ZAHRÁDKÁŘ - únor 2000 (ročník XXXII) str. 7
Zahrádkář a zelinářství

ZELENINA KONCE STOLETÍ

Zeleninou konce století lze v České republice nazvat brokolici. I když se pěstovala pokusně od padesátých let, na zahrádkách v menší míře od roku 1963, kdy byla povolena odrůda Vitamina, významný nárůst spotřeby a začátek velkovýrobního pěstování se u nás datuje od r. 1991 - 1992.

Brokolice je ceněna pro svoji vysokou nutriční hodnotu, zvláště pro vysoký obsah vitaminu C, kterého obsahuje průměrně 1 000 - 1 100 mg na 1 kg čerstvé hmoty, ale některé odrůdy dosahují při podzimní sklizni hodnoty i dvojnásobné. Přitom květák, s kterým bývá nejčastěji srovnávána, má C vitaminu 350 - 450 mg. Vysoký je i obsah vitaminu E (10 - 18 mg na 1 kg), u květáku jsou hodnoty desetkrát nižší. Vysoký je obsah minerálních látek - draslíku, vápníku, hořčíku, síry, fosforu, ale i železa. Obsahuje látku sulforafan, která brání rakovinovému bujení, kyselinu tartonovou a inozitol, látky, které brzdí přeměnu glykosidů na tuky a cholesterol.

I když neposkytuje tak vysoké výnosy z jednotky plochy jako květák, svými pěstitelskými vlastnostmi, chuťovými vlastnostmi a vzpomínanou nutriční hodnotou si zaslouží pozornost všech pěstitelů, samozřejmě i zahrádkářů.

U nás se pěstuje hlavně brokolice výhonková (Brassica oleracea var. italica) vytvářející bohatě olistěnou rostlinu s vrcholovou květní růžicí o průměru 100 - 200 mm, za optimálních podmínek i větší, o hmotnosti 200 - 350 g, ale i 800 g. Sklízí se včetně dužnatého, konzumu schopného košťálu v době, kdy květní poupata jsou barvy zelené, růžice je kompaktní a výrazně se nezvětšuje. Po sklizni vrcholové růžice se u většiny odrůd vytváří během 2 - 3 týdnů 5 - 8 i více druhotných, bočních růžic o menším průměru, ale stejně hodnotných jako růžice vrcholová. Zvlášť pro zamrazení v mrazničce jsou boční růžice velmi vhodné. Vhodná úprava před zamrazením je blanšírování po dobu 4 minut ve vroucí vodě, následné okapání, schlazení a zamrazení.

Brokolici lze s úspěchem pěstovat tam, kde se daří košťálovinám, hlavně v těžších, humózních půdách, ale dá se pěstovat i na lehkých písčitých, hlinitopísčitých půdách v kukuřičné oblasti, zde jsou však výnosy o 15 - 20 % nižší.

Vzhledem k výběru odrůd a ceně osiva je vhodné předpěstování sadby. Pro ranou kulturu by se mělo vysévat od 20.1. do začátku března, vysazovat od 20.3. do 15.4., sklizeň proběhne v poslední dekádě května a začátkem června. Letní kultura se vysévá od 15.3. do 10.5., vysazuje mezi 20.5.- 20.6., sklízí se v červenci a srpnu. Tato kultura je nejriskantnější, hlavně v lehčích půdách, kde hrozí brzké vybíhání do květu. Nejvýhodnější je podzimní kultura, u níž se výsev provádí od 20.5.- 15.6., výsadba do 20.7. a sklizeň od konce září do konce listopadu. Nejlépe se osvědčil spon 0,5 x 0,4 m. Větší spon neměl prokazatelný vliv na velikost růžice, naopak výnos se výrazně snižuje.

Po výsadbě je vhodné porost nakrýt netkanou textilií, na dobu 2 - 3 týdnů. Vytvoří se optimální vlhkostní podmínky, zabrání se okusu zvěře a napadení mladých rostlin škůdci. Za teplého počasí je nezbytná chemická ochrana proti mšicím. Na závlahu je brokolice středně náročná. Na hnojení stejně náročná jako květák. Orientačně lze doporučit dávku 1,2 - 1,4 kg N, 0,3 - 0,6 kg P2O5 a 1 - 1,6 kg K2O na 100 m2. Pozor je třeba dát na vyšší dávky dusíku, brokolice ze všech košťálovin nejvíce kumuluje nitráty.

Pozitivní vlastností je dobrá mrazuodolnost, ve stadiu vytváření růžic snáší -8 °C, takže se dá sklízet i v listopadu, prosinci i později.

Na závěr je uvedena tabulka se stručnou charakteristikou odrůd.

Doc. Ing. Ivan Malý, Csc. MZLU Brno Snímek archiv firmy SEMO