KNIHOVNIČKA ZAHRÁDKÁŘE

Od roku 2007 s časopisem Zahrádkář vycházejí Knihovničky - zvláštní přílohy zaměřené na specializové informace, které svým rozsahem přesahují běžný obsah časopisu. Vycházejí zpravidla 2 x do roka a obsahují vždy ucelená témata.

Většinou jsou to samostatné publikace a jsou přikládány k časopisu jen pro předplatitele časopisu. Samostaně jsou neprodejné.

Zvláštní kategorii tvoří knihovničky určené všem čtenářům. Ty jsou přímo všité v několika vydáních časopisu za sebou a dají se následně zkompletovat.

Knihovničky všité v časopisu

XII 2010 - II 2011

XI 2013 - I 2014

 

Knihovničky přiložené jako samostatná příloha

IX 2007	III 2008	X 2008	IV 2009
X 2009	III 2010	X 2010	IV 2011
IX 2011	X 2011	III 2012	IX 2012
II 2013	VIII 2013	II 2014	IX 2014
II 2015	VIII 2015	III 2016	VIII 2016
III 2017	VII 2017	III 2018	VIII 2018
III 2019	VIII 2019	III 2020	VIII 2020
III 2021	VIII 2021	III 2022

Ochrana rostlin

Příloha časopisu Zahrádkář 2010/2011

Správná Ochrana rostlin je pro většinu zahrádkářů základní problém. Tomu nasvědčují vaše ohlasy, na co bychom se měli především v časopisu zaměřit a mnozí žádáte dokonce publikaci, která by se ochraně rostlin věnovala. Rozhodli jsme se proto takovou drobnou publikaci připravit jako Knihovničku Zahrádkáře. Je součástí časopisu a dostane jí každý, kdo Zahrádkáře pravidelně odebírá.

První část vychází s prosincovým číslem 2010 a další dvě s lednovým a únorovým 2011 tak, abyste před příchodem nové sezony byli připraveni. Pokud z časopisu Knihovničku vyjmete, získáte příručku o 32 stranách ve formátu A5.

Autorem publikace je rostlinolékař Ing. Jaroslav Rod. Rozčlenil ji do kapitol Okrasné rostliny, Ovoce, Vinná réva, Zelenina a Brambory. U každé choroby či škůdce najdete uvedenou příčinu, příznaky a výčet přípravků na ochranu včetně biologické, pokud existuje.

Součást časopisů 12/2010 až 2/2011

Příloha časopisu Zahrádkář 2013/2014

Aktualizované vydání knihovničky, která měla u čtenářů značný ohlas. Vzhledem k neustálým změnám v přípravcích na ochranu rostlin je však nutné informace aktualizovat.

V knihovničce je uvedena stručná ochrana zahradních plodin, tj. ovoce, zeleniny, révy vinné, okrasných rostlin a brambor. U každé této skupiny rostlin uvádíme všechny nejdůležitější poruchy, choroby a škůdce a u nich velmi stručný popis příznaků (symptomů) a nechemická i chemická ochrana. U chemických a biologických přípravků jsou uvedeny ty, které v danou dobu byly registrovány. Knihovnička je určena především těm uživatelům, kteří nemají problémy se správným určením škodlivého činitele, protože vzhledem k rozsahu těchto publikací nebylo možné zařadit do ní podrobný popis příznaků poškození, resp. poškození prezentovat vhodným snímkem.

Součást časopisů 11/2013 až 1/2014

Mečíky

Příloha časopisu Zahrádkář IX/2007

Mečíky patří mezi nejoblíbenější a nejkrásnější pěstované květiny. Kolébkou většiny starších odrůd byla západní Evropa, především Holandsko.

V posledních desetiletích se těžiště intenzivního novošlechtění přeneslo do USA, kde vznikly stovky atraktivních odrůd. Ani u nás nezůstáváme pozadu a v posledním desetiletí naši většinou amatérští šlechtitelé vytvořili mnoho odrůd, které jsou na nejvyšší světové úrovni.

Mají-li si moderní kultivary udržet své vynikající vlastnosti, vyžadují dodržování správných pěstebních postupů. Jejich získávání je dosud značně obtížné a mnohdy vyžaduje i vysoké finanční náklady. Tím spíše je třeba se dobře obeznámit se všemi zásadami správného pěstování.

OBSAH

• Z historie
• Klasifikace odrůd
• Biologie morfologie rostlin
• Správný řez květů
• Výběr stanoviště
• Příprava pozemku
• Výsadba
• Péče v průběhu vegetace
• Kvalita květů a jejich řez
• Sklizeň a Skladování hlíz
• Pěstování sadby mečíků
• Závěrem o pěstování
• Choroby mečíků
• Škůdci mečíků
• Závěrem - o SZO Gladiris

Narcisy

Příloha časopisu Zahrádkář III/2008

Narcisy patří k velmi oblíbeným okrasným cibulovinám, které nechybí snad na žádné zahrádce. Původem jsou rostlinami severní polokoule, nejvíce přírodních druhů je domovem v Evropě. Rostou převážně na horských loukách a vlhčích stráních Švýcarska, Rakouska, jižní Francie, Itálie, na jihu Španělska a Portugalska. Rostou ale také v jižní Anglii, Irsku a na pobřeží afrického kontinentu, v pohoří Atlas v Alžírsku a Maroku. Největší rozšíření má Narcissus tazetta, který roste i na Blízkém východě, v Kavkazu, Číně a v Japonsku.

Název Narcissus je odvozen z řeckého slova narkos, což znamená omamující, podle jemné opojné vůně druhu Narcissus poeticus. Starořecké báje hovoří podle Ovidia o hrdém, samolibém krasavci Narkissovi, který zahleděn jen do sebe odvrhoval lásku všech.

OBSAH

• Z historie
• Botanické druhy
• Popis
• Mezinárodní třídění
• Rozdělení odrůd
• Pěstování, vegetační cyklus
• Stanoviště
• Příprava půdy
• Výsadba, ošetření po výsadbě
• Ošetřování v době vegetace
• Řez květů
• Sklizeň cibulí
• Množení
• Choroby a škůdci
• Třicet let s narcisy - rozhovor s Milošem Krupičkou předsedou SZO Narcis

Netradiční ovoce

Příloha časopisu Zahrádkář X 2008

Málo známé, okrajové, netradiční... Snad žádný z těchto přívlastků není vyčerpávající nebo přesný pro ovoce, které se rozsahem pěstování sice nemůže srovnávat s hlavními ovocnými druhy, jeho význam a hodnota jsou však dosud nedoceněny. Perspektivy "nových" druhů se rozšiřují.

Vedle důležitých dietetických látek jejich plody obsahují vitaminy, minerály, organické kyseliny, cukry, celulózu (vlákninu) apod. Tyto dřeviny jsou nedílnou součástí fytocenózy, přispívají k často skloňované biodiverzitě (biologické rozmanitosti). Jsou zpravidla nenáročné, proto se hodí pro ekologické formy pěstování s vyloučením synteticky vyráběných hnojiv a pesticidů (přípravků proti chorobám, škůdcům a plevelům).

Nahlédněme do obdivuhodného světa aronie, jeřábu a oskeruše, bezu, dřínu, kaštanovníku, kdouloně, meruzalky, mišpule, růží a zimolezu. Jsou uspořádány abecedně, až na druhy z široké rodiny jeřábů (Sorbus sp.), kam lze zahrnout aronii, jeřáb moravský a oskeruši.

OBSAH

• Aronie černá
• Jeřáb obecný
• Oskeruše domácí
• Bez černý
• Dřín obecný
• Kaštanovník setý
• Kdouloň obecná
• Meruzalka zlatá (velkoplodá)
• Mišpule německá
• Růže dužnoplodá
• Růže svraskalá
• Zimolez kamčatský

Jahody

Příloha časopisu Zahrádkář IV/2009

Jahodník je v našich klimatických podmínkách tradiční a nejranější ovocný druh spolu s ranými odrůdami třešní a v dnešní době i se sklizní plodů zimolezu kamčatského. Protože má malé nároky na plochu, nebude jistě chybět ani v budoucnu na žádné zahradě. I v dnešní době, kdy si jahody můžeme kupovat v obchodech téměř po celý rok (plody bohužel nemají tradiční vynikající chuťové vlastnosti), je stále mnoho nadšených pěstitelů, kteří tuto vděčnou ovocnou plodinu rádi pěstují nejen v půdních podmínkách zahrádek, ale také v nejrůznějších nádobách na balkonech a dvorcích.

Pokud snad pěstujeme jahodník i netradičním způsobem mimo volnou půdu (vhodné jsou především remontantní odrůdy a odrůdy množené osivem) musíme omezovat všechny negativně působící faktory a rostliny zvláště pečlivě ošetřovat. Ony se nám odmění chutnými plody od května až do pozdního léta.

OBSAH

• Pěstované skupiny
• Opylovací poměry
• Klimatické podmínky a stanoviště
• Požadavky na půdu
• Důležitá voda
• Volba předplodiny
• Příprava půdy a hnojení
• Termín výsadby
• Frigo sazenice
• Použití netkané textilie
• Ošetřování po výsadbě
• Proč dochází k vymrzání
• Ošetřování od předjaří do sklizně
• Přirychlování na zahrádce
• Sklizeň
• Posklizňové ošetření
• Pěstujeme remontantní jahodník
• Jahodník množený osivem
• Netradiční způsoby pěstování jahodníku
• Přehled odrůd
• Problémy s výživou
• Choroby a škůdci

Trávníky v zahradě

Příloha časopisu Zahrádkář X/2009

Kdo z nás si dovede představit zahradu bez trávníku.
Jeho zelená plocha harmonizuje barevně různorodé prvky zahrady Jako jsou květinové záhony, keře, skalky, umožňuje trávit chvíle s přáteli, láká ke hrám i odpočinku. Není to tak dávno, co se upravený trávník stal důležitým prvkem našich zahrad. Kvalitní trávníky jsou úzce spjaty s rozvojem žacích strojů (sekaček) a jejich dostupností na našem trhu na konci minulého století. Do té doby byl trávník u domů ošetřován víceméně jako luční porost a dvě až tři seče v roce tolik neodhalovaly nedostatky v jeho botanickém složení. Dnes je situace na trhu s prostředky pro pěstování trávníků zcela jiná a pěkný pažit je při dostatečné péči dostupný každému. S rozvojem fotbalových hřišť, golfových areálů, dostihových závodišť, komunální zeleně a zahrad kolem domů se z pěstování trávníků stal ve světě i u nás rozsáhlý obor, kterým se zabývají vysoce kvalifikovaní odborníci z řad výzkumníků, šlechtitelů, profesionálních pěstitelů trávníků (greenkee-perůj až po výrobce hnojiv, chemických přípravků a techniky.

Trávník je společenství rostlin čeledi lipnicovitých (Poaceae), jejichž předností je mimořádná regenerační schopnost. Těsně při zemi tvoří trávy z odnožovacích uzlin odnože, které začínají po posečení při dostatku živin a vláhy ihned obrůstat. Pravidelným opakováním sečí, dodávkou živin a vláhy vzniká hustý, kompaktní trávník. Faktorů, které rozhodujícím způsobem ovlivňují kvalitu trávníku, je mnoho.

OBSAH

• Druhy trávníku
• Kvalitní osiva jsou základem
• Založení položením travního koberce
• Založení výsevem
• Příprava půdy
• Výsev
• Pěstování trávníku
• Pěstování speciálních druhů trávníků
• Hlavní druhy trav
• Hnojení
• Závlaha
• Provzdušňování
• Nástroje na provzdušňování
• Před zimou
• Sekačka
• Ochrana proti zaplevelení
• Choroby trávníku
• Škůdci trávníku

Letničky a dvouletky

Příloha časopisu Zahrádkář III/2010

Snad žádná jiná skupina rostlin se nemůže pochlubit takovou rozmanitostí jako právě letničky a dvouletky. Najdeme mezi nimi druhy nízké kobercově, vysoké vzpřímené a dokonce i pnoucí, a proto se mohou výtečně uplatnit po celé zahradě. Nejčastěji se pěstují letničky a dvouletky pro nápadné, někdy vonné květy, které zpestřují záhony po celé léto. Zimním obdobím nás letničky provázejí ve formě jasně zbarvených suchých květenství či dekorativních plodů. Krásu květů mnohdy rostliny nahrazují nápadností listů, jímž nebyla odepřena snad žádná barva, ani růžová, jasně červená, tmavě purpurová či stříbrná. Rozkošně jsou také jednoleté trávy, jejichž klásky mají tvar srdíček, šištiček, slziček či dokonce hebounkých zaječích ocásků.

Zahradnický termín "letničky" zahrnuje především byliny jednoleté (letničky pravé), ale i byliny vytrvalé či polokeře (letničky nepravé). Pravé letničky se vyvinuly na místech s extrémními klimatickými podmínkami, které nutí rostliny vyklíčit ze semene a vyrůst při krátkém období dešťů, vykvést a vytvořit semena na začátku dlouhého období sucha a ve formě semen přečkat nepříznivé podmínky.

OBSAH

• Původ letniček
• Nároky na pěstování
• Pěstování
• Výsev přímo na záhon
• Předpěstování sadby
• Výsadba
• Ošetřování během vegetace
• Letničky pro záhony a nádoby
• Letničky pro přímý výsev
• Pnoucí letničky
• Jednoleté trávy
• Okrasná zelenina

Zahradní chryzantémy

Příloha časopisu Zahrádkář X/2010

Zahradní chryzantémy, listopadky, jsou u nás již více než století květinou známou a oblíbenou, i když se do poloviny 20. století, a snad ještě o několik let později (možná až do osmdesátých let) uplatňovaly především jako hřbitovní květiny, patří dnes k nejvýznamnějším řezaným květinám do kytic a ke stále populárnějším květinám pro velké nádoby, které zdobí dům v podzimních měsících. Jejich popularita jako hřbitovní květiny, především v podzimních měsících, však stále trvá.

Rod Chrysanthemum z čeledě hvězdnicovitých (Asteraceae) byl až donedávna pojat z hlediska botanického velmi široce. Po rozčlenění do řady samostatných rodů byly zahradní chryzantémy zařazeny do rodu Dendranthema. Protože chryzantémy jsou velmi populární a všeobecně pěstovanou a obchodovanou květinou, bylo snahou pěstitelů, obchodníku, ale snad celé odborné veřejnosti, vrátit těmto květinám původní botanický název Chrysanthemum, který je v různých národních obměnách používán v mnoha zemích světa.

OBSAH

• Původ a historie
• Rozdělení odrůd
• Pěstební požadavky
• Množení
• Normální pěstování
• Řízené pěstování
• Chryzantéma jako trvalka
• Je možno zakoupenou kvetoucí chryzantému dále pěstovat?
• Praktické rady pro pěstování na zahrádce
• Půda
• Množení
• Výsadba na záhon
• Zálivka
• Přihnojování
• Ochrana před mrazy
• Pěstování hrnkové kultury ve volné půdě

Zavlažování zahrádky

Příloha časopisu Zahrádkář IV/2011

Krásná a upravená zahrada je nezbytnou součástí každého moderního rodinného domu. Vybudování u udržování takové zahrady však vyžaduje mnoho úsilí a nemalé množství času a finančních prostředků. Jedním ze základních a nezbytných předpokladů k dosažení tohoto cíle je i správná a přiměřená zálivka ve správný čas a na správné místo. Zalévání, pokud používáme klasickou konev a obyčejnou hadici, vyžaduje mnoho času a nepříjemné monotónní práce. Jistě potvrdíte, že v horkých letních dnech není výjimkou několikahodinové zavlažováni. A přesto trávníkové plochy, kterým jsme věnovali velkou péči, nemusí být zavlaženy dostatečné.

Spolehlivým řešením je instalace automatického zavlažovacího systému. Zavlažovací systém poskytuje svému majiteli celou řadu výhod. Připomeňme si pouze ty základní. Automatizace odstraní nepříjemnou a zdlouhavou práci s konví a hadicí a ušetřený čas pak můžete věnovat koníčkům nebo rodině. Moderní systémy pracují v nočních hodinách, kdy je hodnota výparu nejnižší, a proto spotřebují až o 30 % méně vody. V neposlední řadě se systém postará o vaši zahradu i v době nepřítomnosti během dovolené. Díky čidlu srážek systém reaguje na změny počasí a nezavlažuje nadbytečně.

OBSAH

• Moderní zavlažovací systémy
• Tipy pro provoz
• - rozdělte závlahovou dávku
• - dívejte se na hodiny
• - dělte systém na zóny
• - zavlažujte jen to, co roste
• Kapková závlaha
• Návrh zavlažovacího systému
• Zavlažování travníkových ploch
• Jak na zavlažování výsadeb a květinových záhonů
• Montáž systémů
• Životnost závlahových systémů

Česnek

Příloha časopisu Zahrádkář IX/2011

Česnek kuchyňský (Allium sativum)je zařazen mezi cibulovou zeleninu, ačkoliv svým využitím patři spíš mezi zeleninu kořeninovou nebo mezi rostliny aromatické a léčivé. Jen málo rostlin se používá na tak široké spektrum chorob, jako právě česnek. Především to jsou choroby související s krevním oběhem. Jeho původní rozšířeni není přesně známě, ale předpokládá se, že je to potomek divoce rostoucích česneků z oblastí střední Asie, který v tisícileté kultuře ztratil schopnost generativniho množeni (ze semen).

Česnek se používal v kuchyních starověkých civilizaci. Je známo, že při stavbách egyptských pyramid ho dostávali dělníci také pořádnou dávku. Dokonce v Tutanchamonově hrobce ze 14. století př. n. l. byly nalezeny celé rostliny česneku.

Český česnek

Klobásy, topinky, česneková polévka, bramboráky. To všechno chce česnek. Ale český česnek! Ne nějakou asijskou a dokonce ani středomořskou náhražku. Český česnek pro svou ušlechtilou chuť bývá vysoce hodnocen na různých mezinárodních přehlídkách a odborných setkáních.

Dlouhodobou kultivací a laickou selekcí vznikly v různých částech světa jednotlivé typy česneku, kterým vyhovovalo místní prostředí a které vyhovovaly tamnímu obyvatelstvu. A nejde jenom o různé části světa, ale i v rámci malého území jako je Česká republika, se až do poloviny minulého století pěstovaly výhradně krajové odrůdy typické pro danou oblast.

OBSAH

• Český česnek
• Pěstování česneku
• - nákup sadby
• - příprava sadby
• - výběr a příprava pozemku
• - výživa
• - výsadba
• - další ošetření
• - hnojení a závlaha
• - hlávkování
• - sklizeň
• - sušení a čištění
• Paličák nebo nepaličák?
• Pěstování z pacibulek
• Popisy odrůd: Lukan, Jovan, Vekan, Blanin, Anton, Anin, Benátčan, Bjetin, Džambul, Stanik, Mirka, Matin, Japo II, Slavin, Havran, Dukát, Unikat, Lumír, Tanal, Tristan.
• Poruchy, choroby a škůdci
• Festival česneku

Růže

Příloha časopisu Zahrádkář X/2011

Ne nadarmo bývá nazývána královnou květin, symbolem krásy. Najdeme ji téměř v každé zahradě, bývá křehkou ozdobou našich domovů. Rod Rosa sp. (růže) čítá na 150 druhů, přibližný počet odrůd na světě se však v současnosti odhaduje okolo 40.000 a každoročně vzniká asi 250 až 300 odrůd nových. Její použití je všestranné, nesmírně rozmanitá je i paleta jednotlivých skupin růží. V zahrádkách jsou rozšířeny především růže velkokvěté pro řez květů do vázy. Záhony zkrášlují ve skupinách růže mnohokvěté a romantickou atmosféru okrasné zahrady dotvářejí pnoucí růže. V posledních letech stoupá poptávka po růžích půdopokryvných, anglických a miniaturních. Zvláštní kategorií jsou plodové růže, u nichž se konzumují různou formou upravené nebo zpracované šípky. Obsah vitaminu C v těchto plodech je přibližně stonásobný ve srovnání s jablky.

Růže jako královna květinových zahrad

Růže patří mezi nejstarší kulturní rostliny s velmi bohatou tradicí. Číňané vysazovali kulturní růže jako okrasné dřeviny již asi tři tisíce let před naším letopočtem. Nalezené zkameněliny růží z doby před dvěma až třemi desítkami milionů let však svědčí o historii mnohem dřívější.

Z praktického (nikoli botanického) hlediska lze růže zjednodušeně rozdělit na velkokvěté, mnohokvěté, pnoucí, sadové, pokryvné, miniaturní, původní botanické, plodové, popř. ještě staré a anglické růže.

V zahrádkách jsou rozšířeny především růže velkokvěté (skupina čajohybridů) pro řez květů do vázy, dále růže mnohokvěté pro použití ve skupinách na záhony, růže pnoucí, méně se již vzhledem k větší vzrůstnosti vysazují původní botanické (plané) růže a parkové (sadové). Naopak určitý vzestup poptávky v posledních letech je po růžích pokryvných (půdopokryvných), anglických a miniaturních.

OBSAH

• Jak růže dělíme
  - Velkokvěté růže (čajohybridy a velkokvěté floribundy)
  - Mnohokvěté růže (polantky a polanthybridy, floribundy a garnety)
  - Pnoucí růže
  - Sadové (parkové) růže
  - Pokryvné (půdopokryvné) růže
  - Miniaturní (zakrslé) růže
  - Původní botanické (plané a plodové růže
  - Anglické růže
• Jak pečovat o růže
  - Začínáme výběrem stanovištěm
  - Nepodceňujte výsadbu
  - Řez růží po výsadbě
  - Řez růží v dalších letech
  - Odplevelování a přihnojování
  - Zásady při letním řezu růží
  - Zazimování růží
• Rozmnožování růží očkováním
• Zdravotní problémy růží

Orchideje

Příloha časopisu Zahrádkář III/2012

Pěstování tropických orchidejí v bytech v našich klimatických podmínkách doznalo v posledních letech nebývalého rozmachu. Hlavními důvody jejich rozšíření je atraktivnost květů, různost barev, vůní a v neposlední řadě také nabídka květuschopných rostlin za vcelku přijatelné ceny. Úspěšnost pěstování však do značné míry závisí na základních znalostech optimálních životních podmínek těchto rostlin. Přitom dnešní znalosti a praktické zkušenosti nevyžadují žádné náročné technické zařízení a další pomůcky. Zároveň umožňují úspěšné a také dlouhodobé pěstování tropických orchidejí v bytech a rodinných domech.

V této stručné praktické publikaci jsme se pokusili shrnout základní pěstební podmínky a předpoklady ve formě jednoduchých návodů a doporučení ověřených dlouhodobou praxí.

Nákup rostlin

Nákup konkrétních rostlin by měl být uvážlivý a měla by mu předcházet i minimální odborná příprava. Je tedy třeba nejdříve zvážit umístění kupované rostliny, aby získala vhodný domov. Jako první příbytek většinou stačí parapet východního nebo západního okna. Později po zvětšení sbírky je možno zvažovat další umístění, pro které lze najít vždy díky bohatému výběru rostlin vhodné místo. Závažným nedostatkem běžného květinářského prodeje je ovšem převážná absence správného názvu rostliny, nemluvě o nedostatečných či občas úplně chybějících základních údajích o jejich pěstování

OBSAH

• Nákup rostlin
• Umístění
  • okenní parapety, závěsné nádoby, letnění rostlin, zimní zahrada,
• Základní pěstební pomůcky a nástroje
  • pěstební nádoby, teplotní režim, vodní režim, světelný režim, větrání, substrát a hnojiva,
• Doporučené rody a druhy
  • Phalaenopsis,
  • Dendrobium - dendrobia pro střídavé teplo, dendrobia teplomilná,
  • Haemaria discolor,
  • x Beallara,
  • Cymbidium,
  • Doritaenopsis a Doritis,
  • Cattleya, Brassolaeliocattleya, Epicattleya, Laelia x Laeliocattleya, Otaara, Potinara a Sophrolaeliocattleya,
  • Paphiopedilum,
  • Vanda
• Choroby a škůdci

Réva v nevinařských oblastech

Příloha časopisu Zahrádkář IX/2012

Základní informace pocházejí z výsadeb pana Jedličky v obci Kladruby, z výsadeb na úpatí kopce Kladrubská hůra v nadmořské výšce 470 m nad mořem. Místo se nachází několik kilometrů severně od hory Blaník. Jižní svahy s ideální expozicí a celodenním osluněním se přímo nabízejí k pěstování révy. Vzhledem k nadmořské výšce 470 m nad mořem se zde drží poměrně dlouho sníh. V posledních letech však dochází k velkým teplotním výkyvům, takže sněhu bývá méně, což způsobuje vláhový deficit. Půda je zde hlinitá, těžší, velmi kamenitá, kyselejší, sušší. Půdní profil je cca 40 cm, pod ním je zvětralá skála. To komplikuje přípravu stanoviště. Suma aktivních teplot je zde cca 2500 °SAT za rok, průměrná roční teplota cca 8 °C, průměrný roční úhrn srážek okolo 750 mm.

Zdeněk Jedlička z Kladrub své první výsadby hodnotí takto:

V době, kdy jsem začínal, byl velký problém sehnat cokoli, révu nevyjímaje, natož se ještě dozvědět, co zrovna letí. Postupem času jsem se seznámil s několika nadšenci stejného zaměření, sbírka se začala rozrůstat. Kontakty překonaly hranice státu a vše bylo najednou snazší. Nástup internetu mi otevřel na tu dobu nevídané možnosti. Najít si nabídky a kontakty, potom si sazenice objednat, popř. vyměnit, mělo hned jiný rozměr. Genetický materiál v podobě řízků nebo i roubovaných sazenic jsem vysadil a založil si matečnice. S netrpělivostí jsem čekal, až sazenice zaplodí, abych si mohl porovnat pravost odrůdy s doloženými popisy. Postupně jsem selektoval odrůdy, které neodpovídaly popisu nebo byly velmi náchylné na houbové choroby a hlavně na mráz. Pěstování révy vinné v okrajových nevinařských oblastech má svá specifika. Požadavky na odolnost k chorobám, ranost zrání a odolnost k mrazu jsou hlavními kritérii. Pokud je k tomu i atraktivní hrozen, pak je to ideální.

OBSAH

• Zkušenosti z nevinařské oblasti, z Podblanicka
• první výsadby, příprava stanoviště pro nové výsadby, výběr stanoviště, pěstitelský tvar, hnojení révy, vedení révy, vodící dráty, výsadba mladých sazenic, péče o sazenici po výsadbě, zapěstování kmínku, mšička révokaz, způsoby ochrany proti mšičce, doporučené tvary révového keře, nároky révy na slunce, zimní řez, jak tedy řezat, výběr nového ramene, způsoby řezu révy, ohýbání výhonů, výběr odrůd, pěstování piwi odrůd - bio, konvenční pěstování, štěpování révy doma.
• Desítka odrůd, tzv. tutovky Zdeňka Jedličky
  • Polar, Reform, Iljičevskij rannij, Jolanka, Rondo, Krystal, Nero, Vostorg, Prim, Bianca,
• Pěstování vinné révy v oblasti Opavska
• Jak dál s rév na Plzeňsku
• Výsledky z přelomu tisíciletí
  • Výběr stanoviště, vhodné odrůdy, půdní podmínky jejich vylepšení, ochrana před jarními mrazíky, réva a choroby
• Sortiment odrůd do nevinařských oblastí, který se osvědčil na Plzeňsku

Rajčata

Příloha časopisu Zahrádkář II/2013

Rajče má jako zelenina spíše přednosti než nedostatky, proto je právem jedním z nejoblíbenějších zeleninových druhů, který máme k dispozici během celého roku. Jeho spotřeba u nás v posledních letech roste a pohybuje se okolo 10-12 kg/osobu za rok. Rajče má vynikající chuťové a nutriční vlastnosti a jeho příprava zabere v kuchyni relativně krátkou dobu. Kulinářsky jsou rajčata mnohostranně využitelná a v kombinaci s celou řadou dalších potravin nabízejí nepřebernou škálu různých chuťových variací. Díky těmto vlastnostem se rajče těší velké oblibě také u zahrádkářů, kteří si především během letních měsíců mohou zajistit zralé a chutné plody z vlastní zahrady.

Látkové složení rajčete

Nutričně je plod rajčete velmi hodnotnou potravinou. Obsahuje celou řadu vitaminů a minerálních látek, dále pak organické kyseliny, které společně s cukry a dalšími aromatickými látkami dávají plodům často odrůdově charakteristickou chuť. Další významnou složkou je vláknina, z níž je v plodech rajčete hojně zastoupen zdraví prospěšný pektin. Velmi cenný je obsah karotenoidních barviv - lykopenu (vybarvuje plody dočervena) a beta karotenu (vybarvuje plody dožluta). Tepelným zpracováním se obsah karotenoidních barviv v pokrmu ještě zvýší. Četnými výzkumy byl prokázán protirakovinný účinek lykopenu. Můžeme se s ním setkat také v potravinách jako s barvivem (E160d), nutno však podotknout, že toto "éčko" je lidskému zdraví prospěšné. Zajímavý je obsah tomatinu v listech rajčete. Jedná se o alkaloidní látku, kterou lze označit díky svým účinkům jako "rostlinné antibiotikum".

OBSAH

• Původ a botanická charakteristika
• Látkové složení rajčete
• Nároky na prostředí
• Výživa, hnojení a střídání plodin
• Závlaha
• Pěstební požadavky
• Předpěstování sadby
• Jak má vypadat kvalitní sadba?
• Roubování
• Pěstování ve skleníku nebo fóliovníku
• Pěstování na venkovním stanovišti
• Biotip
• Pěstování v nádobách
• Spon
• Péče o rostliny během vegetace
• Opory a vyvazování
• Vylamování zálistků
• Nejčastější poruchy, choroby a škůdci rajčat
• Abiotické poruchy
• Virózy
• Bakteriální choroby
• Houbové choroby
• Škůdci rajčat
• Odrůdy rajčete - tyčkové odrůdy, keříčkové odrůdy
• Proč nám někdy nechutnají koupená rajčata?
• Sklizeň
• Stadia zralosti červenoplodých odrůd
• Skladování
• Jak regulovat dozrávání plodů v domácnosti?
• Zpracování

Pelargonie

Příloha časopisu Zahrádkář VIII/2013

Objevování pelargonií souvisí pro nás Evropany s rozmachem objevování světa. Předchůdci barevných kultivarů, jak je známe dnes, rostou převážně v jižní Africe v okolí Kapského Města.

První zmínky o pelargoniích pocházejí z počátku 17. stol., kdy do JAR vstoupili Evropané. Tyto objevitelské výpravy většinou měly za člena i botanika. Zatímco ostatní členové hledali zlato a drahé kamení, botanik objevoval poklady místní květeny. Aroku 1633 se dostalo do Evropy jako první exemplář Pelargonium triste. Velmi intenzivní dovoz rostlin do Evropy se uskutečnil v posledních letech 18. století a začátkem 19. století. Botanici začali pelargonie pečlivě popisovat a nakonec rozdělili čeled Geraniaceae do 5 rodů (Geranium, Monsonia, Erodium, Sarcocaulon, Pelargonium). Šlechtitelé se zaměřili na tři druhy, z nichž vzešla většina nynějších kultivarů a to konkrétně na Pelargonium zonale, Pelargonium peltatum a Pelargonium grandiflorum.

OBSAH

• Čeleď geraniaceae
• Historie botanickcýh pelargonií
• Botanické pelargonie
• Historie šlechtění v Evropě
• Šlechtění pelargonií v České republice
• Rozdělení pelargonií vzpřímených a převislých
• Pěstování vzpřímených a převislých pelargonií
• Pěstování anglických velkokvětých pelargonií
• Pěstování andělských pelargonií
• Pelargonie vonné a skupina UNIQUE
• Vysévání semen pelargonií do Jiffů
• Rozmnožování pelargonií řízky
• Zimování pelargonií
• Nádoby a samozavlažovací nádoby pro muškáty
• Poruchy, choroby a škůdci

Brambory

Příloha časopisu Zahrádkář II/2014

Brambory tradičně patří k našim nejoblíbenějším potravinám, a to nejen díky své dobré dostupnosti, ale také proto, že jsou chutné a nutričně velmi hodnotné. Přesto u nás jejich spotřeba na jednoho obyvatele pozvolna klesá. Příčin poklesu spotřeby je více, ale hlavně souvisí s cenou brambor na trhu a také s kvalitou. V této situaci přicházejí stále více ke slovu zahrádkáři a malopěstitelé. Většina zahrádkářů si oblíbila především pěstování raných brambor. Rané brambory na trhu jsou drahé a stejně se nevyrovnají čerstvým hlízám z vlastní zahrádky. Mnozí pěstují i odrůdy, jež se dají skladovat až do jara následujícího roku; podmínkou je jen vhodný sklípek. I tyto brambory z vlastní zahrádky mají totiž významné přednosti proti těm zakoupeným v obchodech.

OBSAH

• Pohled do historie
• Pěstování brambor
  - předplodiny
  - hnojení
  - sadba
  - výsadba
  - po vzejítí
  - sklizeň úrody
  - uskladnění
• Nutriční hodnota
• Současný sortiment významných odrůd bramboru pro zahrádkáře
  - tabulkové přehledy základních vlastností
• Ochrana brambor proti škodlivým činitelům
  - virové choroby
  - bakteriální choroby
  - škůdci

Broskvoně

Příloha časopisu Zahrádkář IX/2014

Broskve z vlastní zahrady. Téměř po celý rok se v su­per­marketech nabízejí broskve a nektarinky. V letních měsících pocházejí ze severní polokoule, v zimně z jižní, ale nikdy z České republiky. O naše broskve obchodní řetězce zájem nemají. Zahraniční pěstitelé sklízejí broskve s několikadenním předstihem před konzumní zralostí, ošetřují přípravky zabraňujícími hnilobě ovoce. Pro export byly vyšlechtěny odrůdy s pevnou dužninou, ale jejich chuť je někdy až podřadná. Náš konzument si na takovou kvalitu postupně zvyká a v podstatě ani nemá představu, jak by vyzrálá a ve vhodnou dobu sklizená broskev měla vypadat a chutnat. Domácí pěstitelé mají z kvalitních plodů velkou radost, neboť jejich ovoce sklizené přímo ze stromu má vynikající chuť, je levné a zdravé. Broskvoně na zahradě a na malých parcelách ve srovnání s velkými sady méně napadají choroby a škůdci. Na zahrádkách se musí používat chemické preparáty v podstatě jenom proti kadeřavosti a listovým mšicím. A v některých případech ani to není nutné, neboť existují odrůdy méně náchylné na kadeřavost listů, a s mšicemi si často poradí slunéčka a jiní predátoři.

OBSAH

• Původ, rozšíření
• Požadavky broskvoní na klimatické a půdní podmínky
• Hlavní části broskvoní
• Způsoby výsadby a dopěstování stromků na trvalém stanovišti
• Volba podnoží pro určité půdní podmínky
• Řez a tvarování
  - Dutá koruna s dlouhým řezem
  - Zploštělé vřeteno
  - Kotlovitá koruna, krátký řez plodných výhonů
  - Dvoupatrová palmeta
• Regulace plodnosti
• Ošetřování půdy, hnojení a závlaha
• Ochrana před škodlivými činiteli
• Sklizeň a využití ovoce
• Odrůdový sortiment broskvoní tradiční a vybrané perspektivní odrůdy
  MAYCREST, AMSDENOVA, REDWIN, SPRING LADY, DIXIRED, SPRING BELLE, EARLIGLO, SUNHAVEN, ROYAL GLORY, HARKO, KRASAVA, HARBRITE, REDHAVEN, CATHARINA (FREDERICA), ENVOY, FAIRHAVEN, NECTARED 4, FLAMINGO, STARK RED GOLD, SUNCREST, SYMPHONIE, CRESTHAVEN, ELBERTA, VENUS A ORION,

Drobné ovoce

Příloha časopisu Zahrádkář III/2015

Předkládaná Knihovnička autorského kolektivu má tentokráte širší záběr a zaměřuje se na čtyři hlavní představitele drobného ovoce: z typických bobulovin jsou to angrešt a rybíz, dále maliník a ostružiník. Jahodník byl zpracován samostatně v roce 2009, proto jej v této příručce neuvádíme. Význam tohoto ovoce není třeba zdůrazňovat. Obsahové látky v dužnině plodů jsou velmi rozmanité. Vedle minerálních prvků (draslík, fosfor, vápník, hořčík a četné stopové prvky) je třeba zdůraznit důležitost organických kyselin s bakteriostatickými účinky, pektinů, tříslovin nebo vlákniny. Velmi vysoký je obsah antioxidantů, především jejich nejvýznamnějšího zástupce - vitaminu C, zvláště u černého rybízu (okolo 150 mg ve 100 gramech čerstvého ovoce). Zahrádkáři u těchto rostlin oceňují jejich rychlý nástup do plodnosti, a to při malé potřebě prostoru, relativní nenáročnost na podmínky prostředí, snadnou sklizeň, možnost rychlé obnovy sortimentu a také pestré spektrum využití ovoce jak pro přímý konzum, tak pro nejrůznější formy zpracování.

OBSAH

• Zásady pěstování a množení hlavních druhů drobného ovoce
• Angrešt - Botanické zařazení a nároky na stanoviště; Rozmnožování; Výsadba a spony; Tvarování a řez; Opylovací poměry; Sklizeň a využití plodů;
• Rybíz - Botanické zařazení a nároky na stanoviště; Rozmnožování; Výsadba a spony; Tvarování a řez; Stromkový rybíz; Opylovací poměry; Sklizeň a využití plodů;
• Maliník - Botanické zařazení a nároky na stanoviště; Rozmnožování; Výsadba a spony; Tvarování a řez; Řez maliníku, který plodí jednou ročně; Řez maliníku, který plodí dvakrát během roku (remontantní odrůdy); Opylovací poměry; Sklizeň a využití plodů;
• Ostružiník - Botanické zařazení a nároky na stanoviště; Rozmnožování; Výsadba a spony; Tvarování a řez; Opylovací poměry; Sklizeň a využití plodů;
• Základní principy péče o půdu, výživy a hnojení drobného ovoce
• Odrůdy angreštu
  - ALAN, DAGMAR, DAREK, DUKÁT, INVICTA, KATIVÁTOR, KARÁT, KARMEN, MARTLET, PAX, PRIMA, REMARKA, ROKULA, ROLONDA, RIXANTA, VELIŠ, ZEBÍN
  - ASTRID, ASTOR, BÍLÝ NÁDHERNÝ, DEKOR, CHRYSO, MATYS, MISTRAL, TERNO, TRIUMF, ZLATÝ FÍK
• Odrůdy rybízu
  - červený - HEINEMANNŮV POZDNÍ, HOLANDSKÝ ČERVENÝ, KORÁL, KOZOLUPSKÝ RANÝ, LOSAN, ROVANDA, RUBIGO, TRENT, TATRAN, VITAN
  - bílý - JANTAR, ORION
  - černý - BEN GAIRN, BEN HOPE, BEN LOMOND, DÉMON, FOCUS, MORAVIA, TIBEN, TISEL, TITANIA, TRITON, VEBUS
• Odrůdy maliníku
  - plodící na letorostech od léta do podzimu - ADA, AUTUMN BLIS, GOLDEN BLIS, HERITAGE, HIMBO TOP, MEDEA
  - plodící na letorostech i jednoletých výhonech - FALLGOLD, POLKA
  - plodící na jednoletých výhonech v létě - FERTÖDI ZAMATOSH, GRANÁT, RAFZMACH, RUBÍN, TULAMEEN, VETEN
• Odrůdy ostružiníku - BLACK SATIN, KARAKA BLACK, DIRKSEN, NAVAHO, THORNFREE, THORNLESS ARAPAHO, THORNLESS EVERGREEN, WILSONŮV RANÝ
• Odrůdy malinostružiníku
  - LOGANBERRY, TAYBERRY
• Významné poruchy, choroby a škůdci drobného ovoce

Lilie

Příloha časopisu Zahrádkář VIII/2015

Pravděpodobně si to ani neuvědomujeme, ale lilie provází lidstvo prakticky od pradávna. Vždyť první zmínka o liliích je již v Šalamounově Písni písní, kde dívenka zvaná Sulamit je přirovnávaná k lilii. Lilie bělostná (Lilium candidum) totiž planě rostla v horských oblastech Izraele. Lilie jsou rostlinami severní polokoule - Asie, Evropy a Severní Ameriky. Původní divoké liliové druhy rostou severně až k polárnímu kruhu, jižně se vyskytují až na Filipínských ostrovech a v jižní Indii. Většina botanických druhů a jejich hybridů ale roste v mírném pásmu severní polokoule. To je jedním z důvodů jejich velké schopnosti se bez problémů adaptovat v našich zahradách.

OBSAH

• Proč pěstovat lilie
• Morfologie lilií
  - Cibule; Stonek; Listy; Květenství; Květy; Tobolka
• Množení lilií
  - množení semeny, dělením cibulí, šupinováním cibulí, lodyžními cibulkami, lodyžními pacibulkami, tkáňovou kulturou
• Klasifikace hybridních lilií
  1. skupina Asijské hybridy
  2. skupina Martagon hybridy
  3. skupina Candidum hybridy
  4. skupina Americké hybridy
  5. skupina Longiflorum hybridy
  6. skupina Čínské trubkovité hybridy
  7. skupina Orientální hybridy
  8. skupina Hybridy nezařazené do některé z předchozích skupin
• Pěstování lilií
  - Výběr místa; Příprava půdy; Nákup cibulí; Výsadba; Přesazování; Pěstování v kontejnerech; Hnojení; Další péče
• Choroby lilií
• Komerční třídění lilií a odrůdy doporučené k pěstování
• Liliářské spolky

Tykve

Příloha časopisu Zahrádkář III/2016

Tykve zažívají v posledních letech boom. Dnes se jich u nás pěstuje mnoho desítek odrůd, najdete je téměř na každé zahrádce, na pultech obchodů i v menu restaurací. Halloweenské dny a víkendy jsou stále běžnější a nová, dnes malá, generace je má spojeny s podzimem tak, jako Vánoce se zimou. Tykve nám prostě vstoupily do života. Proto vznikla i tato Knihovnička Zahrádkáře - s cílem představit tuto plodinu šířeji. Je psána pro vás, aktivní zahrádkáře, kteří se nebojí nových věcí. Tato knihovnička je aktuální. Dnes - v den svého vydání. Psali jsme ji s tím, že už zítra bude ve výčtu odrůd zastaralá. Tykve jsou jedním z nejvariabilnějších zeleninových druhů a právě tuto variabilitu vám chceme představit. Samozřejmě majíc na paměti pouze odrůdy, které jsou pro českého zahrádkáře dostupné. Odrůdy úmyslně nerozdělujeme na jedlé a okrasné. Hranice mezi těmito dvěma kategoriemi je velice uzounká. "Jedlé hubbardy" jsou vysoce okrasné a zase "okrasné kačenky" (crooknecky) jsou v USA konzumovány hojněji než cukety. Polemika se vede o správné české označování rodu Cucurbita. Tykev nebo dýně? Přikláníme se k označení "tykev". I když stále vaříme "dýňovou polévku". Vážení přátelé, přejeme vám krásný "tykvový rok".

OBSAH

• Historie
• Biologie
• Opylovací poměry
• Nároky na prostředí
• Pěstování
• Letní a zimní tykve
• Vývoj plodů
• Sklizeň a skladování
• Semenářství tykví
• Stopka plodu prozradí druh
• Použití
• Tykev obecná (Cucurbita pepo L.) - Cukety,
  - Patisony,
  - Typ crookneck a straightneck;
  - Typ acorn
  - Typ Halloween
  - Špagetové tykve
  - Bezslupkaté tykve - tykev olejná
  - ostatní odrůdy
  - Tykvičky ryze okrasné druhu
• Tykev obrovská
  - Typ kabocha
  - Typ turban
  - Typ butter
  - Typ hubbard
  - Typ banana
  - Typ crown
  - ostatní odrůdy
• Tykev muškátová syn. pižmová (Cucurbita moschata DUCH. et POIR.)
  - Typ butternut
  - Typ tromboncino
  - ostatní odrůdy
• Tykev fíkolistá
• Tykev pomíchaná
• Choroby a škůdci

Slivoně

Příloha časopisu Zahrádkář VIII/2016

Slivoně se dnes stávají po jabloních naším hlavním ovocným druhem v sadech i zahrádkách. Jejich pěstování však není bezproblémové. Jde především o riziko napadení virovými neštovicemi slivoně (šarkou švestky), která z dlouhodobého pohledu může být limitujícím faktorem kvalitní sklizně ovoce. Ani u nás, ale ani ve světě nejsou zatím odrůdy slivoní k tomuto viru imunní. Virus napadá s různou intenzitou vedle celé škály pomologických skupin slivoní také meruňky (u některých odrůd meruněk se prověřuje imunita) a broskvoně. Příčiny této nebezpečné virózy nejsou jednoznačně objasněny. Zatím jedinou spolehlivou ochranou před šarkou je likvidace napadených stromů. Samozřejmým předpokladem je nutnost používat bezvirózní výchozí materiál (rouby, očka, podnože) a cílená ochrana během vegetace před vektory (přenašeči), zejména mšicemi. Do určité míry řeší situaci výsadba odrůd slivoní odolných k viru a vyloučení odrůd na šarku vnímavých, i když jsou to často ty nejkvalitnější. Knihovnička proto klade důraz na osvědčený i novější sortiment z různých pomologických skupin, vyznačující se tolerancí, popř. rezistencí k šarce jako nejzávažnější virové chorobě peckovin. Při stručném hodnocení odrůd slivoní jsme zohlednili i víceleté zkušenosti z Výzkumné a demonstrační stanice FAPPZ České zemědělské univerzity v Praze-Troji.

OBSAH

• Obsahové látky v plodech slivoní
• Botanické zařazení slivoní a nároky na stanoviště
• Rozmnožování a vhodné podnože slivoní
• Opylovací poměry
• Péče o půdu, výživa, hnojení a závlaha slivoní
• Výsadba stromků
• Tvarování a řez vřeten slivoní
• Specifika při zapěstování a řezu štíhlých vřeten
• Stručná charakteristika vybraných odrůd slivoní podle pomologických skupin
• Stručná charakteristika vybraných odrůd slivoní podle pomologických skupin
• 1. Pomologická skupina vybraných odrůd švestek
  - BYSTRICKÁ, ČAČANSKA RODNA, DOMÁCÍ VELKOPLODÁ, ELENA, GABROVSKÁ, NECTAVIT, PRESENTA, PROMIS, TOLAR, TOP 2000, TOPEND, TOPTASTE, VALJEVKA, VLAŠKA
• 2. Pomologická skupina vybraných odrůd pološvestek
  - AMÁTKA, AMERS, ČAČANSKA LEPOTICA, ČAČANSKA NAJBOLJA, ČAČANSKA RANA, HAGANTA, HANITA, JOJO, JUBILEUM, KATINKA, PRESIDENT, STANLEY, TEGERA, TOPFIRST, TOPFIVE, TOPHIT, TOPKING, TOPPER, TOPSTAR, VALOR
• 3. Pomologická skupina vybraných odrůd slív
  - HERMAN, HORŇÁCKÁ DURANCIE, MALVAZINKA, OPAL, RHEINGOLD, RUTH GERSTETTER
• 4. Pomologická skupina vybraných odrůd renklód
  - ALTHANOVA, ONTARIO, OULLINSKÁ, WAZONOVA, ZELENÁ RENKLÓDA
• 5. Pomologická skupina vybraných odrůd mirabelek
  - BELLAMIRA, NANCYSKÁ
• Významné choroby slivoní a živočišní škůdci

Bylinky ze zahrady

Příloha časopisu Zahrádkář III/2017

Není na světě bylina, aby na něco nebyla.
Toto staré lidové přísloví výstižně dokumentuje moudrost našich předků, pro něž byly léčivé rostliny jedinou možností léčby různých nemocí. Ačkoliv by se v poslední době, dle frekvence článků a reportáží o bylinkách mohlo zdát, že jde o nový objev, nejstarší záznamy o používání léčivých bylin pocházejí z dob až před pěti tisíci léty, tehdy je používali šamani, mágové, bylinám byla přičítána kouzelná moc. Poté je následovali tzv. kořenáři, staří Řekové začali používat v lékařství a lékárenství dodnes používané názvosloví. Později v Evropě převzali tyto vědomosti mniši, vznikly klášterní bylinkové zahrady a lékárny. Během dalších staletí s rozvojem vědy a schopností izolovat z rostlin účinné látky byla vyráběna organická chemická léčiva, některá do dnešní doby známá a používaná ve formě tablet či injekcí. V současnosti lidstvo poznalo, že s ohledem na naši budoucnost na této planetě, je v našem vlastním zájmu pečovat o životní prostředí i nás samotné, v souladu s přírodou a moudrostí našich předků. A mezi jednu z moudrostí tisíciletími prověřenou je právě používání bylinek. V mnohých případech se snoubí léčivé schopnosti s typickou, aromatickou chutí, která obohatí naše pokrmy. A není nad vlastnoručně vypěstovanou, sklizenou a použitou bylinku.

OBSAH

• Použití bylinek
• Choroby a škůdci bylinek
• Bylinky jako okrasné rostliny
• Bazalka
• Máta
• Levandule
• Tymián a mateřídouška
• Dobromysl neboli oregano, majoránka
• Meduňka
• Estragon a pelyněk
• Yzop lékařský
• Šalvěj lékařská
• Saturejka
• Rozmarýna
• Medvědí česnek a jeho příbuzní
• Nekonečný příběh bylinek

Pivoňky

Příloha časopisu Zahrádkář VII/2017

Tradiční venkovské zahrádky si neumíme představit bez pivoněk. Pivoňky se pěstují v našich zahradách již od středověku. Nejprve jako léčivé rostliny v klášterech, ale brzy zdomácněly mezi lidem poddaným. Bylo známo několik okrasných forem včetně plnokvěté pivoňky lékařské. Svědectví o jejím pěstování můžeme najít ve známém Matthioliho herbáři z roku 1554. Pivoňky patří plným právem k nejvýznamnějším zahradním rostlinám ozdobným květem. Častěji se sice setkáme s bylinnými pivoňkami, dřevité pivoňky, i když se jim vyrovnají a v mnohém je i předčí, se pěstují méně. Pivoňky jsou také tradiční léčivé rostliny. V Číně pocházejí první zprávy o použití pivoněk v medicíně z 2. století před naším letopočtem. Jako léčivky byly používány i ve starověkém Řecku a Římě, o léčebných účincích se zmiňuje například Plinius Starší. Podle legendy byl Paion učeň slavného lékaře Asclepia. Paion znal léčivé rostliny a brzy se v jejich použití vyrovnal, ba předčil svého učitele. Ten ale na úspěchy žáka žárlil a zosnoval jeho vraždu. Hádes, který však byl Paionovi vděčný za to, že ho vyléčil, když byl poraněn jedním z Herkulových šípů, ho po smrti proměnil v rostlinu, která dodnes nese jeho jméno.

OBSAH

• Proměny pivoňkových květů
• Dřevité pivoňky
  1. Botanické druhy dřevitých pivoněk
  2. Zahradní dřevité pivoňky
  Skupina Lemoineových hybridů dřevitých pivoněk
  Meziskupinové hybridy
• Bylinné pivoňky
  1. Botanické bylinné pivoňky
  2. Zahradní bylinné pivoňky
  Odrůdy skupiny pivoňky lékařské - Paeonia officinalis
  Odrůdy pivoňky čínské - Paeonia lactiflora
• Mezidruhové hybridy bylinných pivoněk
• Pěstování pivoněk
• Použití pivoněk
• České šlechtění pivoněk
• Kam za pivoňkami?

Cibule

Příloha časopisu Zahrádkář III/2018

O pěstování cibule kuchyňské existují záznamy staré až 6000 let. Původ cibule můžeme hledat ve střední Asii (Afghánistán, Uzbekistán, severozápadní Indie), kde se vyskytuje nejvíce kulturních forem tohoto rostlinného druhu.
V ČR se cibule kuchyňská pěstuje na ploše přes 1500 hektarů s průměrným výnosem okolo 20 t/ha. Výnosy však meziročně výrazně kolísají vlivem průběhu počasí. Roční spotřeba cibule se pohybuje okolo 10 kg/osobu a rok. Z těchto 10 kg je asi polovina cibule z dovozu.

OBSAH

• Původ a botanická charakteristika
• Postavení cibule v sortimentu pěstované zeleniny a na trhu
• Využití
• Látkové složení cibule
• Nároky na stanoviště
• Zařazení do osevního postupu a hnojení
• Způsoby zakládání porostů
  Přímé jarní výsevy; Výsadba předpěstované sadby; Pěstování ze sazečky; Pěstování ozimé cibule
• Závlaha
• Odplevelování
• Choroby a škůdci
  Abionózy; Virózy; Bakteriózy; Mykózy; Škůdci
• Sklizeň a skladování
• Odrůdy
• Cibule šalotka (pěstování, odrůdy, ochrana)
• Cibule zimní - sečka (pěstování, odrůdy, ochrana)

Hrušně

Příloha časopisu Zahrádkář VIII/2018

Rod hrušeň (Pyrus) vznikl pravděpodobně v průběhu třetihor v podhůří horského masivu Tian Shan v provincii Xinjiang v západní Číně. Následné šíření na východ a na západ vedlo k izolaci, přizpůsobení místním podmínkám a následně ke vzniku jednotlivých druhů. Vavilov v roce 1951 popsal tři genová centra hrušní: čínské - zde vznikly P. pyrifolia, P. ussuriensis a P. calleryana; středoasijské (severozápadní Indie, Afghánistán, Tádžikistán, Uzbekistán a západní Tian Shan) - zde vznikaly P. communis a P. x bretschneideri a blízkovýchodní nazývané též jako maloasijské (zejména pohoří Kavkazu) - zde se také vyskytovala P. communis, která v této oblasti dala vzniknout mnoha současným formám. Na vzniku všech současných kulturních odrůd se kromě základních druhů podílelo i několik jejich poddruhů, hybridů a současně i několik dalších druhů. Proto lze současné odrůdy označit jako vícenásobné hybridy.

OBSAH

• Původ a botanická charakteristika
• Vlastnosti
• Pěstování hrušek v ČR
• Kvalita plodů
• Nároky na prostředí
• Podnože vhodné pro hrušně
• Odrůdová skladba
• Rozdělení asijských odrůd:
• Výsadbový materiál a pěstování
• Kmenné tvary
• Příprava pozemku před výsadbou
• Základní principy řezu hrušní
  Zapěstování a řez volně rostoucího zákrsku
  Zapěstování a řez štíhlého vřetene; Řez po výsadbě na trvalé stanoviště; Druhý až čtvrtý rok po výsadbě; Řez v plné plodnosti stromů
  Letní Lorettův řez hrušní cílený na zvýšení plodnosti
• Zavlažování hrušňových výsadeb
• Hlavní choroby a škůdci hrušní

Salát a listová zelenina

Příloha časopisu Zahrádkář III/2019

Listová zelenina zahrnuje celou řadu rostlinných druhů z různých čeledí. Vedle běžných druhů, jako jsou saláty hlávkový, ledový a listový, špenát, pekingské zelí aj. existují méně známé druhy či typy listové zeleniny, které by si určitě zasloužily větší pozornost pěstitelů a spotřebitelů. Jedná se např. o čínské zelí, celer řapíkatý a listový, netradiční typy salátu (chřestový a římský), čekanku salátovou (pro rychlení puků), čekanku hlávkovou (různé typy, např. Zuckerhut nebo Radicchio Rosso), štěrbák zahradní (eskariol a endivie kadeřavá), potočnici lékařskou, ale i některé druhy u nás planě rostoucí, které lze i pěstovat - např. pampeliška lékařská, lebeda zahradní, šrucha zelná aj.

OBSAH

• Druhy řazené mezi listovou zeleninu
• Salát hlávkový (máslový typ)
  - Nároky; Nároky na živiny; Pěstební postup;
• Salát ledový
• Salát listový
• Salát římský
• Salát chřestový
• Choroby a škůdci salátu
• Čekanka salátová
• Čekanka hlávková
• Štěrbák zahradní
• Chryzantéma - kopretina věncová
• Špenát setý
• Mangold
• Pekingské zelí
• Čínské zelí
• Čínská hořčice
• Mizuna; Mibuna; Roketa setá; Řeřicha setá;
• Celer řapíkatý; Celer naťový; Petržel naťová; Fenykl sladký
• Reveň vlnitá - rebarbora
• Kozlíček polníček; Perila křovitá; Novozélandský špenát (čtyřboč rozložitá)
• Listová zelenina méně známá i neznámá

Maliny a ostružiny ze zahrádky

Příloha časopisu Zahrádkář VIII/2019

Rod Rubus, ostružiník, patří do čeledi růžovitých (Rosaceae). Roste na celém světě kromě polárních a nejsušších oblastí. Pro nás je důležité, že zahrnuje druhy, které plodí jedlé ovoce. U maliníku lze souplodí snadno oddělit od květního lůžka, u ostružiníku se sklízí s pevně vrostlým květním lůžkem. I když literatura uvádí, že velká část odrůd je samosprašných, bereme je jako hmyzosnubné, nektaro i pylodárné. Při pěstování pod sklem (fólií) se doporučuje zajistit jim opylení nasazenými čmeláky.

OBSAH

• MALINÍK - historie pěstování
• Nejvýznamnější šlechtitelské stanice
• Nároky na prostředí a výživu
  Příprava stanoviště; Výsadba a péče během vegetace; Řez maliníku; Odrůdový sortiment;
  Odrůdy plodící na dvouletých výhonech;
  Odrůdy plodící na jednoletých výhonech (remontantní);
• Opěrné konstrukce;
  Pěstování řadů uspořádaných do "V" na pevných a přeměnných konstrukcích;
  Netradiční způsob pěstování maliníku - AY (Alternate Year)
• Pěstování remontantních odrůd maliníku
  Přirychlení remontantních odrůd
• OSTRUŽINÍK - historie pěstování
• Proč pěstovat a konzumovat ostružiny
• Pěstování ostružiníku
  Způsoby vedení; Řez ostružiníku; Ostružiníky typu primocane
• OSTRUŽINOMALINÍKY
• Hnojení maliníku a ostružiníku
• Zdravotní problémy maliníku a ostružiníku
  Abiotické (neparazitní) poruchy; Choroby; Škůdci;

Kosatce

Příloha časopisu Zahrádkář III/2020

Kosatců botanici znají přes tři sta druhů. Jsou to drobné i poměrně mohutné cibuloviny, skalničky a samozřejmě také mohutné vytrvalé byliny vhodné do trvalkových záhonů či k zahradnímu jezírku. Zahradním kosatcům se bude věnovat naše knihovnička. Patří mezi oblíbené trvalky, díky své bohaté variabilitě v tvaru a barvě květu.
Pěstovaly se již ve starověku, například v roce 1950 př. n. l. jsou uváděny mezi válečnou kořistí, kterou přivezl faraón Thutmose ze syrských válek. Kolem roku 1500 př. n. l. se objevuje kosatec na seznamu léčivých rostlin. Zřejmě nejstarší písemnou zmínku o pěstování a použití kosatců pro vonné silice najdeme v Theophrastových spisech z období okolo 300 př. n. l. V raném středověku byl jedním ze symbolů Panny Marie. Kosatec žlutý je heraldickým znakem franckých a později francouzských králů. Fleur-de-lis totiž není lilie, jak se obecně traduje, ale kosatec.

OBSAH

• Z historie
• Oddenkaté plané druhy s kartáčky
• Zahradní oddenkaté kosatce s kartáčky
• Zahradnické členění kartáčkatých kosatců podle výšky rostlin
• Odrůdy nízkých kosatců
• Střední kosatce
• Vysoké bradaté kosatce
• Typy zbarvení bradatých kosatců
  Terminologie tvarů květů;
• Kosatce bez kartáčků
• Sibiřské kosatce
• Spuriové kosatce
• Hřebínkaté kosatce
• Stálezelené kosatce
• Pěstování kosatců
  Spuriové kosatce; Hřebínkaté kosatce; Louisianské kosatce; Stálezelené kosatce;
• Výsadba kosatců
• Mrazuvzdornost kosatců
• Choroby a škůdci
• Použití kosatců
• České šlechtění
• Kam za kosatci

Třešně

Příloha časopisu Zahrádkář VIII/2020

Třešně jsou atraktivním, konzumenty velmi oblíbeným, ale často nejdražším ovocem na trhu. Za kvalitní velké plody jsou zákazníci ochotni zaplatit mimořádně vysoké ceny, které nemají srovnání s obdobným produktem. Nejranější odrůdy jsou zároveň po jahodách prvním ovocem, které přichází na náš stůl z domácích zdrojů. Donedávna tomu bylo převážně ze starších extenzivních výsadeb se statnými korunami. Mělo to svou logiku: stromy odrůd štěpovaných na semenných podnožích dosahují v širším sponu průměrnou produkční životnost více než 40 až 50 let a pěstitelé by likvidaci těchto sadů považovali za neekonomickou. Na druhé straně pozorujeme, že se vyšší kmenné tvary třešní znovu úspěšně vracejí do krajiny pro svou vitalitu, dlouhověkost a nenáročné pěstování. Jde o druh, který sem oprávněně patří.

OBSAH

• Obsahové látky v plodech třešní
• Botanické zařazení třešní a nároky na stanoviště
• Rozmnožování a podnože vhodné pro třešně
• Opylovací poměry třešní
• Péče o půdu, výživa, hnojení a závlaha třešní
• Výsadbový materiál a sázení stromků
• Opěrné a krycí systémy pro třešně
• Zapěstování koruny, tvarování a řez třešní
  Specifika při řezu štíhlých vřeten
  Zahnův řez třešní
  Zmlazení stárnoucích korun třešní
• Možnosti přeštěpování třešní
• Stručná charakteristika vybraných odrůd třešní podle doby zrání
• Významné choroby a škůdci třešní
• Sklizeň a využití plodů třešní

Chilli

Příloha časopisu Zahrádkář - 03/2021 (29)

I zelenina, stejně jako oblečení, podléhá módě, stále k nám přichází nová a nová. Některá zazáří jako kometa a začas zhasne. Jiná zůstává a mění se ve stálice našich zahrad. Chilli papričky dobyly a obsadily Česko a v posledních letech se staly světovým fenoménem. Z tropů a subtropů se dnes jejich obliba šíří i do mírných pásem, v Evropě téměř až k polárnímu kruhu. Ještě nedávno se v České kotlině pěstovala pouze malá kulatá feferonka KORÁL. Dnes najdete na internetu desítky a stovky odrůd. Milovníci pálivého zakládají kluby a internetová fóra, pořádají festivaly a soutěže o "chilližrouta".

OBSAH

• Původ a rozšíření
• Pěstované druhy
  Paprika čínská; Paprika křídlatá;
  Paprika křovitá; Paprika chlupatá
• Proč chilli pálí ?
• Stupeň pálivosti a jeho stanovení
• Pěstování
  - Předpěstování sazenic;
  - Kam s nimi; Správný záhon;
  - Kdy a jak vysazovat;
  - Udržujte porost čistý;
  - Rostliny tvarujte řezem;
  - Jak dosáhnout bohaté násady plodů;
  - Kdy sklízet;
  - Chilli bez zahrady - pěstování v nádobách
• Vlastní semena - ano, či ne?
• Zpracování chilli
• Sortiment

Denivky

Příloha časopisu Zahrádkář - 08/2021 (30)

Denivka (Hemerocallis L.) je trvalka, která se v evropských zahradách pěstuje již velmi dlouhou dobu. Během posledního století však tento druh prošel obrovským rozvojem. Šlechtění výrazně postoupilo a křížením několika výchozích druhů vzniklo nepřeberné množství zahradních kultivarů (Americká denivková společnost odhadovala pro rok 2017 počet registrovaných kultivarů na 84 668). A právě denivkám se bude věnovat naše Knihovnička Zahrádkáře. Patří mezi oblíbené trvalky, které díky vlastnosti bohatě kvést a kvůli své odolnosti patří mezi stále oblíbenější okrasné rostliny. Tato publikace představuje stručně plané botanické druhy a historií pěstování denivek v kultuře. Rovněž se zabývá jejich šlechtěním s detailnějším zaměřením na výsledky práce českých a moravských šlechtitelů. Představí se zde pěstitelské vlastnosti denivek a jejich použití, množení a postupy běžné zahradní údržby.

OBSAH

• Představení denivek
• Taxonomie
• Botanický popis rodu
  Hemerocallis L.
• Původ a rozšíření
• Jiné využití denivek
• Historie pěstování denivek
• Historie pěstování denivek v Evropě
• Šlechtění denivek
  Praktický návod
• Technika šlechtění denivek
• Vlastnosti denivek
• Pěstování denivek
• Rozmnožování denivek
• Tradice pěstování denivek v České republice
• Šlechtění denivek v Čechách a na Moravě

NAZEV

Příloha časopisu Zahrádkář - III/2022 (28)

O řezu ovocných dřevin bylo již mnohé napsáno. Protože jak v pěstitelských systémech, tak v odrůdové nebo podnožové skladbě dochází k neustálé obměně a také podmínky na konkrétních stanovištích nejsou v průběhu času konstantní, rozhodli jsme se v této knihovničce zaměřené na jabloně a hrušně přiblížit složitou problematiku tvarování především názornými fotografiemi řezem ošetřených stromů s krátkými popisy. Nabádá k tomu nejen omezený prostor této přílohy. Jsem přesvědčen, že vždy je lépe vnímáno obrazové pojetí ve srovnání s podrobným, leckdy hůře srozumitelným textem. Bližší teoretické informace najdou čtenáři v odborných knihách a další literatuře o řezu. Kromě jiného jsou to také uveřejňované příspěvky a samostatně vydávané přílohy pro předplatitele Zahrádkáře. Z nedávných jmenujme Broskvoně (2014), Drobné ovoce (2015), Slivoně (2016), Hrušně (2018) a Třešně (2020). V roce 2018 pak vycházel v Zahrádkáři na pokračování podrobnější seriál Řez ovocných stromů. Vycházeli jsme z častějších dotazů a připomínek čtenářů i posluchačů při přednáškách, seminářích a exkurzích na specializovaných pracovištích. Požadavky zahrádkářů směřované na modelové ukázky řezu v konkrétních zahradách nebo sadech považuji za odůvodněné i proto, že dosavadní podmínky bránily názorným praktickým instruktážím v terénu s větším počtem účastníků. Přáním autora je, aby tato zjednodušená forma zpracování našla příznivou odezvu u začínajících i zkušenějších pěstitelů. Větší pozornost jsme věnovali zapěstování korun v prvních letech po výsadbě. U výchovného řezu lze totiž souhlasit s názorem, který kdysi, v jiné souvislosti, vyslovil francouzský filozof J. J. Rousseau: ".výchova je proces, při kterém obětujeme čas, abychom ho později získali."

OBSAH

• Význam a hlavní cíle řezu
• Fyziologická podstata řezu
• Základní rozdělení řezu podle vývojových stadií
• Doba řezu
• Vhodné nářadí
• Výchovný řez nízkokmenů jabloní
• Zapěstování korun vyšších kmenných tvarů jabloní
• Výchovný řez nízkokmenů hrušní
• Udržovací řez nízkokmenů jabloní
• Udržovací řez nízkokmenů hrušní
• Zmlazovací řez jabloní a hrušní
• Doplňkový letní řez jádrovin
• Ošetřování řezných ran

Řez je neoddělitelnou složkou komplexní péče o ovocné dřeviny. Stejný význam má tvarování ohýbáním, vyvazováním nebo zalamováním letorostů a výhonů. Jako důležitá součást agrotechniky nebude však řez kompenzovat zásadní nedostatky v jiném směru. Může se projevit jako málo účinný nebo dokonce škodlivý při nevhodném způsobu ošetřování půdy, zanedbané ochraně před chorobami apod. Řez lze do určité míry považovat za chirurgický zákrok, který mění daný stav, ale ovlivňuje také budoucí vývin stromů. O způsobu řezu rozhoduje nejen ovocný druh, odrůda, podnož, ale i systém pěstování. Dále je třeba respektovat dané půdně klimatické podmínky, vzdálenost rostlin při výsadbě, úroveň výživy, srážek nebo doplňkové závlahy.