou převislá, až 30 cm dlouhá, latovitá či hroznovitá květenství, složená z mnoha drobnějších květů.

(Celý článek najdete na straně 18).

Lotos hodnotím jako podzimní lahůdku

Lotos - pomologická diskuse

Odrůda Lotos byla vyšlechtěna v Ústavu experimentální botaniky AV ČR v. v. i., Šlechtitelské sta­ni­ci Střížovice. Vznikla křížením odrůd Otcovo a Jolana, zkoušena byla pod označením UEB 1720/3. Přihláška do státních odrůdových zkoušek byla podána v roce 1988, v roce 1996 přihlášena k ochraně práv. V roce 1997 byla registrovaná a současně bylo uděleno šlechtitelské osvědčení o ochraně práv. Registrována byla až do roku 2017, ochrana práv pokračuje však dále do roku 2021.

Jedná se o středně bujně až bujně rostoucí odrůdu s oválnou korunou. Větve jen středně obrůstají krátkým i středně dlouhým plodonosným obrostem. Jarní řez provádíme v době kvetení, čímž můžeme spolehlivě redukovat násadu květů (plodů) zakrácením větví. Plodí ve shlucích. Probírka plodů u stromů, u kterých nebyl proveden řez v době kvetení, je nutná k rovnoměrné velikosti a vyloučení střídavé plodnosti v dalších letech. Plod je kuželovitého tvaru, střední až velké velikosti, kdy základní žluté zbarvení je překryto rozmytou až mramorovanou červení. Slupka je tenká, hladká, bez ojínění a rzivosti, v době zrání slabě mastná. Jemná křehká dužnina bílé barvy je více šťavnatá, v chuti nasládlá až sladká a výrazně aromatická. Obě jamky jsou středně hluboké, kališní je zvlněná znatelnými svalci. Stopka je tenká a krátká. Plody se využívají k přímému konzumu a výrobě šťáv.

(Celý článek najdete na straně 24.)