Darmera peltata

Stačí 12 rostlin - do vlhkých a podmáčených půd

Zahradní stanoviště s přirozeně velmi vlhkou či dokonce podmá­čenou půdou nepatří k těm úplně nejběžnějším. Zejména ne v po­sledních letech. Nicméně občas se s takovými místy setkat lze.
I zde obecně platí, že je snazší vybrat na takovou plochu vhodné rostliny, než takové stanoviště nějak komplikovaně měnit či "vylepšovat".

S mnohými druhy, které budou v dnešním článku uvedeny, se lze setkat i v naší přírodě, a to nejčastěji právě na podmáčených loukách a okrajích vodních ploch. V některých případech jde i o rostliny chráněné (např. kosatec sibiřský či upolín nejvyšší), takže rozhodně nelze doporučit jejich získání z přírody. Vždy je lepší obrátit se na trvalkovou školku nebo zahradní centrum a vybrat např. už nějaký zahradní kultivar, který je i často odolnější, kompaktněji rostoucí a obecně lépe pěstovatelný než původní botanické druhy.
Začneme ale druhem původem ze Severní Ameriky, kde nejčastěji roste na okrajích vodních toků. Jde o darmeru štítnatou (Darmera peltata). Je to poměrně mohutná trvalka s nápadnými silnými poloplazivými oddenky, které často vyrůstají i nad povrch půdy. Časně zjara, ještě před olistěním, kvete výraznými růžovými květenstvími. O něco později prorůstají velké, okrouhlé, laločnaté listy. Ty se pak na podzim navíc barví do nápadných, žlutooranžových až červených tónů.

(Celý článek najdete na straně 6).

Plnokvětý kultivar Ardens

Množení ibišku syrského

Na základě dotazu našeho dlou­holetého čtenáře Martina Bal­kov­ského, který by si rád vypěstoval živý plot z ibišku syrského, jsme připravili článek o způsobech množení tohoto dekorativního keře. Věříme, že téma zaujme i další čtenáře.

Tento ibišek je patrně jedním ze dvou druhů, který lze pěstovat i ve středoevropských pod­mín­kách celoročně venku. V pos­led­ních letech získal značně na oblibě. Použití je v podstatě ob­dob­né jako v teplejších oblastech Evropy jen s tím rozdílem, že je přeci jen lepší upřednostnit chráněnou, slunnou lokalitu. Setkáme se se solitérními jedinci v trávníku nebo na záhonech, tak i se skupinami rostlin v tvarovaných živých plotech. Zejména pak v ulicích jihomoravských měst se lze setkat i s vý­sadbami "kmenných" tvarů. Široká paleta barev a kvetení v druhé polovině léta z něj dělá výraznou dřevinu začínajícího školního roku. V dnešní době není problém sehnat na trhu mnoho zajímavých kultivarů. Pokud si však chceme rostliny namnožit sami, máme několik možností. To se hodí zvláště při výsadbě živého plotu, kdy potřebujeme více rostlin.

(Celý článek najdete na straně 10).

Odrůda Barby

Novinky pro pěstitele jabloní

Nově zapsané do Státní od­rů­dové knihy ČR byly odrůdy určené pro širokou obec pěstitelů jabloní. Jsou výsledkem dlou­ho­dobé šlechtitelské práce, která obnáší proces křížení vhodných kombinací odrůd, případně kom­bi­naci s novými genotypy (novo­šlechtění).

Je to běh na dlouhou trať, který musí být kvalifikovaný a vytrvalý, jinak bude cíl v nedohlednu. Tak tomu je i v případě nových odrůd jabloní pocházejících ze Šlech­ti­telské stanice Střížovice, která je součástí Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v.v.i. (zaužívaná je zkratka UEB). Pořadí, v jakém jsou popisy sestaveny, určuje postupná doba konzumní zralosti v jednotlivých oddílech. Nejprve představíme odrůdy klasické.
Odrůda Barby (šl. ozn. UEB 3838/3) patří také do skupiny raně zimních odrůd. Název napovídá, že jde o odrůdu určenou pro děti, ale nejen jim. Byla zapsaná do evropské databáze chráněných odrůd (EDPV). Vznikla křížením odrůd Mira a Bohemia. Vzrůstnost stromu je středně bujná, typ rozvětvený, habitus rozložitý. Nasazení plodů je na krátkých i dlouhých tenkých až 1 ´Ghiva´ 2 ´Nubia´ 3 Plody odrůdy Nubia ve zralosti středně tlustých výhonech jednotlivě i ve shlucích.

(Celý článek najdete na straně 20).

Angold ve sklizňové zralosti

Angold - pomologická diskuse

Odrůda Angold, byla vy­šlech­těna týmem pracovníků VŠÚO Holovousy, s.r.o. Vznikla kří­že­ním staré ruské odrůdy Anto­nov­ka s odrůdou Golden Delicious (USA). Kříženec byl přihlášen k zápisu do tehdejší Listiny po­vo­lených odrůd koncem roku 1988 a následně k ochraně práv v roce 1994. Zápis do Státní odrůdové knihy ČR proběhl v roce 1995.

Jedná se o bujně rostoucí od­růdu s rozložitou, v plodnosti pak převisle rostoucí kulovitou koru­nou, kterou zahušťují dlouhé, středně tlusté výhony s krátkým plodonosným obrostem. Plodí ve shlucích, pro zvětšení plodů vyžaduje probírku. Plody jsou kulovitě kuželovitého tvaru, někdy slabě žebernaté. Základní světle zelenou barvu překrývá z větší části červeň nanesená formou rozmytého žíhání. Stopečná jamka je hluboká, stopka tenká a středně dlouhá. Hlubší kališní jamka je široká bez svalců, uprostřed s větším kalichem. Slupka je tlustá, hladká, lesklá, bez ojínění. Jemná, tuhá dužnina má krémovou barvu. Je velmi šťavnatá, v chuti navinule sladká a aromatická. Jablka později barví, zvláště v oblastech nad 400 m n. m. Využití plodů je všestranné, při zpracování především k moštování.

(Celý článek najdete na straně 24).

Odrůda česneku ´Unikat´

Česnek
provází lidstvo od nepaměti

Rod česnek (Allium) je velmi rozsáhlý, zahrnuje až 780 druhů. Oblast s největším množstvím se nachází na severní polokouli v pásu, který se rozkládá kolem 37. rovnoběžky severní šířky a táhne od Středozemního moře po Irán a Afghánistán. Zahrnuje několik důležitých zeleninových druhů: cibule (Allium cepa), česnek (Allium sativum), pórek (Allium ampeloprasum), šalotka (Allium cepa var. ascalonicum), ale také velké množství okras­ných druhů. Česnek je druhým nejdůležitějším druhem z rodu Allium po cibuli kuchyňské.

Druhy cibulovin se vyznačují velkou přizpůsobivostí k různým ekologickým podmínkám. Převážně rostou na otevřených, slunných, spíše sušších místech (stepi, polopouště, suché horské svahy, skály, pobřežní útesy a slunné středozemní lesostepi). Existují u nich rozmanité životní cykly (jarní, letní a podzimní doba kvetení, druhy jednoleté a víceleté s jedním nebo více ročními cykly a vytrvalé druhy). Mnoho druhů ze středozemní oblasti vykazuje letní dormanci, naproti tomu druhy ze severnějších oblastí (A. scorodoprasum, A. oleraceum) vykazují zimní dormanci. Efemérní druhy se vyskytují v aridních oblastech Asie.

(Celý článek najdete na straně 30.)